Wartord

Peter O'Toole se tolikrát představil na filmových plátnech a přece to nestačilo, aby se nezapomnělo na jeho slavného Lawrence. Osobně ho mám rád už ve vysokém věku, kdy jeho stařecké rysy dodávají jeho pohledu strašlivý nádech. Ostatně tohle dokazuje v nenápadném snímku Dean Spanley, kde ztvárnil nepříjemného starého bručouna, na kterém asi osud nešetřil. Kdo si chce odpočinout od historických velkofilmů, může mrknout na Spanleye a popřemýšlet nad tím, zda je reinkarnace ústředním motivem filmu nebo to slouží jen jako nástroj k zamyšlení.

Tak jsem se odhodlal po přečtení báječné knihy tady k tomuhle. No a už od začátku si říkám Ježišmarjá, vždyť to začíná úplně někde jinde. No nic, budeme věřit, že je to Anglie a pokračuju ve sledování. Z Robyho se kouzelným střihem stane Robert, který se jenom na všechno usmívá a nad zvuky lásky vycházející z vozíku jen mávne rukou. Čas plyne, ocitne se v Persii, kde narazí na nejhůře zahraného a ke všemu "kulturně úplně mimo" Ibn Sínu. Jeden vtípek sem, druhý tam, hlavně že tvůrci hlavní myšlenku dokonale zamítli. Na tři hvězdy to vytáhl konec, kdy se zdálo, že ho vymyslel autor knihy, aby to celý zachránil.