Wartord

Tenhle film je o tom, jak nacpat do jednoho filmu zase ty známé tváře a nepomyslet na scénář, hlavně že v tom jsou ty známé tváře. Manažer jednoho filmového studia má problém s kouřením, tak chodí ke zpovědi každý den. Jedna nafoukaná herečka má problémy s těhotenstvím, nakonec se vdá. Parta přechytralých komoušů čeká, až se z hlubin vynoří sovětská ponorka, aby mohli předat výkupné (ano všech deset se jich plaví na loďce kvůli tomu) za herce, kterého unesli. Nebýt pěti minut Clooneyho, kdy byl velmi zábavnej a jeho outtaky excelentní, snížil bych hodnocení na jedna. Proč to proboha nemohlo být o tom jak se natáčí film? Místo toho vzniklo pofiderní drama s xichtama k popukání a ještě k tomu s rozdvojenou Tildou Swinton. Z chutí na tohle zapomenu! Hobie Doyle by se měl odkulhat na ranč...

Steve Jobs mě nezajímá, zato Fassbender ano. Jeho oscarová nominace mě přinutila se podívat na film, na který bych se nikdy nepodíval, protože mě, jak už jsem řekl, Steve Jobs nezajímá. Ano, nezajímá. A pokud se někdo ptá, proč mě nezajímá, tak řeknu, že mě nezajímá, protože nejsem členem klubu ztroskotanců, co hltají nějakou biografickou publikaci a rochní si, že těch tisíc stran pečetli a je jim jedno, že amorální pletichy a pasti na lidi berou za své ideály a brání se tím známým Ale vždyť ty jsi nic nedokázal, jak můžeš odsuzovat člověka, kterému nesaháš ani po kotníky?! Ano, ano, ostatně tito lidé mě také nezajímají, stejně jako Steve Jobs, takže tento film hodnotím jako biografii člověka, který nic neuměl, nic po něm nezůstalo (Apple bude dál i bez něho), jenom parta nasraných nerdů, kteří celý život budou tvrdit, že nasraní nejsou. Netuším, jestli je to pravda, Steve Jobs mě nezajímá a až vůbec ne jako génius pokroku, ale rozhovor v orchestřišti s Wozniakem na mě tak zapůsobil, že zvyšuji na tři hvězdy se slibem, že na to nikdy nezapomenu. A nebojte se, nikomu nic o Jobsovi vykládat nebudu, protože, jak už jsem řekl, mě nezajímá. Ale dal bych možná i čtvrtou za tu rodinnou aférku, kde se ho nakonec snažili vykreslit, jakože na všechno přišel a dokáže být také nekdy člověk s lidskou tváří.

Božské dílo. V době, kdy bylo křesťansví ještě v plenkách, byla motivace sjednocovat říše z důvodu trvanlivosti, ale zde nám to je předloženo způsobem, že samo nikdy nic nejde a lidi musíte k činům ukecat a přesvědčit je o společném cíli. Tím je právě náboženství. Charismatický Alfred, jehož konání je zcela uvěřitelné a řekl bych, že správné. Uhtred son of Uhtred je zpracován naprosto úžasně. Jeho osobní rozkol mu nebrání uvažovat rozumně a do seriálu vkládá tu důležitou věc - nikdo se nesnaží samolibě vykládat boží vůli jako fakt, naopak každý je opravdový člověk, který už někdy pochyboval. Po první sérii ani nedýchám. Atmosférická podívaná s výborným castingem, ještě lepší výpravou, která vypadá vkusně a konečně si také poradili s takovou věci, jako normanské štíty. Sice mohu kroutit hlavou, když někdo zapíchne meč do hlíny, ale co už. Člověk není dokonalý a stejně tak i já, s klidem The Last Kingdom vychválím do nebes.

Carpenter prostě nikdy nezklame. Hned ze začátku vás hodí do děje, kdy nechápete, proč proboha střílejí na tak krásného pejska, ale to by nebyl Carpenter, aby v tom nebyla nějaká čerto.. ehm, emzákovina. Pejsek se krásně promění v chapadlatou příšeru a tak dále a tak podobně. Bát se u toho nebudete, ale tento atmosférický horor doporučuji sledovat v přítmí, aby jste si ty efektní slizounské kreatury plně vychutnali. Jsou totiž k smíchu. A to nemyslím zle. Proto říkám, že se nebudete bát, ale smát! A navíc se dozvíte že na Antarktidě se běžně chodí v tričku, MAXIMÁLNĚ v nějaké bundičce se šálkou ležérně ovázanou kolem krku...

Ze všeho nejhorší je, když dětskou nesympatickou usoplenou star nacpete do seriálu, kde má patřičně vyspět. K mému překvapení skutečně vyspěla! jsem přesvědčen, že Freddieho nacpali do seriálu jenom kvůli tomu, jak geniálně se dokáže tvářit. Zatímco v Psychu o Normanovi skoro nic nevíme a jeho disociace je spíše směšná a groteskní, tady v tomhle počinu z něj jde mráz po zádech asi tak podobně, když zjistíte, že váš syn se rozhodne vykuchat svého pejska a dát si ho do výstavky a vy stále přemýšlíte, jak vlastně ten pejsek zemřel, když jste ho viděli naposledy nedávno živého a zdravého. Samotná dějová linka je spíše povrchní a jak se na dnešní série sluší, musí tam být nějaké to podsvětí, aby se to dalo natáhnout na více dílů, ale Highmorův herecký koncert oproti čokoládové továrně je naprosto dechberoucí. Obávám se, že se už nikdy nepřekoná, alespoň ne ve filmové tvorbě, protože seriály z herců dělají opravdové profíky. A abych nezapomněl - Vera si to taky dává. Ti dva si to dávají dost a o kvalitě svědčí také to, že v hlavě mi to furt šrotuje a tak nějak to prožívám, ikdyž se na to zrovna nedívám. Ale jedna hvězda dolů za to okaté cílení na mládež...

Sherlock 21. století mě ze začátku netáhnul. Je to vymožeností poslední doby, že psychicky labilní jedinci a autisti dodávají televizní tvorbě šťávu (jako např. seriál Bron, jehož srovnání je tady na místě). A tento Sherlock 21. století je jeden z nich. Asperger a k tomu freemanovský Watson tvoří duo vyšetřovatelů, kteří navenek působí svárlivě (a také jimi jsou), ale pokračováním seriálu jejich přátelství roste. Problém je v tom, že zatímco Doylův Sherlock byl maximálně tak feťák, Cumberbatch si hraje na opravdu divného tvora. Jednou je autista, potom je milovník a já nevím co všechno. Ve třetí sérii je tento nešvar dotažený do konce. Nebýt těch dvou předchozích, bude moje hodnocení nižší. Co se mi naopak líbilo a co sérii celkově vyzdvihuje je fakt, že když se vám v případu něco nezdá nebo narazíte na nějakou logickou nesrovnalost a začnete o tom přemýšlet, v mžiku během pár sekund je vám tato nesrovnalost vysvětlena a pochyby se rozplynou jak pára nad hrncem.

Kdyby se štáb odhodlal tohle natočit pěkně v teple ve studiu za pomocí všech možných vymožeností, vznikla by z toho stejná sračka a ještě by ušetřili. Možná. Ale proč tedy ty tři hvězdy, když taková silná kritika hned na začátku? Jednoduše řečeno obdivuji štáb, který šel do těch mrazů natáčet. A nakonec musím uznat, že si mě to přece jen získalo. Ta zvláštní atmosféra, kdy kamera snímá prach ze země a najednou se rozběhne do oblak zabrat ty neuvěřitelná přírodní panoramata. Ano, to je filmařina dnešní doby. Forma předčí obsah. A musím říct, že mi ani nevadilo, že člověk po napadení a následném ožužlání medvědem jentak neleží a nečeká až vykrvácí, právě naopak. Člověk se rozhodne vstát a vydat se na cesty. Je to tak neuvěřitelné, a přesto mě ta forma donutila nalhávat si, že to byl prostě záměr. Záměr vyobrazit člověka, jenž má to štěstí všechno přežít. Ale scénář nemyslel jen na to. Aby to bylo trochu nudnější a necestovalo se tam jenom, tak tam střihli scény vzpomínek a blouznění. Dle mého názoru špatně podchycené a celkově s klidem zapomenutelné drama s DiCapriem, který se zase Oscara nedočká, protože celou dobu nic neříká. A já jsem z filmu unaven, přestože poslední krvavá scéna probudí kdejakého otrlého diváka.

Naturalisticky vyprávěný příběh o tom, kterak Brad Pitt do tanku vlezl...no a už nevylezl. Ty reálie, kdy fašouni navlekli do mundůrů i mateřskou školku, jsou šokující a tím spíš jsem překvapen, že se to povedlo v tomhle filmu. Čtveřice ostřílených bojovníků stylu "Nabij a střílej" (ne)přijme do svých řad posilu, která by nejraději psala básně a pozorovala motýly na louce. No nic, nic se nedá dělat, válka je válka, a střílet zlé nácky se holt musí, přestože si to ten nahoře třeba nepřeje. Zapomeňte na uhlazené patetické výkony válečného filmprůmyslu. Tenhle film vám rozpustí poslední naděje, že se během války může dít něco krásného. Jinak k tomu konci. Přišlo mi to podivný v okamžiku, kdy je Brad posílal od tanku do lesa a že se nemusí bát, on to všechno zvládne a je všechno v pořádku. Ale potom kosení SS bylo zábavné a podle mého názoru uvěřitelné, vezmeme-li v potaz. že Němcům se v poslední dny války moc pancéřové munice nedostávalo. Mohlo to být na pět hvězd, ale vadily mi ty trasírky střel jak ze Star Wars a taky to, jak seskakovali v pohodě z tanku, když předtím najeli na minu...

Je výborné sledovat, jak se herecké špičky dokázaly poprat s tísnivou atmosférou Soldier Islandu. Sice tříhodinová stopáž je podle mě zbytečně utahaná, ale druhá polovina je tak neskutečně napínavá, že jen mlčky sledujete a přemýšlíte, co se to děje a kdo teda vraždí. Scénář záměrně mlží, takže to perfektně poslouží i pro ty, kteří jsou s původní předlohou dobře seznámeni.

Není šerif jako šerif. Jeden šerif hraje drsňáka v hospodě, potom je zabit, další... no po večerech vykrádá trezory. Starr je jako šerif naprosto uvěřitelný, ikdyž jeho způsoby jsou některým příslušníkum cizí. A ta neskutečná hra se scénářem, který nám ani nepoví, jaké je Hoodovo skutečné jméno, je minimálně obdivuhodná. Každá postava má něco do sebe, scénář vás ukolébává, nějakou postavu si oblíbíte, a potom provede něco, za co byste ji zavraždili. A tak pořád dokola. Skvěle vymyšleno.