Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Akční

Recenze (624)

plakát

Krupice (1998) (TV film) 

Ohromný talent Jaroslava Pozziho bohužel nedochází českému divákovy, který je zvyklý na zažité stereotypy. Naprosto geniálně sehraná povídka ve stylu filmů pro pamětníky, včetně mluvy, dialogů a herectví.

plakát

Dave (1993) 

Takhle vypadá Oscar za scénář? Ten má tolik trhlin v logice, že by to musela být crazy komedie, aby to dávalo nějaký smysl. Ale tak to není. Doktor by hned na začátku musel poznat, že jde o jiného muže, pak je tu hlas a asi dalších padesát věcí. Snad pro někoho, kdo jen povrchně sleduje děj, může být film něčím víc, než jen lehkou zábavou. Ono to totiž není téměř vůbec vtipné, takže jediné, co zbývá, je romantický film. Do toho je kýčovitě namíchaná pohádka o sociálních podporách nového prezidenta a zloduch poradce ostrouhá. Jak tohle může mít 71%, to nechápu. když něco na tohle téma, tak "Byl jsem při tom".

plakát

Overlord (2018) odpad!

Proč se ta nebetyčná sračka jmenuje Overlord? Aby to mělo co největší komerční úspěch. Nevermore!

plakát

Na sv. Valentýna (2010) 

Jeden z nejpříšernějších filmů, které jsem kdy viděl. Klišé střídá klišé a jediným vytržením z tohoto schématu je pohled na špatné dobré herce v neuvěřitelných situacích.

plakát

Předtucha (1947) 

Konec je strašně sentimentální a předvídatelný. Škoda, že scénárista nějakým způsobem neobohatil děj knihy.

plakát

matka! (2017) odpad!

Už dlouho jsem neviděl tak navoněnou sračku. Už v půlce jsem si říkal, že je to takový blábol, že to na konci musí být sen. Což se vyplnilo, ale nijak to neospravedlňuje to, že jde o něco co se nedá nazvat filmem.

plakát

Černobyl (2019) (seriál) 

Troufám si tvrdit, že v produkci HBO vznikl fenomén. Všechna významnější media jej v poslední době zmínila. Mnoho dalších článků se veze na vlně Černobylu a radiace. O seriálu se vyjadřuje jaderná fyzička Dana Drábová atd. Ta pětidílná serie je pozoruhodná z mnoha směrů. Je to skutečný příběh. Je natočen realisticky. Kromě Emily Watsonové jsou všichni herci neznámí a to realitu ještě umocňuje. Každý díl je trochu z jiného těsta. První je špionážní, druhý thriller, třetí katastrofický, čtvrtý melodrama a poslední politický proces. Největší poselství pro mě je, že politika a její moc má blízko ke lži a se lží pracuje. Někdy zabalí pravdu do lži a jindy lež předkládá jako pravdu. Jak se to hodí a jak je to v danou chvíli potřebné. Různé státy a mocností tyto ingredience používají, liší se jen koncentrace.

plakát

Grand Prix (1966) 

Za ten nepochopitelný výsledek v hodnocení může film děkovat lákavému prostředí formule 1. Je to podobné jako když se seriály a telenovely upínají k prostředí nemocnic a záchranné služby. Film je docela rozvleklý a nudný. Sám jsem velkým fanouškem formule 1, ale přesto jsem na pochybách. A závěr, kdy Jean Pierre zahyne už je opravdu výplod scénáristy. Závodník se čtyřbodovými pásy v kokpitu by byl vydán na pospas ohni (stejně jako kdysi Niki Lauda) a nikdy by se z monopostu nevymrštil na větev stromu. Pak by ale vzala za své tragická scéna jeho nové lásky truchlící nad jeho tělem odnášeným do nemocnice.

plakát

Zmenšování (2017) 

Film je nejen úplně stupidní, ale i nesmírně dlouhý a díky tomu se příšerně vleče. Samotná motivace ke zmenšení je nelogická, dva mladí a zdraví Američané se tím chtějí zbavit dluhů? Tvrzení, že po zmenšení se všichni účastníci obohatí je jen dalším nesmyslem. Oni se přece vůbec nepodílí na ekonomice státu. Většinu času nejsou soběstační a celou miniaturní civilizaci musel někdo vytvořit. To by v západní společnosti nikdo zdravý nepodnikl, vždyť to rozjelo pár pomatených Norů. O malé se musí stále někdo starat, přenášet je, vyrábět jim vše od oblečení po potraviny. Kdo postavil domy? Zasadil stromy? Dovedete si představit, kolik by stál jeden miniaturní televizor v odpovídajícím rozlišení, na který se Paul doma dívá? Nebo mobil? A kdo by vyráběl součástky a stroje na jejich výrobu? Z jakých vláken se pletly svetry? A po několika letech všechno bylo. Těch otázek jsou stovky a film to vůbec neřeší. To, co by se u komedie odbylo mávnutím ruky je u téhle agitky problém. Už jen jedno zprvních setkání s miničlověkem byl blábol. Realitní makléř představoval minidům za směšnou částku a celé to točil minikameraman. V ruce měl adekvátně malou kameru, která měla vše stejné jako ta velká, včetně reklamních nápisů a log. Proč by se něčím takovým někdo zabýval, když je to z hlediska marketingu zbytečnost? Film jen kupí jeden nesmysl na druhý. Plavba po norském fjordu po minilodi? Co vlny? A samotná vesnice, která prý existovala roky? Co déšť a kapky vody? 13x větší? Mouchy a další hmyz. I malé kroupy by všechno rozbily napadrť. Perspektiva záběrů na lodi v zálivu byla také špatná, včetně deště nebo kapek na skle automobilů. Takže nejen že to bylo celé postavené na efektu zmenšení, ale celá myšlenka byla podložená nesmysly. Když už něco na tohle téma, tak: https://www.csfd.cz/film/2747-fantasticka-cesta/komentare/

plakát

Odpojit (2012) 

Nebýt toho sentimentálně rozplizlého konce, mohl to být skvělý film.