kulyk

Rozvláčné storky zrůdných lidí na krásném místě. Yenkeeů dneška.  Hlupáci s novými, progresivními  myšlenkami, zmítající se mezi starými návyky. Či naopak - běžní lidé, žijící své sebestředné životy pod maskou modernismu a altruismu. Trošku se tu soudí, ovšem moc neodsuzuje, neboť každého čeká zvrat a pohled do zrcadla. Seriál se pokusil rozkročit mezi oběma myšlenkovými břehy současné Ameriky - konzervatismem a progresivismem.  Aby za a. buď nasral všechny, nebo za b. zkusil hodit lano porozumění. Nechal bych na každém, jaký výsledek vypozoruje. Za mě - vše přebíjí vynikající Bartlett.

Vždy když slyším něco o punkové módě, tak zapláči. Z logiky věci by se nejpunkovější punker, žijící v punku od punku až po punk, prostě coural po ulicích třeba do půli těla, jen v tepláčkách, přichycených vzadu  sichrhajckou, propíchnutou skrz celou půlku prdele, a vepředu leukoplastí, protaženou až na ohořelé a připopoblité hrudní ochlupení. Protože mu je u řitní trhlinky, co si na sebe nastrojil - a jak reaguje okolí. Vše ostatní je póza. Někdy jen tak trochu, aby se zapadalo do skupiny, někdy ku zblití, aby se zbohatlická a rozmazlená sereblita tvářila mocinky cool a odvázaně. Ale k filmu - Krájella Kámen má své světlé chvilky, scénář je na kindfilm nečekaně snesitelný a jsou v tom šikovní pejsekové. Neusnul jsem.

Docela velké pískoviště.

Protože je krátce po začátku nového roku a člověk je ještě plný předsevzetí, vánoční náladičky a cukru z vosích hnízd, na komentáři se to samozřejmě projeví. Je nesporné, že roste kult. Přinejmenším v našem rybníčku by mohl zastínit klasické hity Eda Wooda či Vojty Trapla. A to věc je dobrá. Chm.... co bych ještě pochválil.... aha, je úžasné, jak dokáže kvalita scénáře od stejného autora býti ve dvou případech odlišná, vite? Labyrint a teď tady ta škeble žahavce. Velice zjímavé. Možná za tím hledejme Strach.Pf. Pfrrr. Éééé co dál, co dál - Ha. Ona hlava Medůzy (dle mytologické předlohy Medusy, což by snad názvu slušelo více), tedy neposednými hady rozvrkočená šíša ohyzdnice, má být patrně mozkovna Čvančarky, kdy je ona hadovitá rozpustilost maskována apartním kulíškem. Ovšem, bohužel, bez bambulky. To jediné snad chybí paní Jitce k dokonalosti, když už tak hezky papá. Eh. Eda. Isteník. Bomba! Nejlepší společenská hra zítřka - pokaždé, když pan detektiv promluví, musí si všichni švihnout panáka, a to i přes huronský smích, co jimi otřásá. Inu, budete mít řádně propláchnuté dutiny. Takže jediné, co se dá po prvních dílech vytknout, je vše, co může ovlivnit režisér. Pedouš by se měl věnovat jenom reklamám, prosím.

A dobje ty, lákos!

Éňa Špíglů se ve své recenzi tak trošku bohorovně ptá, zda jsme až taková masochistická hovada, že sledujeme něco, čemu následně dáváme odpad. Nedobře se táže! Lidé samozřejmě budou reality show sledovat právě proto, že jimi pohrdají. Někdo sice zdůvodní svůj zájem sexuálním pudem, neboť se mu některá, některý, některé z obludária líbí, ovšem v době volně dostupného zooporna považuji tento důvod za podružný. Jiný by mohl snad namítnout, že jej zaujala ona soutěživost - a přirovnávat pořad ku sportu, ale i on si je patrně vědom dramaturgických zásahů, byť mu třeba z hlavy roste houba a plovací blánu má nejen mezi prsty, ale i v podpaží.  Připodobnit lze tedy tak jedině k americkému wrestlingu, že. Ne ne ne. Na tyhle krávovinky se díváme hlavně proto, že chceme NENÁVIDĚT! A opovrhovat, vysmívat se, potutelně si mnout paciny, že s námi to až tak zlé není.... Což neznamená, že kvalitu daného televizního utrpení nemůže divák, co si ukojil své uštěpačné choutky, následně zahrnout pod kolonku shit. Obzvláště, když si ve chvíli sebereflexe uvědomí, co jej vlastně na tomto formátu zaujalo nejvíce. No, a nyní k té partičce plavčíků, co se týdny zmateně motají mezi postelemi v ložnicích, sedačkami ve vilce, lehátky u bazénu a židličkami na terase.  Byť sice připomínají generátory náhodných slov, není, co na nich nenávidět. To je zásadní chyba dramaturgického týmu. Figurky nedostávají vůbec prostor projevit něco, co by se dalo nazvat osobností. Úkoly, připomínající zábavné odpoledne předškoláčků na zahrádce mateřské školky,  jen těžko donutí někoho prokázat, čím či kým je ve skutečnosti. Škoda. Tak rád bych si zanenáviděl. Odpad.

Gůd old tájms ár beg, bejbe! Jez, aj spígingliš very dobře, vole! Si nečekal. Nevejtingoval, co?

Je to smutné, ale tyto  komickové vejšplechty pro zhulené pubíky mi, na rozdíl od těch pro Dušíny, až trapně ba. Zjevně jsem ještě nedozrál v osobu, schopnou založit rodinu nebo zodpovědně pracovat. Takže házím áčko a děti jdu našlapat do babyboxu.

Hroznej mrdňyg.

Úkol je najít otvírák, kurva!