Recenze (134)
Za horizontem (2018)
Discover (and understand) your inner flat-earther.
Smrt čeká všude (2008)
Potřebuju to vidět znovu, ale i sedm let po, pamatuju. Tenhle film obsahuje záchvěvy geniality.
Mistrovské pečení (2010) (pořad)
S01.
Dej mi své jméno (2017)
Timothée Chalamet. Zbytek byl slovy doceněný mnohokrát, tohle stále ne dostatečně.
Una sull'altra (1969)
Tak to jdi do prdele. Tohle že není uznávaná kultovní klasika ze šedesátek? Fulci rozhodně není génius - je to ale král; král braku. Úžasný film s ohromným stylem, který působí jako něco, co mělo být už desetiletí hojně citováno. Klenot, pouliční verze Vertiga, pulp, jež čteme na záchodě - pak vřele o něm mluvíme a je nám blíž, než díla klasiků. Kdo o tomhle nemluvil v hospodě alespoň jednou, není fajnšmekr.
Muka neviňátek (1972)
Brak, který se vzepřel být brakem.
Suspiria (1977)
Zpětně to vůbec nepobírám: nikdy jsem neviděl nic, co by se tak esteticky, obsahově a strukturou blížilo snu. Roste to ve mně jak magnolie. A děsí mě to, i když nevím proč.
Lady Bird (2017)
♥ (všichni víme, že 1+1=2, ale pokud to někdo umí zobrazit tak přesně a něžně, žasnu). Zároveň +- prequel k Frances Ha.
Blok 99 (2017)
Takhle vypadá romantický hrdina. Face it. Já souhlasím.
Dobrý časy (2017)
Hlasuju pro, oběma rukama. Safdies se musí sledovat. Connie je vlastně Kafkovskej K., bizarně reagující na bizarní svět. A Buddy Duress? Buddy Duress je Joe Pesci naší generace, mark my words anebo aspoň otevřete oči. Točit film z ulic, cpu ho do hlavní (vedlejší hlavní!) role. Hned. Ty řeči o "svěžím hlase" a "kultovním potenciálu" nelžou. Ad absurdums xxx.