Kapikova

Film je jedinečný především kvůli konci, který vám po celou dobu filmu přijde předem jasný. Imran hraje svou roli uťápnutého a frustrovaného kluka dobře, Kareena dostala klasickou roli bláznivé, energické holky (na chlup stejné jako v Jab we met). Příjemný film, spíše pro evropské diváky. Indického na filmu není absolutně nic (ani ty písničky už nejsou moc bollywood style). Ale jinak odpočinková romantická komedie, trochu se jinačím koncem.

Návrat k tradici, překrásné záběry kamery, hra stínu, neonu, chladu, napínavých akčních scén, kdy jste pouze přikováni k sedadlu. Střídání různých atmosfér, (to se mi již líbilo na předchozích dvou Bondech. ) Chladný, ale i velmi rozzlobený Bond, malinká scéna, ve které pro změnu nebalí Bonda žena, nejlepší intro Bond filmu ever. Film má mnoho co nabídnout, Finální boj úžasný, už jen proto, jak málo a které postavy v něm sehrávají role. A konec, kdy diváci velmi mile překvapeně zírají a doslova celé kino na to civí s otevřenou pusou a odevšad se ozývají výkřiky překvapení a potlesk, jsem již dlouho nezažila.

Já vždy považovala za dobrý film ten, kde nebyly strany rozděleny na černou a bílou. Protože v životě vždy převažuje šedá. Možná že dokonce jiná barva ani neexistuje. A bílou a černou jsme si vymysleli my a sepjali s nimi jisté zásady a pravidla. A těm musíme věřit. Člověk vnitřně vždy tuší, kde je bílá a kde černá a skrz tento film jsem se pohybovala na té pomyslné škále jednou na temném kraji, to většinou když hájil, obhájce Rolfe (ovšem nemohli jste i jeho výrokům někdy nedat za pravdu), někdy okolo šedé, když mluvil Janning a bílé, když mluvil soudce Haywood. Vždy je nutné na jakoukoliv vinu pohlédnout z mnoha úhlů a snažit se o empatii, člověk se ale nesmí zamotat do její spleti a nesmí přehlédnout celkový náhled věci. Ale ke konci jde stejně o to, zdali budeme schopni stále sami sobě pohlédnout do očí a připraveni se možná nakonec za své tresty zpytovat nějaké mnohem vyšší moci, než jsou naše pravidla a naše soudy.

K fenoménu, který si vydělává tím, že je sprostý, jsem přistupovala se značnou skepsí. Ale jediný namátkový díl mne přesvědčil silou…argumentu? Nebo vtipno-sprostých slov? Některé díly jsem shlédla na youtube, některé na videacesky, kde musím pochválit za originalitu při překládání nadávek ( Nevidoděvka, volokokotina…některé radši ani nezmiňovat) Zkrátka se jedná o originální dílo, kde si někdo ze svého nerdovství udělal přednost. K samotným recenzím můžete ještě přičíst bonusové scénky, které k nim dotočil, ale ty považují vesměs za trapné a pouze částečně tak zábavné, jako jeho marnivá snaha se nějakou hrou probojovat. K čemuž je nutno dodat, že pokud vás těší utrpení někoho jiného, tak je toto přímo lahůdka.

Srdcová záležitost mého dětství. Mne i spoustu mých kamarádů tento seriál pevně přesvědčil, že být paleontology musí být to nejlepší povolání na světě. Nejen vás tento seriál seznamoval s mnoha informacemi, ale díky charakterům a příběhům byl tento dokument mnohem osobnější (bylo mi líto každého pitomého Diplodocuse!) a všechny znalosti se lépe vstřebávaly Když se na něj dívám dnes, trochu mne do očí praští ona počítačová grafika, na kterou máme rok co rok vyšší nároky, ale tehdy to byla špička a jeden z nejzajímavějších dokumentů, jaké jsem kdy viděla.

Kniha Lauren Weisbergerové je vtipná, sprostá, svižná a svět, který zobrazuje je opravdu krutý a nepříjemný. Film, který byl podle ní natočen je ve všech ohledech slabší a zpopularizovaná verze. Přitom si myslím, že by Meryl seděla role knižní krvelačné Mirandy mnohem více, a jakpak by si Anne sedla židovská dívka, která je sprostá jako dlaždič a kouří X cigaret denně. Knížka je vtipný obraz krutého světa, která dokonale strhá představy o tom snovém světě zvaném "Móda". Film z toho spíše dělá reklamu.

Ne. Prostě ne. Jak trefně řekl N.C. : Uwe Boll je kinematografický Hitler a.....prostě ne. Ani když to berete jako komedii nebo parodii, tak to není dobré. Ještě že jsem si u toho filmu alespoň kreslila a pak se učila, protože to tak nebyla úplně ta nejztracenější hodina a půl v mém životě. Ale docela zajisté to byl jeden z nejbrakovějších filmů v mém životě...

Ladný hlas vypravěčky, která komentuje všechny kopulace, chlapi, kteří neustále chtějí, aby jim někdo šáhl na pytel a prostě klasické starší porno. Ty tři hvězdičky jsou samozřejmě za dabing a jedna možná za záběry (ale na internetu najdete všude lepší...) Ovšem! některé scény byly zábavné i samy o sobě. Třeba když ti dva turisti přišli na návštěvu domů k tomu převozníkovi, co předtím "tak krásně ošukal Betty" a oni tam mají na stole celého krokodýla k obědu. A po jídle řekne převozník "Dáme si ještě maso?" A oni že ne, že jsou plní. On se jen potutelně usměje -"Já myslel jiné maso..." a vytáhne svůj penis a práskne s ním o stůl (načeš se na něj přisaje jeho žena...).

Z filmu mě mrazilo ještě dlouho potom a to, že byl film natočen podle skutečné události mě děsí ještě víc. Opravdu mám z toho stejný pocit, jako když jsem se dívala na filmy o nacismu nebo nejsurovější podobě komunismu a jejich demagogii a vymývání mozků.. Ano, jedna věc je svoboda náboženského vyznání, ale druhá je...právě toto. (Docela by mne zajímalo, co by na ten film řekl Tom Cruise...)

Elizabeth a Paul ve filmu utvářejí jeden z nejlepších párů, jaké jsem kdy ve filmu viděla. Pohledy, které si mezi sebou vyměňují, jsou plné vášně, nenávisti, pohrdáním, lásky, zoufalosti a neuvěřitelným jiskřením. Atmosféra filmu je strhující. Když se na něj dívám, cítím horko z onoho parného odpoledne na plantážích, to snobství rodiny, i ten chlad při nadcházející bouři, i ty nevyřešené a bolestivé vztahy. Co se mi na filmu ale také velmi líbilo, byl český dabing, kdy skoro otravný hlas Elizabeth Taylor vyměnili za podmanivý, procítěný a vášnivý hlas Ljuby Krbové. A Paul Newman je i jako chladný alkoholik přesně tak žhavý, jako ta pomyslná rozpálená plechová střecha.