Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (247)

plakát

Čarovný les (2014) 

"I need that shoe to have a child!" Komentář může obsahovat spoilery. Směs několika pohádek, spousty postav a černočerné tmy. Abych začal tím, čím se film může pochlubit, chválím úžasnou Meryl Streep jako nejlepší filmovou čarodějnici jakou jsem kdy viděl. Dále se mi moc líbila Anna Popelka Kendrick, překrásná herečka s překrásným hlasem. A třetí věcí, kterou film vyniká, je písnička, při které na sebe pohádkové postavy shazují vinu za příchod obryně. Viděl jsem jen pár muzikálů, ale tohle jen tak něco nepřekoná. Geniálně vymyšlené, na rozdíl od ostatních písniček. Ty byly úplně o ničem a snad jen hlavní tematická hudba stojí za zmínku. A tímto se dostáváme k výpisu těch horších momentů. Mrzelo mě, že se do filmu nějak nedostaly scény s Jackem nahoře u obrů a s Popelkou na plese. Nelíbilo se mi zbytečné zabití postav a vytvoření rodinky Popelka + pekař + Jack + Červená Karkulka. Ve filmu byla strašně málo Rapunzel. Princové byli vyloženě otřesní a jejich song taktéž. Ze začátku vlk působil spíš jako pedofil, než nenasytná bestie, nezlobte se na mě. Scénáristé si ukousli velké sousto, chtěli do filmu nacpat desítky věcí, které by vystačily na seriál. Překvapením se pro mě stala Emily Blunt, byla báječná (proto se hodně hněvám na scénář, proč ji jen tak smetli ze stolu?). V jednotlivých scenériích si postavy protiřečí, co bylo řečeno pět minut zpátky, už neplatí. 50% filmu byla vidět akorát tma, to se povedlo vážně dokonale... A ta Madame Maxime... Bohužel mě tohle zpracování zklamalo, ale jsem nadšen výkony již zmíněných a onou geniální písničkou.

plakát

Útěk do divočiny (2007) 

"When you want something in life, you just gotta reach out and grab it." Komentář může obsahovat spoilery. Je to tak překrásný nápad, odpoutat se od společnosti a stáda, vyrazit do přírody a poznávat krásy světa. K tomuto filmu mě dostal snad sám osud, protože poslední měsíce se mi tento nápad honí hlavou docela často. Musí být snem probouzet se se sluníčkem, nikoliv s budíkem, procházet se lesem a po loukách, nikoliv kolem hromad betonu, jíst, co si najdeš a ulovíš, nikoliv co ti připraví velkovýrobní jatka. Musí být úžasné žít někde, kde je hodně zeleni, tak jako to dělají elfové ve fantasy příbězích. A ti milí, příjemní, ničím netížení lidé, kteří vám cestu zpříjemní. Všechno to zní tak krásně, že bych se nejradši hned sebral a vyrazil. Daleko. A když bych našel ráj, zůstal bych tam. A nebo možná ne, možná by bylo mým Osobním příběhem užívat si cesty, nikoliv cíle. No, jsou to všechno krásné představy a prozatím mám jen je. Co se týče filmu, ten je skvěle zpracovaný. Spousta skvělých postav, Emile Hirsch hraje vážně výtečně, podobný vzhledem i hraním Leonardu DiCapriovi. Film se dotýká spousty témat; společnosti, života, osudem, cestou. Tento životní příběh musel inspirovat minimálně tisíce dalších duší, které nyní šťastně pochodují třeba po Amazonském pralese, na Aljašce nebo kdekoliv jinde. Je mi líto, že Chris McCandless doplatil na svůj sen, tohle zřejmě v plánu nebylo. Jeho příběh je ale o to zajímavější a přidává více motivace. Líbí se mi ta krásná myšlenka, celý jeho příběh a dokonalá hudba od Eddieho Veddera (Guaranteed vede). Potěšily mě postavy Rona (ten byl ze všech vedlejších nejlepší a mrzelo mě, když ho Chris opouštěl), Tracy (Kristen Stewart je vážně kost a celkem slušně zpívá) a Jan, ta byla prostě božská a svým způsobem byla Chrisovi mámou. Snad někdy taky vyrazím na cestu...

plakát

Stopařův průvodce po Galaxii (2005) 

"If you want to survive out here, you've got to know where your towel is." Komentář může obsahovat spoilery. Na filmech o různých koutech vesmíru se mi líbí to, že mají takřka neomezené možnosti. A když jsem v tomto viděl tolik nezvyklých věcí a nepochopitelných situací, dokázal jsem je s chladnou hlavou přijmout. A nápady to byly vskutku zajímavé, sice kolísaly, ale na chvíli se nad nimi člověk pozastavil. Sice jsem si užíval jednotlivé příhody a úryvky z průvodce, ale příběh jako celek pohromadě moc nedržel. Spíš se mi líbila každá scéna s Marvinem, totiž jak často potkáte tak depresivního robota. Jeho postava v sobě má skrytý potenciál, který bych rád viděl více rozvedený. S obsazením jsem neměl absolutně žádný problém, Zooey je krásná, Martin hraje svůj vysoký standard a Bill Nighy vždy potěší svou přítomností. Jak to jen dělá? Kniha musí být určitě zajímavá a tak si ji přidávám do pořadníku. Jak už jsem zmiňoval, ve filmu se mi líbily jednotlivé věci, které ani nejsou pro hlavní dějovou linku důležité. Líbily se mi ručníky. Líbily se mi mluvící dveře. Líbily se mi nenormálnosti nastávající při cestování vesmírem (květináč, vorvaň). Byl to docela fajn zážitek.

plakát

Pevné pouto (2009) odpad!

"There was one thing my murderer didn't understand; he didn't understand how much a father could love his child." Komentář může obsahovat spoilery. Pokud se podíváte na můj profil, tak jasně uvidíte, že "odpad!" jsem dal jen Televizním novinám a malý počet hvězdiček uděluji taktéž jen zřídka. Tak tady máme po letech nový vrchol, respektive nové dno. Jak mohl někdo, kdo natočil tolik geniálních příběhů ze Středozemě, zplodit tohle?! Přitom to ze začátku vůbec nevypadalo jako zlý film. Hned v úvodní minutě se mi moc líbila metafora s tučňákem ve sněžítku. Nejlepší postavou byl pro mě vrah těch malých holčiček, co má tohle jako znamenat? Šílené! Charakter postav totálně rozházený, nesmyslné chování každého z nich. Takhle nemůže zmagořit nikdo, ani kdyby mu zabili osm dětí. Vcelku ušla postava černovlasé dívky, jenže na konci ji (samozřejmě) musela posednout duše zabité a musela se muckat s tím Angličanem, aby si aspoň užila první pusu a pak mohla vesele odkvačit do toho "ráje". "Ráj" stál taky pěkně za pytel, vizuálně jsem to nedokázal překousnout, nedávalo mi to smysl a nechtěl jsem popustit uzdu své fantazii na něco takového. A kdybych tam měl strávit jen minutu s tou otravnou holkou, tak bych se vrátil na Zemi a poprosil vraha, aby mě pro jistotu zabil ještě jednou. A ten konec: RAMPOUCH? VÁŽNĚ?! To Peter Jackson zmagořil nebo jak si to mám vyložit? Ono takových extra scén tam bylo víc, třeba ta jak nějaký pubertální spratek zmlátil otce na poli nebo všechny scény s babičkou Susan. Tohle je něco otřesného. Chválím jen chvilkové napětí (když šla milá malá zavražděná do toho domečku pod polem a když šla milá malá sestra zavražděné do bytu vraha). Je mi líto, ale tohle už v životě nechci vidět a snad nebudu nucen ještě někdy tohle hodnocení použít.

plakát

Ladíme! (2012) 

"What's your name?" - "Fat Amy." - "You call yourself Fat Amy?" - "Yeah, so twig bitches like you don't do it behind my back." Komentář může obsahovat spoilery. Tyhle filmy o soutěžích ve sborech mi vůbec nevadí, ale jen jeden může být nejlepší. A ano, máte pravdu, je to tento. Konkurovat mu může snad jen seriálový Glee. V Pitch Perfect je skvěle sehraná sestava nadějných herců a zpěváků, kteří umí pobavit. Písničky jsou fajn, člověk si film užívá. Líbí se mi několik vybraných postav, řazeno od nejoblíbenější je to Beca, pak přenádherná zrzka s uzlinami Chloe a Fat Amy. A ostatní jsou taky skvěle vybrané: Asiatka, která snědla v děloze své dvojče, ze zábavy rozdělávala požáry a narodila se se žábrami, sexy hlupačka s výstavním výstřihem, lesbička se zálibou v pokeru a tak dál a tak dál. A všechny tvoří super partu, do které by byla čest vstoupit. Film má několik dalších plus, například fakt, že vystoupení se předvádějí opravdu od nejhoršího po nejlepší a že vystoupení soupeřů stojí za zhlédnutí a režie nám nevnucuje milovat jen hlavní skupinu. Nemám, co bych ještě dodal, tenhle film je vrchol všech podobných hudebních snímků. A jelikož nedávno vyšlo pokračování, možná bude novým vrcholem. Kdo ví. Překonat první díl půjde ovšem těžko.

plakát

22 Jump Street (2014) 

"This is bullshit! Waiter! Can a black man get some water!" - "Someone get the man some water. He's black, he's been through a lot!" Komentář může obsahovat spoilery. Větší překvapení mi tento den přichystat nemohl. 21 Jump Street byla super, ale to, co přinesla 22, to je totální nátěr. Ani Pulp Fiction nemá tolik vtipných hlášek, žádná komedie tolik vtipných momentů a postav a žádný akčňák nemá tak brutální výbuchy jako 22 Jump Street. Kam se hrabe Michael Bay. Pokračování se mi líbilo ještě víc, protože tady už bylo vypilované úplně všechno. Podařilo se sehnat atraktivní a sexy herečku do role Schmidtovy holky, podařilo se udělat ještě vtipnější směsici záběrů, korejský Ježíš byl nahrazen vietnamským a podařilo se udržet mě ve smíchu celých 112 minut (+-). Začalo to chobotničkou, pokračovalo přes Spider-Mana k souloži s velitelovou dcerou a následným pětiminutovým smíchem Jenka až po jízdu ve vozítku na golf, bitku Schmidt vs bloncka, Schmidtův hrdinský skok a lovení granátu u koulí. Nutno dodat, že se mi líbilo i zařazení postav z prvního dílu, respektive dvou uvězněných, u kterých jsem poprvé začal cítit, že tady má nějaký film nárok na pět hvězdiček. Tohle byl totální nářez, modlím se za další pokračování, protože určitě bude brutální!!!

plakát

Jump street 21 (2012) 

"You punched me because I'm gay?" - "What? No, I... oh, come on. I punched him and... he turned out to be gay afterwards." Komentář může obsahovat spoilery. Jeden z nejlepších zástupců tohoto typu komedie. Excelentní dvojka Tatum + Hill mě dokázala zabavit a ti dva si spolu sedli fakt skvěle. Líbila se mi jejich záměna, oba si vyzkoušeli, jaké to je být v kůži toho druhého. Spousta dalších super postav - velitel na Jump Street, nadržená učitelka chemie, Johnny Depp (který svou malou rolí přispěl k luxusnímu završení). Takhle si představuji kvalitní komedii, má to příběh, hlášky lítají jak na běžícím pásu, obzvlášť se mi líbila ta o "mladém černém gayovi" (bez urážky). Jedna skvělá scéna střídá druhou, jednou jsou to účinky drog, poté sejmutí gangstera golfovým míčkem, zvedání ustřeleného penisu vlastní pusou, rozbití vzácné vázy o hlavu grázla, zkrátka všechno tady nevyjmenuji, tohle je jen pro ukázku, jak je tenhle film nabušený tou nejkvalitnější prací. Uvidíme, co přinese druhý film, těším se.

plakát

Ask Me Anything (2014) 

"What? What? WHAT?! Why are you so fucking negative?!" Komentář může obsahovat spoilery. Před necelým týdnem jsem ke své radosti zjistil, že jsem ještě ani zdaleka neviděl všechny herecké talenty dnešní doby. Mám na mysli samozřejmě talentovanou mladou herečku Britt Robertson. V prvním filmu mě zaujala a chtěl jsem vědět, zda to bylo pouze charakterem její postavy nebo je to opravdu dobrá herečka. K mému nadšení je to to druhé. Britt hraje velice složitou a těžko popisovatelnou mladou dívku, která se musí ve svém životě vypořádávat s velkým množstvím problémů, mezi něž lze zařadit například posedlost staršími muži (trauma z dětství) nebo vztahy s otcem a zbytkem rodiny. Co je ale důležité uvést, je to, že Britt hraje skvěle. Nejenže má luxusní postavu (z které kamera těžila asi šestkrát a já slintal asi šestkrát), ale působí obyčejně, uvěřitelně. A ještě nikdy jsem neviděl tak dokonalý pláč na povel, jako právě v jejím podání. Co se týče příběhu, tak ne že by mě zrovna oslovil, ale byl docela zajímavý. Z dalších postav se mi dost líbil prodavač v knihkupectví. A pomalu se dostáváme ke konci, který je neočekávaný, šokující a výborně zpracovaný. Namouduši, tohle bych nečekal. Posledních pár minut vyšvihlo dění celého filmu na samý vrchol a líbí se mi, že je tu ještě pořád někdo, kdo umí film kvalitně a důstojně zakončit. Pozměnění postav v závěru, matčiny věty plné proseb, otevřený, nevyřešený konec, to všechno bylo geniální. Těším se na další film s Britt.

plakát

The First Time (2012) 

"Have you had sex yet?" - "Honestly?" - "No, lie to me." Komentář může obsahovat spoilery. Velice jednoduchý film a kolik dokáže přinést radosti. Neprobíhají tady žádné zmatky okolo, hned se jde na věc a celých 80% filmu se kamera soustředí jen na dvě hlavní postavy, což mě naprosto uchvátilo. Bylo to spíš povídání, dlouhé rozebírání života, rodiny, lásky, ale to se mi hrozně moc líbilo. Herci dostávali svůj vlastní prostor, nejsou zde žádné zbytečné střihy. Ve velkém množství filmů se točí pětisekundové scény s nějakým "nesmírně hlubokým výrazem" a pořád se to opakuje, herec ještě dohodí do kamery tajemný výraz a film je na světě. Ale tady tomu tak není. Scény jsou dlouhé, postavy se pěkně vypovídají a upřímně, o tomhle je přece hraní. Ne naučit se jednu větu a pak ji říct na kameru. Mluvit třeba minutu, vědět kdy zastavit, kdy se opět hodí promluvit a tak dál a tak dál. Vytváření atmosféry hercem, ne střihem. Tenhle film je dokonalým příkladem. Teď něco k hercům: Britt Robertson jsem si ihned zamiloval (stejně jako cca. 89 dalších hereček) a nemohl jsem od ní odtrhnout oči. Její postava byla ztělesním dívky, kterou by si přál každý chlap. Bože, kdyby mě někdy nějaká taková oslovila, tak bych byl v nebi. Dokonalost sama. No a poměrně dost sympatický Dylan, který hrál tak trochu mě. Jediný rozdíl mezi námi byl v tom, že měl tak dokonalou holku na dosah ruky. A nezaváhal, protože upřímně; byla by největší pitomost pustit tak dokonalou holku jakou byla Aubrey. No a ještě stojí za zmínku Daveovi rádci, zvláště ten větší (kdo by to byl řekl, že se v něm ukrývá takový láskyznalec) a Aubreyin přítel (hovado), kterému jsem přál pomalou smrt v nádobě se želé. Příběh není nijak hluboký, je to sladkej slaďák, není v něm žádná těžká zápletka (i když sex v podání Aubrey a Davea tak docela působí). První půlka filmu byla naprosto geniální, s nastolením zápletky to šlo trošku dolů, ale konec to bohatě napravil. Tyhle filmy se mi snadno dostanou pod kůži a já je rád sleduji. Pokud budete chtít kvalitní romantiku, nemusíte chodit do kina na film se světoznámými hvězdami, stačí si pustit tuhle obyčejně neobyčejnou romantickou pohádku se svou drahou polovičkou a budete nadmíru spokojeni. A ještě něco na závěr: písničky ze soundtracku poslouchám dva dny v kuse a nemůžu si je vynachválit. Luxusní výběr.

plakát

Jupiter vychází (2015) 

"Your Majesty, I have more in common with a dog than I have with you." - "I love dogs, I've always loved dogs." Komentář může obsahovat spoilery. Začnu tím, že jsem snad ještě neviděl tak dokonale digitálně zpracovaný film. Tomu se může rovnat jen opravdové minimum filmů. Detailní propracovanost každého kousku vesmírné lodi, města či robotů. Co ještě filmu pomohlo, je Channing Tatum, moc se mi líbila jeho postava, měl vypracovanou choreografii a s tím štítem a létajícími botami mu to fakt šlo. Rozhodně palec nahoru. Ale tady končí to dobré. Když přejdu to, že hlavní postavou je ruská uklízečka Mila Kunis, která se ke konci snaží zachránit svou ruskou rodinku, včetně chlápka, který jí navrhl jít na odstranění vajíček a slíbil jí podíl jedné třetiny ze zisku, tak je tady pořád ten příběh, který absolutně nedává sebemenší smysl. Špatné nastínění světů, postav či úmyslů oněch postav a světů. Doteď nevím, kdo s kým byl, kdo chtěl Mile pomoct a kdo ji chtěl zabít a vycucat z ní elixír mládí. Byl v tom totální zmatek, možná by pomohla delší stopáž, ale vydržel bych se na to vůbec dívat? Předpokládám, že ano, ale muselo by mi to něco dát a hlavně by to nesmělo nudit. Jak jsem psal výše, efekty nebo třeba Tatumova choreografie byly geniální, ale nedá se na to dívat dvě hodiny. Dvacet, třicet minut stačí, zbytek bych věnoval příběhu, který za něco stojí. No, chválím tedy zmíněného Tatuma (nejlepší postava filmu) s tím božím štítem. Milu si nejde neoblíbit, ale tahle postava měla velké rezervy. Pak se mi líbila ta komnata, kterou měl jeden z vládců přímo pod svým trůnem (nebo co to bylo) a nakonec vyřizování občanky ve vesmíru (namouduši, to je ještě horší než u nás v Brně na poště - ale pobavilo to). Takže doporučení na závěr: ve filmu Jupiter Ascending dostanete slušnou dávku efektů a digitálních triků na vysoké úrovni, ale příběhu se nedočkáte.