Cerebrum

Čekal jsem hodně a dostal jsem ještě víc. Necítím, neznám chuť, jsem hluchý a slepý, ale mám lásku. Rozsekalo mě to.

Jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl. Přesto tolik bolí, tolik řeže. Nic totiž umělecky nepředstírá, nedodává šmrnc voňavého papíru vylézajícího ze starého psacího stroje - nýbrž vypráví, hluboce, od srdce. Břitké slovní výměny, které jsme zažili aspoň v tom jednom vztahu tak snad všichni. Krásné a chytré špílce, ale nikdy ne tak sitcomově líbivé a dokonale vypointované, jak vám nabídne ten kopec na LA, ale ze života, hrubé a proto krásné. Abyste tedy neumřeli depresí, ale snad trpěli ještě více, dostanete umění ažaž v dramatickém hudebním balíčku od Francise Laie. Snad mi nikdy neumírala moje láska bez přenesení významu, ale našel jsem si v tom filmu tolik osobního, že ho nikdy nebudu moct hodnotit jinak než - s láskou.