janabel

Scarlett, měla jsi toto zapotřebí?

Pokud někomu bude stačit, že z celé Sibiře uvidí stále dokola a ze všech stran stále stejně opakující se snímky, jako např. mnich zezadu a zepředu, chrám zdaleka a zblízka, Bajkal s vlnami a bez, a pak pro změnu opět stejný mnich a stejný chrám a pak zase Bajkal, tak to se mu pak může dokument i líbit. Já od toho tedy čekala rozhodně víc.

Opět jeden film z modrých čísel, co mě překvapil. Parádní psychothriller s duchovní tématikou. Má nečekaný zvrat, který nenechá člověka chladným. Dokáže diváka vtáhnout do děje a vcítit se do hlavního hrdiny. A na horor je to alespoň podle mě i docela uvěřitelný příběh. Smutný příběh.

Pohádka je vizuálně krásná, ale postrádá to kouzlo, které má ta naše od Václava Vorlíčka. A mimochodem, chvílema jsem měla pocit, že se spíše dívám na nějakou harlekýnku než na pohádku.

Tak silný a poutavý film, ač pro někoho znehodnocený zpomalovanými záběry, si nezaslouží být v modrých číslech.

Příjemná, romantická, napínavá a i psychologická sci-fi. Bylo zajímavé, že děj byl jakoby o reinkarnaci. Akorát, že mimozemšťané, a tím pádem i hlavní hrdinka, nečekají na nová těla, ale rovnou si berou těla obsazená. Opravdu zajímavé. A abych trošinku napravila hodnocení, tak dám za pět.

Hudba je krásná, zpracování je zajímavé, ale přesto, že je to originál, tak se mi líbila více česká verze hraná ve Spirále. To bych dala i za šest kdyby to šlo!

Za zpracování 5 hvězd, za děj tři. A za scénu v kostele, která ve mě vyvolala takový pocit, až z toho byl málem opravdový odpad, dávám celkově hvězdy dvě.

Tak nevím, v Paralelních světech většině vadí nelogičnost, nuda a špatné dialogy. Dobrá, pak tedy nechápu, jak to, že zrovna Melancholia je v červených číslech, když nelogičnost, nudu a špatné dialogy obsahují ještě ve větší míře. Navíc Paralelní světy si nehrají na nic intelektuálního, je to prostě jen pohádka. Kdežto od Melancholie jsem očekávala nějaké duchaplné dialogy o smyslu světa, když už má nastat ten jeho konec, ale dočkala jsem se jen prázdných a nebo vůbec žádných slov. Film mě ale přece jen trošinku zaujal, a to tou opravdu tíživou atmosférou, nevím jak bych se zachovala já, možná by mi taky ztěžkly nohy...

Dokument není ani tak moc o sportu, jako spíše o životní filozofii seniorů. O jejich pozitivním pohledu na svět, na stáří, o jejich přístupu k životu. Navíc je v něm spousta skvělých hlášek. Klobouk dolů před nimi. Je inspirací pro všechny, kteří si myslí, že v důchodu už život končí. Ani náhodou! Jak už ve filmu bylo zmíněno, toto seniorské mistrovství by si zasloužilo opravdu větší propagaci. Vždyť není nic optimistějšího, než pohled na stoletého pána, který si běží pro vítězství.