Damnsinead

Nevím, na co si všichni stěžovali, tahle epizoda nebyla zase tak špatná, akorát námět by si zasložil lepší (a delší) zpracování, než se jí dostalo. Jen je škoda, že po filmu z roku 1994 se všichni vykašlali na cizí jazyky.  Představa, že si přivandrujete na cizí planetu, kde vládne něco jako Mongolská říše s prvky ruské kultury a islámu, a všichni mluví perfektní angličtinou, je dost komická.

Na film o gigantickém radioaktivním ještěrovi má Godzilla relativně nízký rozpočet, a stejně si koleduje o titul jedné z nejlepších. Právem. Old-school Godzilla vypadá překvapivě dobře. Scénář nabídl kromě jejího řádění ještě rodinné drama z poválečného Japonska. Nezní to jako moc dobrá kombinace, ale překvapivě to funguje.. Všechno doplňuje výborná hudba a herecké výkony, za které se nikdo z herců nemusí stydět.  Snad jen závěrečný plot twist mi připadá trochu přes čáru, i když je žádoucí. 95%

Jeff Goldblum se pro tuhle roli snad narodil. Jako člověk sice hraje dost prkenně, ale jako moucha válí. Maskéři se vážně vyřádili .Problém je, že ta fujtajblová metamorfóza probíhá jaksi divně. Je patřičně nechutná, ale je dost těžké poznat, že to oslizlé monstrum je výsledkem proměny právě v mouchu. Stejně tak se mohl měnit na kus zkaženého masa.  A myslím, že s tím blitím kyseliny tvůrci překročili mez, kde se ze solidního hororu stala fraška, která se nedá brát vážně ani s rezervou. Škoda, námět byl vážně zajímavý. 60%

Banda Amíků si udělá výlet na vzdálenou planetu. Domorodci jsou přátelští, jejich božstva bohužel ne. Z božstev se vyklubou uzurpátorští ufoni. Amíci to vyřeší po svém, půjčí domorodcům bouchačky a revoluce může začít. To je zhruba tak celá zápletka.  Na to, že má film přes dvě hodiny, a forma definitivně převládla nad obsahem, se na to ale dobře dívá (když si odmyslíte účes Kurta Russela).  Nenudila jsem se, líbila se mi dobrovodná hudba,  a dvě hodiny uběhly jako nic. Ve srovnání se seriálem to není žádná bomba, ale jako samostatný film obstojí. 65%

Tak to vypadá, když banda hudebníků natočí film. Dokud zpívají a tančí, tak je to paráda, ale běda, když opustí pódium. Příběh je dramatická slátanina o ničem, o 'hereckých' výkonech je lepší pomlčet, dialogy tahají za uši.  Ale docela mě to bavilo, vzhledem k tomu, že většina filmu je záznam koncertu. Scénář odpad, soundtrack 100%.

Gareth Edwards sebral Avatara, Terminátora, A.I. Umělou inteligenci, Blade Runnera, Marvelovky a exploze jak od Michaela Baye, dal to všechno dohromady a stvořil nablýskaný film, na který se tak hezky kouká, že skoro zapomenete, že nemá pořádný scénář. John David Washington hraje akčního hrdinu na straně lidí, který má jasno-umělá inteligence je šrot bez emocí. No, samozřejmě se brzy přesvědčí, že to není úplně pravda, když potká supermoderní umělou inteligenci a zbraň v jednom s tváří malé holčičky. A tak uvědoměle zběhne a začne bojovat za správnou věc.  A 134 minut vašeho života je v čudu. Nic objevného se nedělo. Viděli jsme mnohokrát převařený příběh, který nemá šanci pořádně zaujmout, ani vyvolat nějakou emotivní odezvu. Pokud vás teda nedojímá miliontý flashback s bejvalkou a ubrečené děti.  60%

Kdysi jsem film už viděla, sestříhaný a zpřeházený tak, že skoro nedával smysl. Teď jsem konečně viděla kompletní, chronologickou verzi, a je to úplně jiné kafe. Na začátek dvacátých let parádní biják ze zajímavou zápletkou, jen se trochu víc mohl zaměřit na tu alchymii a ne na romantický čtyřúhelník, kde vdané ženě nadbíhají dva další chlapi. Jinak na herectví si stěžovat nemůžu, až na Lamačovo dramatické čarování, které je dneska docela úsměvné. Na druhou stranu k tomu měl fajn efekty. 75%

Příběh o dvou bratrech a jejich matce. Jeden z bratrů, Jo-Ha, je boxer, zvyklý řešit všechno pěstmi i mimo ring. Druhý je Jim-Tae, autista, který má potíže komunikovat s okolním světem, ale je geniální klavírní virtuos. Jak už to v takových filmech bývá, následuje kostrbaté poznávání a sbližování rozbité rodiny, Jim-Tae s pomocí své rodiny přesvědčuje svět o svém talentu, i když mu ostatní hází klacky pod nohy, a na konci ukápne nejedna slza. Takže nic objevného nečekejte, jde o klasickou ždímačku slz, a v závěru se tlačí na pilu, až to hezké není. Jediné, co zachraňuje jinak průměrný a snadno zapomenutelný film, jsou herecké výkony ústředního tria.  60%

Knížku jsem nečetla, ale vypadalo to na zajímavý námět.  Čekala jsem lepší zpracování, než tenhle dvouhodinový modeling v bažině. Daisy Edgar-Jones se zdá být decentní herečka, ale tu holku z bažiny neviděla ani z rychlíku. Hlavní hrdinka, Kya, žije od svých sedmi let sama, nikdo se o ni nestará, s nikým pořádně nekomunikuje, kromě páru z obchodu, který od ní občas koupí mušle nebo jí sežene oblečení z druhé ruky. Prostě roste jak dřevo v lese. Navzdory tomu Kya nemá žádné potíže s komunikací, je zdravá, její dům je čistý, bez nutnosti oprav, a ona sama se promenáduje po bažině pěkně upravená v bílých šatičkách. Vypadá to hezky, ale nerealisticky. Ne že bych čekala, že se ve filmu objeví rozcuchaná dívka s chlupatýma nohama, ale mohli ji aspoň navléct do něčeho jiného. A když pominu tohle, ta love story okolo toho taky nic moc. Tate Kyu hrozně miluje, Chase jí naslibuje hory doly, ale je to bezpáteřní hajzl,. Pak ho najdou mrtvého, a obviní z toho Kyu. Následuje soudní proces, a nakonec se ani nedozvíme, jak to s tou vraždou vlastně bylo. 20%

Kritici Gravitaci vytýkali absenci děje, odborníci zase brečeli kvůli výskytu naprostých nesmyslů. Ne, že by neměli pravdu. Zápletka je jednoduchá a i laik vidí, jak se ve filmu hromadí ptákoviny. V reálu by dr. Stone prostě měla smůlu a natáhla brka hned na začátku. Ale když ji sledujeme, jak se snaží přežít, je to zatraceně napínavé a na nějaké chyby si člověk ani nevzpomene. Paráda, za 90 minut jsem neodtrhla oči od obrazovky. 90%