Damnsinead

Eko agitka a nestydatá kopírka Star wars, Strážců galaxie a všemožných sci-fi blockbusterů z posledních dekád. Nemůžu je nařknout z kopírování Stvořitele, protože ten je o dva roky mladší. Spíš se Stvořitel inspiroval tady? Je to dost podobné, film s parádním vizuálem a  příběhem, který se točí okolo malé holčičky. A snaží se vás za každou cenu dojmout, ale nedaří se mu to. Co se mi tady hodně líbilo, bylo použití různých jazyků. Kromě korejštiny uslyšíte i angličtinu, ruštinu, španělštinu, atd.  Je to fajn, ale slaboučký příběh neutáhne film, který trvá přes dvě hodiny. V kontrastu s věčným střílením a mlácením na konci vyznívá dětinsky a přehnaně optimisticky. Postavy jsou na první pohled sympatické, ale v průběhu filmu člověk nemá šanci si některou z nich vážně oblíbit. Snad jen robotka Bubs trochu vyčnívá. A démonický záporák Sullivan, je vidět, že si ho Richard Armitage užívá.  50%

V Americe řádí občanská válka. Jak k ní vlastně došlo, není divákovi známo. Novináři to jdou zdokumentovat. Následuje řada bizarních scén, kde nehorázně přepísknuté násilí a scény à la Walking Dead střídají záběry na rádoby idylická místa a hraje do toho pohodová hudba. Reportéři se mezitím vesele pletou pod nohy po zuby ozbrojeným vojákům uprostřed přestřelky, tankům a výbuchům a božím zázrakem zůstavají naživu, zatímco ostatní padají jako mouchy. Zejména postava Jessie se vyznamenala. Ne že by člověk nebyl zvyklý na přežívající hlavní postavy, ale většinou to nedělají takhle okatě. Směšný konec radši rozvádět nebudu. Nic v tomhle filmu se nedá brát vážně. Funguje jen v jednom směru - jako malé rýpnutí do amerického zvyku řešit všechno se zbraní v ruce. 10%

Komedia, kde je půlka postav gay a ta druhá půla o tom ještě neví. Ale brzy to zjistí. Je to celkem úsměvné, zejména scény ze toho klubu, nebo co to mělo přesně být.  Hlášky o biografii Margaret Thatcher taky pobavily. Evidentně Pýcha a předsudek je pořád víc sexy. Akorát si všichni nemuseli nadělat ve vztazích takový bordel. 65%

Začalo to jako silné drama o severokorejském uprchlíkovi, který nejdřív žije v Číně se svou matkou. Po její tragické smrti se musí vypravit do Belgie. Žádný ráj na Zemi ho tam nečeká, Přežívá na ulicích ze dne na den v hrozných podmínkách. A nakonec ho ještě okrade žena, kerá má sama problémů až nad hlavu. Až do téhle části by to byl film, kterému bych dala pět hvězd. Člověk prostě musí Ki-wanovi fandit a přát mu lepší zítřky. Pak ale jde kvalita filmu strmě dolů. Ki-wan má teď práci, střechu nad hlavou a dokonce i lásku, takže na všechno už není sám, Hezké, ale hrozí mu deportace, a jeho milá Marie je zapletená s řadou špatných lidí. Ki-wan se může přerazit, aby jí pomohl, a díky tomu dostane do řady těžko uvěřitelných situací  (největší haluz je útěk od soudu, ale je tam toho daleko víc.) A ten happy end tomu nasadil korunu.  Celý film se rázem přesunul do kategorie pohádek.  Je to vážně škoda, takhle to pohnojit. 50%

Znáte ty situace, když posadíte děcka k nějaké pohádce, aby na chvíli daly pokoj, a za nějakých 90 minut zjistíte že jste si tu pohádku užili víc než ty děcka? Tak hledejte dál, tady nic takového není.  Tady máte ruského emigranta Santu, vílu Zubatou, australského emigranta velikonočního zajíce, Sandmana, a nějakého Jacka Frosta. Jo, a ještě záporák Pitch. Který je za spousty poskakování a morálních ponaučení je na konci zmlácen. Koukatelné, ale nic pro lidi starší deseti let.

Ne že bych se válela smíchy, ale dalo se na to v pohodě koukat. Na rozdíl od komedií  podobného typu se jim podařilo vyhnout debilnímu záchodovému humoru, což je fajn, ale celý film se nese skoro ve vážném duchu. Pokud se tedy na obrazovce nevyskytuje slepý soused a jeho pejsek Chopi, co občas změní živočisný druh. Prostě neurazí, nenadchne a na 90 minut zabaví. 65%

Bohužel mi ke štěstí nestačí, že Belmondo vypadá dobře, nebo že Jean Seberg vypadá dobře, nebo že ty její pruhované šaty vypadaly dobře, takže moje hodnocení vysoké nebude. Tenhle film je úplně prázdný.  Hodně se žvaní, ale dialogy jsou úplně mimo. Každý si blábolí svoje a neposlouchá druhého. Belmondo s cigaretou na pantu se každých pět minut ptá, jestli se s ním jeho přítelkyně vyspí, anebo volá nějakému Antoniovi. Všechno naservírované tím nejnudnějším možným způsobem. 5%

Francouzská herečka a japonský architekt se setkají v Hirošimě a 90 minut spolu recitují poezii. Bez čehokoliv, co by tenhle páreček nějak přiblížilo divákům a umožnilo jim vcítit se do té jejich romance. To by se nejdřív museli přestat recitovat a mluvit jak normální lidi. Film postrádá cokoliv, co by z něj mohlo udělat zajímavou podívanou.  Nehorázná nuda.

Stand by me si zachovává atmosféru povídky a kluci v hlavních rolích působili přirozeně, ale film samotný vypráví příběh příliš rozvláčným tempem. Povídka taky není dost dlouhá, aby vyšla na celovečerní film. 80%

Rumunská vesnice si v poválečných letech žije po svém. Každý zná každého, mladý pár se chce brát, v hospodě se hodně směje a občas dojde i na potyčku. Partička komunistů se snaží naverbovat lidi do strany a "vzdělávat" je pomocí agitačních filmů. Každý se jim a jejich filmovému trháku vysměje. Jako by si nepřipouštěli, že za vesnicí jezdí ruské tanky. Život prostě jde dál a svatba bude,i když se objeví ledová sprcha v podobě zavražděné dívky a paranormálních jevů. Není proto divu, že svatební veselí pokračuje, i když soudruh Džugašvili ráčil natáhnout brka. Hlavně potichu. U samotné svatby jsem se pochechtávala, ale brzo mě ten smích přešel, stejně jako svatebčany, když jim bolševici přišli tu svatbu zatrhnout. Záběr na továrnu uprostřed zabláceného ničeho, kde dřív stávala vesnice, je jen hořká tečka za celým filmem. 75%