Aere

Tak tohle byla čistá nádhera. Nejprve jsem se bál skoro dvou a půl hodinové stopáže u road-movie, ale v podstatě od první scény jsem čas přestal vnímat, protože bylo jasné, že se přede mnou odehrává něco mimořádného. Žaludek se mi svíral už tak od první čtvrtiny, protože tento snímek se opravdu trefil do mé momentální životní situace, těch paralel tam bylo skutečně mnoho, emocionální poušť hlavního hrdiny, kterého to žene svižnou chůzí co nejdále na horizont („There's nothin' out there.), aby utekl sám před sebou a zapomněl na neúprosnou bolest, kterou si s sebou nese, ale která ho chtě nechtě dohání (protože útěk nikdy nic nevyřeší), nejprve pouze jméno jeho (i mé ztracené) lásky nechávající prostor pro fantazii, ohlédnutí do krásné minulosti a vzpomínkový optimismus, vidina budoucnosti (pro mě budoucnosti obecně, co všechno jsme spolu nestihli) se synem, shledání (podoba Jane neskutečná, mladá Nastassja byla skutečně nádherná) za sklem poprvé se všemi démony a následně podruhé, plné smíření a sebeobětující lásky, a jako takový bonbónek se mi do srdce trefila i, dá se říct, „vedlejší“ linie pro změnu bratrské sebeobětující a nezištné lásky, kdy bratr Travise bez váhání sedne na letadlo a rozjede se do pouště, poskytne střechu nad hlavou, finance a nakonec se vzdá i dítěte, kterého se pro něj ujal se svou ženou a které milovali jako vlastní, protože ví, že je to tak pro všechny nejlepší, přestože jeho život to může změnit od základů („Then why do you keep pushing them together?“ -„Travis happens to be my brother.“), stejně jako to udělá v závěru Travis. Pokud něco děláte pro druhého, aniž z toho vy sami něco máte, ba naopak vám to ještě přitíží, ale stejně celou svou bytostí cítíte, že to pro toho druhého udělat musíte, protože chcete, aby byl/a šťastný/á, bezpodmínečně, pak vám gratuluji, poznali jste tu pravou lásku. Až si skoro říkám, jak se mohlo tolik emocí vejít do jednoho filmu, jehož tempo je celou tak nádherně poklidné. A že se mi trefili do vkusu i tou nádhernou Amerikou let osmdesátých, kterou tak miluji, to už snad ani rozebírat nebudu. Dechberoucí masterpiece.

Co na to říct, jsou dvě ráno a já mám za sebou poslední epizodu páté, poslední řady a to, co teď cítím, bych definoval asi tak, že mě hřeje u srdce ta čirá preciznost a genialita 60 dílů tohoto eposu, který jsem měl tu čest shlédnout. Byl jsem tam, byl jsem tam s nimi, strávil jsem několik desítek hodin v Baltimoru, viděl jsem, CÍTIL jsem, co se děje na ulicích, co se děje za zavřenými dveřmi a miloval jsem to... Rád bych se nějak smysluplně vyjádřil, ale čím víc o tom přemýšlím, čím častěji si přehrávám v hlavě to, co jsem za těch 5 sérií zažil, tím víc mám pocit, že je to prostě nepopsatelné. Skutečně asi nejlepší, nejvěrnější, nejpřesnější krimiální seriál všech dob. Nevím, co by kdo musel udělat, aby toto překonal. Je to zkrátka něco ojedinělého a já tleskám tvůrcům za jejich odvahu, ale i tvůrčí genialitu, jejich vhled do dané problematiky (pánové David Simon, novinář, a Ed Burns, bývalý kriminální vyšetřovatel) a že něco takového byli schopni dát dohromady tak, aby to nejen fungovalo, ale aby vás to přikovalo k obrazovce na dlouhé hodiny. Když k tomu ještě přidáte, že tvůrci vychází velmi často ze skutečných událostí a jsou inspirováni skutečnými postavami, tak vám to prostě vykouzlí úsměv na tváři a všechny postavy daleko víc ožijí. Nejedná se o výmysl, it's real, je to portrét Baltimoru, jaký byl, je a možná i bude. Nebudu lhát, The Wire není žádný strhující seriál, nejsou zde prvoplánové vygradované momenty, přímočaré wow efekty se nekonají. Ne, tenhle seriál vás pomalu vcucne, omotá si vás kolem prstu a vy až později pochopíte, že ten The Wire wow effect není ten typický, chvilkový, ale je roztažený do několika hodin. U tohoto seriálu musíte mít mozek zapnutý a musíte si všímat detailů, a pokud to zvládnete, odměna je sladká. S radostí jsem sledoval, jak si Wire drží svoje tempo, neuhne, nepoddá se žánrovým klišé, a systematicky vás pevnou rukou dovede do konce. Každá série jako taková funguje jako vybroušený diamant a ve finále to všechno krásně zacvakne. S lehkostí nám bylo sděleno všechno, co bylo potřeba, drogy, školský systém, sociální problémy, novinařina, politika, pohled na obě strany barikády a jak už jsem říkal, obzvlášť finální zacyklení celého koloběhu života si zaslouží potlesk i proto, že bez celkového konceptu seriálu by to nefungovalo, jenže ono to funguje parádně. Děkuji tvůrcům, děkuji hercům, děkuji všem, kdo přispěli ke vzniku tohoto seriálu. Klenot.

Fantastické. Po první sérii jsem nadšený. Výborná, syrová detektivka protkaná existencialismem, zasazená do rozlehlého, přitom tísnivého amerického jihu. To, co předvádí McConnaughey a Harrelson je nevídáné, úžasné herecké výkony. Jak jsem se těšil hlavně na Harrelsona, tak mě McConnaughey totálně uchvátil, způsob, jakým se vžije do postavy je obdivuhodný. Věříte mu každé slovo, které pronese tím přiskrceným, temným hlasem. S dlouhými vlasy mi připomínal Christiana Balea, jako mladší, s krátkými jako by z oka vypadl Paulu Newmanovi. Suma summarum, i když je těžké občas se v ději orientovat, dějová linka, množství jmen a skoky v čase vyžadují divákovu pozornost, tento seriál pohltí od začátku až do konce, obzvlášť poslední půl hodinka mě nenechala vydechnout. Bravo, HBO, jen tak dál.

Nemám slov. Od první do poslední minuty naprosto brilantně natočený seriál, jehož kvalita s přibývajícmi díly nejenže neklesala, ba naopak strmě stoupala, přičemž pátá série pro mě představovala parádní ukázku dějové gradace, kdy jsem vyloženě řval blahem každých cca deset minut nad propracovaností seriálu. Nejsou zde žádná hluchá místa, žádné zbytečné scény nebo scénáristické kiksy. Velmi se mi líbily dějové posuny do budoucna, skoro by se dalo říct „cílené spoilery“, které diváka sice připravily na to, co se bude dít, co může očekávat, i za cenu vyzrazení dějového zvratu, který ovšem nebyl tak dramatický, ale na druhou stranu přispívaly k vytváření napětí a eskalaci dějové linie. Nutno podotnkout, že různé zvraty a překvapení byly v Breaking Bad na denním pořádku a skutečně málokdy jsem je čekal. Vynikající černý humor, kterým je tento seriál doslova prošpikován, ať už se jedná o vložení vhodné písničky do scény (veselé a pohodové songy při vaření pervitinu, melodie plná radosti, když si Jesse píchne dávku heroinu a pomyslně stoupá do stropu apod.), nebo rovnou vložení celého songu (otevření jedné epizody „videoklipem“ mexické kapely o Heisenbergovi) nebo některé scény jako takové (televizní reportáž o Waltově synovi). A samozřejmě to hlavní, fenomenální (á la American Beauty) přeměna hlavní postavy postupně skrz celý seriál. Musím podotknout, že mě výkon Bryana Cranstona jakožto Waltera „Heisenberga“ Whitea naprosto nadchnul a jeho postavě jsem fandil od začátku až do konce. Každopádně práce s postavami obecně byla odvedena na jedničku, některé vás ze začátku štvaly, ale čím déle jste s nimi byli ve styku, tím více jste je začali chápat, poznávat a více rozumět jejich motivům, některé jsem si vyloženě oblíbil. Zkrátka mám rád, když si tvůrci dají tu práci a postavy jsou psychologicky propracované, mám rád drogovou tématiku, mám rád charismatického hlavního hrdinu, mám rád, když je to všechno natočeno s lehkostí a s umem. A toho všeho se mi u Breaking Bad dostalo. Těch 5 sérií uteklo jako voda, každý díl jsem zhltnul jako malinu. Vynikající seriál.

Ano, funguje to, životopisný film o těchto dvou závodních legendách pod taktovkou Rona Howarda snad ani nemohl být špatný! Tempo je zběsilé, není zde okamžik, kdy byste se snad nudili. Rivalita Hunta a Laudy je zde stvárněna sice trochu přikrášleně, ale chcete tomu věřit. Obzvlášť Brühl jako Lauda předvedl něco neskutečného. Ale ať dělám, co dělám, na mě až moc přehypované, moc do nebes vynášené. Ten film mě ničím až tak nezasáhl, ale možná je to mnou, mám to takhle de facto se vším, co jsem od Howarda viděl. Řemeslně precizně provedené, zábavné, kvalitní dílo, které si ale ode mě drží trochu odstup. Nicméně rád se na Rivaly někdy zase podívám a rozhodně bych se nestyděl je komukoli doporučit, takovéto sportovní drama se prostě musí líbit. :)

Viděl jsem jak 2D tak 3D projekci, musím říct, že ve 3D to má skutečně o něco víc do sebe, ale zas taková bomba to taky není. Líbilo se mi to. I přesto, že Bullock moc nemusím, tady mi nevadila. O to déle bych na plátně nechal Clooneyho, s ním jsem si užíval každou minutu. Technologické zpracování famózní, obzvlášť to ticho. Nicméně absence silnějšího příběhu tenhle film přeci jen trochu degraduje. Takhle to je pouze vesmírné survival drama se šťastným koncem. Delší stopáž by to možná už neuneslo. Ale přesto nadprůměrný počin, na který se vyplatí si zajít.

Dámy a pánové, KEVIN SPACEY! Tenhle člověk mě nepřestává přesvědčovat každým svým výkonem, že je to prostě pan herec a tuhle roli si vychutnává s takovou chutí jako si vychutnává jeho seriálová postava Frank Underwood nejlepší žebírka v D. C. u Freddyho. Pro mě úžasný náhled pod pokličku politického života v USA (a myslím si, že to k tomu našemu nemá vůbec daleko), opravdu si myslím, že scénáristé nejsou tak daleko od pravdy. Čeho jsem se po Annie Hall trochu bál, ale co se mi ve výsledku strašně líbí a baví mě, jsou Spaceyho monology do kamery, výborná záležitost. Další herecké zastoupení samozřejmě také na jedničku, hlavně Robin „Jenny“ Wright. Poznal jsem ji asi až v půlce série. :) Za mě super a už se těším, s čím přijde další řada. :)

Čim dál tím častěji se mi stává, že seriály s logem HBO na začátku znamenají naprosto bombu. Game of Thrones není výjimkou. I když nejsem bezmezný fanoušek fantasy žánru, nevěším si nad postel plakáty LOTRa a tvorba G. R. R. Martina šla celkem úspěšně mimo mě – tím chci říct, že jsem k seriálu přistupoval vyloženě jako k seriálu a nenasazoval jsem maximální hodnocení jen kvůli literární předloze – musím říct, že mě seriál naprosto pohltil a jeho zpracování je prostě úžasné. Široká plejáda parádně zahraných postav a jejich vysoká úmrtnost vás nenechají ani na chvíli v klidu. Má to vtip, má to spád, navíc se mi líbí, že se zde nehraje příliš na efekt ve smyslu kouzel a magie, počítačových efektů, pompézních bitev apod. Je to skutečně HRA o trůny se vším všudy! Moc se těším na další sérii!

Lahůdka. American Beauty protažená do pěti sérií. Děkuju Alanu Ballovi za to, že se nebál tenhle skvost vytvořit, strávil jsem nezapomenutelných pět sérií „mezi životem a smrtí“ a byl jsem na vrcholu blaha. Každou druhou větu bych tesal do kamene, některé dialogy jsem si byl dokonce nucen i zapsat, natolik mě zasáhly. Ball naprosto fenomenálně pracuje s postavami, každá je uvěřitelná, každá vás něčím naštve, něčím si vás získá, budete je odsuzovat i milovat, nic není černobílé, jen jedno je jisté, smrt, ale Ballovi se daří nám ukázat smrt jako přirozenou součást našeho života, jako něco, k čemu celý život směřujeme, co čeká každého a čeho se nemusíme bát, a podařilo se mu to právě tím, že nám smrt doslova podstrčil pod nos, odkrytím zákulisí tak tabuizovaného zaměstnání jako je pohřebák, kde je smrt všudypřítomná a na denním pořádku. Stejně jako se stane přirozená pro vás, sledováním tohoto seriálu, kdy vám na konci snad dojde, že není čeho se bát. Ball se samozřejmě věnuje i dalším jeho typickým tématům jako homosexualita, dysfunkční rodina, vztahové problémy, to vše zabaleno do cynického humoru, zhmotněných představ a snů postav a tak podobně. Jediné, co mě trochu rmoutí, je fakt, že závěr mě až tak nedostal, ale myslím si, že to bylo možná právě proto, že jsem pochopil, o co Ballovi šlo. A možná to bylo tím, že byl na můj vkus až moc rychlý, ale přesto tvoří nádernou tečku za jedním z nejúžasnějších seriálů, co jsem měl tu možnost sledovat. Děkuji za něj.

Nadupaný béčkový buddy akčňák, ze kterého osmdesátky jen dýchají! Tenhle film stojí na dvojici Stallone–Russell a jejich nepřetržitém přívalu tough hlášek. Nečekal jsem nic víc, a královsky jsem se bavil.