Elyurias

Francouzi zabodovali. Konečně film bez Louis de Funèse nebo Audrey Tautou, který mě pobavil, potěšil a který chci prostě vidět znovu. Místy smutný nevtíravým způsobem, místy se celý sál válel smíchy po zemi (zejména scéna s operou bodovala). Každý kdo se se mnou o Nedodknutelných bavil byl nadšený. Samozřejmě zatím jsem nezkoušela cyniky případně zaryté pesimisty, pro něž je známkou skvělého snímku nekolik mrtvol či špatný konec a pokud se někde objeví pozitivní událost odsoudí ji bezmyšlenkovitě jako lákání diváka na med. Ale normální divák film jistě ocení něco, co je mu blízké ať už je to třeba příjemný hudební podklad, vtipné konfrontace postav či soucítění s tvrdohlavým a přitom osamělým Philippem. Občas scéna sice uklouzne do klišéózního nebo přehnaně odlehčujícího extrému, ale to není těžké odpustit vzhledem k výslednému celku.

Jak daleko může zajít rodičovská láska není nic nového coby námět, nicméně i tak zde funguje skvěle. Vždy se znovu ráda podívám.

Krásný film, Noe je strašně sympatická tvrdohlavá postava. Ten závěr tak hrozně hraje na emoce až si říkám, že už si to nesmím znovu pouštět a stejně to za rok nevydržím a kouknu se zase. Láska s menšími i většími karamboly na celý život? Proč ne?! Umím být občas hrozný cynik, ale u toho filmu to nezvládám. + scéna na ruském kole je skvělá :)

Role pro Adrey jako dělaná. Film diváka přenese do jiného kouzelnějšího světa. A ta hudba!:) Vive la France!

Ta skladba je strašně návyková, za soundtrack bych dala jedna s hvězdičkou i za to působivé drama. Kupodivu je to jeden z mála filmů, které si pustím i víckrát ačkoliv mi jsou hlavní postavy vcelku nesympatické a to včetně Flory a Ady. Výkony herců jsou dobré,. Holly to zahrála skvěle, klobouk dolů.

Užasná metafora společnosti coby jarmarku marnosti. Doporučuji i knižní předlohu, nevím jestli film dostatečně postihl důmysl a záměr autora, ale i tak je to skvělý snímek. Reese zazářila. Zezačátku děj a jeho vyznění nebezpečně připomínají pohádku o popelce, ale naštěstí se ukazuje že ubohá Becky je pěkná mrcha ( i když k té postavě byli režisér a scénárista pořád ještě shovívaví, jako ostatně k většině postav). Více se mi zamlouvá alternativní závěr uvedený v bonusech, přesto ten zvolený více odpovídá Beckyině chrakteru. Na můj vkus je ve filmu příliš mnoho indických prvků- přecejen se jednalo o Anglii kkde působily poněkud rušivě, ale barevnost zase krásně korespondovala s živostí děje. Prostě skvělá podívaná.

Možná klišé, ale líbí se mi hudba a je to film, který mě dokáže rozbrečet i poněkolikáté. Každý máme své úlety:) jo a miluju ten soundtrack:)

Snaha dohnat čas, romatika v podobě dopisů, dva lidé, kteří se milují,ale nemohou se setkat, to je přesně to, co občas potřebuji a jsem ráda, že vím kde to mám hledat.

Ano nezamotala jsem se! Upřímně člověk, který mi ten film poštěl mi ho podal slovy " Po čtvrt hodině jsem nechápal co se tam děje, hodně štěstí". Je to zvláštní snímek, poněkud zamotaný, kde nikdy nevíte co je a není skutečné a toho se film drží do poslední sekundy.... \Když roztočil ten totem málem jsem praskla napětím...zastaví se, nezastaví se? kdo ví....blikly tam titulky. Hudba Zimmera jako obvykle skvěle podtrhuje (občas i převyšuje) scénu. Na druhou stranu je to uspěchané a divák je prostě pozorovatel, nikdy se nemá šanci stát součástí děje a postav.