Indio

V kině jsem byl na posledním promítání, bylo nás tam v celym sále tak 10.Ale atmosferu to spíš podpořilo, semtam někdo bez obav hlasitě projevil podporu Dannymu, něco jako- ROZSEKEJ HO NA S...KU- a ja věděl,že jsem na sprvnym místě abych si tenhle mexickej nášup užil co hrdlo krve ráčí. Danny bez chyby, De Niro sedl jako prdel na hrnec a když si na sebe natáhl ty mexikánsky hadry připadal jsem si jak na čutálistyckym stadionu protože celej sál,10 lidí, zařval JOOOOOOO. Mrzi mě, že segal si nestřihá ty záporáky častějc, fakt mu to šlo. Alba furt na vysokym podpatku byla rajcovní a Lohan jako jeptiška cha cha-dobry. Michelle Rodriguez jsem si zamiloval ale když přišla o oko tak teprv byla k nakousnutí.Děkuji panu Rodriguezovi za zážitek. Není to bez chyb ale kdo by je tam chtěl hledat?

Kristen Stewart jako Sněhurka je pěkná ale Charlize Theron jako kralovna je bohyně krásy a v tom je problém.

Uplně jsem ten film zhltal.Nejdřiv mi otevřel srdce, pak do něj vrazil nožik a zle v něm pižlal, vytahl ho a nutil přemyšlet. Sem tam to zachazelo do kýče ale moc se v něm Khan (vyslovuj to krkem Khan) nerochnal a ke snimku to patřilo.Nešlo ani o propagaci muslimstvi ale o pravo každyho člověka na svou víru, jedno jestli je muj bůh Alah nebo Budha nebo Mrkev.Ťešil jsem se na chvile kdy Khan ukazuje svou upřimnost a bezelstnost i v nevhodnych situacich. U jinych lidi by to vypadalo jako nezdvořilost, u Khana se zamyslite nad pitomostí některych zažitych pravidel i sami nad sebou.

Uplně souhlasim s panem Jackem Kervorkianem. Jen doufam, že umřu normalně a nebudu muset dumat nad tim jak se v krajní situaci zabit nebo komu o to říct. Na televizní film nadstandart.

Jžiši to byla řež!!! 3 nedavem za to maso tělesny ale za kritiku médii ktery se na lidech duchovně dopouštěji stejnyho masakru. Quentin by to ale dal stokrat líp.

První Polanski kteryho jsem viděl a byla to láska na první pohled. Jeho film ja psychologickou studií ženy, která se ze své vyděšenosti stále více propadá do šílenství a udělá při tom strašné věci. Carole od začátku působí jako duchem nepřítomná a uzavřená, zatím co její sestra je živelná a sebevědomá. S odjezdem sestry se perspektiva filmu mění z objektivního pozorování na subjektivní úhel pohledu (hodněkrát přerušovaný) z pozice Carole. Odjezd sestry je také spouštěcí mechanismus totálního rozpadu. Hlavní roli hraje, byt který odráží změnu Carolina duševního stavu. Stěny pukají nebo měknou jako hlína, nábytek se deformuje, časová struktura se rozpadá, střídání dne a noci jsou bezvýznamné. Plynutí času poznáváme už jen díky narůstajícímu nepořádku v bytě a rozkládajícímu se králíkovy, kterého si dívka chtěla udělat k jídlu. Děsivé jsou i halucinace bez zvuku, slyšíme jen hodně zesílený budík, šustění deky, praskání stěn. Přistihl jsem se, jak při sledování filmu jsem měl na tváři škleb Hnusu. Catherine Deneuve byla tou nejlepší volbou.

Giuseppe Tornatore- Gérard Depardieu-Roman Polanski.Co může vzniknout než hutnej, atmosferickej a chytrej snímek s dobryma dialogama a vyražením dechu na konci.

Pamatuju si to jako včera, bylo nás asi 8 a z nudy jsme na slepo pustili tenhle nářez. Barák se otřásal smíchem a zvukama podobnejch křeči.Stara francouzká komedie furt žije-hurááááááááá.

Parodie na hrdiny i na Belmonda, Belmondovi ušito na mííííííííííííííííru.Směju se vždycky.

Vážnej Belmondo PLUS drsnej Belmondo ROVNA SE dobrej Belmondo.