Tsukikage

(Možné spoilery) Jak jsem se k tomu dostal: Nálada, inspirace, sklenice, voda, štětec, barvy, obraz, vítězství. Po 20 minutách filmu: Film se pro mě stal symbolem života, je to hlavně tím, jak to prožívali postavy, měl jsem tušení, co přijde, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Všechno ostatní je zbytečné. Jsou to sr**ky. Jen život a budoucnost mě obepíná. Vítězství. Ta naděje! Konec filmu: Úder, realita, pád, konec. Je to jeden obří paradox, co pro mě znamenal začátek filmu a jeho konec. I když jsem to samozřejmě čekal, že to tak dopadne. Stejně mě to zdrtilo. Tenhle film si prostě zahrává s myšlenkou života, je to symbol života, ale na konci zjistíte, že to byl celou dobu symbol jeho pádu. Je to hrozně zvláštní vysvětlovat. Ten soundtrack, jenom za ten by si zasloužil plný počet. Tenhle film je geniální.

Tolik otázek zbylo na tomto "již objeveném" světě.

Pravděpodobně nejhorší činský film, co jsem viděl. Jak převést japonské bojové umění do čínské rvačky. Většina japonských bojových umění je zaměřená rychlý konec ať už je to iaido, jodo, nindžutsu a další. Ale jak to prodloužit, aby to bylo akční a zdlouhavý. No nebudeme se tím přece trápit, prosť jim dáme japonské zbraně a ať si bojují jako číňani. Snad by to přece mělo ukázat rozdílnosti dvou kultur a jejich postupů boje, ale to se tady nestane. Čínské kung fu je přeci nejlepší, to jsme věděli už na začátku. Trik zadrženého dechu překoná všechny styly nindžucu. Dost často si pletou nindži a samuraje, ale co bych taky čekal. Japonské bojové umění za 0, čínské bojové umění za 8. Fair enough. Myslel jsem si, že to bude sranda, ale, i když zapomenu na iai, bylo to mučení. Nemůžu moc hodnotit styl boje všech zůčastěných, ale ten šermíř byl k ničemu, zoufalý, bez absolutních základů, kterými by byl boj nudnější a kratší. Ještě jsem se dodatečně dozvěděl, že se ten chlapík s katanou skutečně pokoušel o iaido, takže teď je to definitivně nejhorší čínský film vůbec. Je to urážka, ten chlapi k se tam krčil jako kdyby mu bylo osmdesát a měl nemoc zad. Iaido v překladu umění tasení meče, i tohoto základního principu nevyužil. Porazil ho směšně využívajíce chyb, které by ani začátečník neudělal. Např si nedržel střed. Mávání mečem, krčení se, zavirání oči, velká gesta, promachováni, špatný postoj, groteskní způsoby a mnohem mnohem víc. Jak už jsem řekl je to urážka a nic víc. A neříkám to jenom proto, že cvičím iaido.

V realitě je to, že nejsilnější, nejchytřejší (nejlépe od obou trochu), popřípadě s největším štěstím a zdravým rozumem, vyhraje. Ve filmu je to, že ten s největším srdcem, hrdinstvím, popřípadě s přáteli, vyhraje. Ale mirai nikki nám zde předkládá úplně nový originální pohled. Myslím si, že by to určitě zabralo i v realitě nebo ve filmu. Od teď pokud bych se ocitl v šíleném deathmachi budu postupovat stejně jako hlavní hrdina mirai nikki. Budu ten nejslabší, neboť nejslabší zvítězí. Budu ten nejhloupější, neboť ten nejhloupější zvítězí. Budu ten nejuřvanější a nejvyděšenější, neboť ti také zvítězí. Bez šance, bez záchrany, bez plánu budu padat do jedné pasti za druhou a místo plánu na únik budu brečet, čekat, otálet a nepochopeně zírat do prázdna. Nebudu se umět o sebe postarat, ale přesto se budu snažit zachránit ostatní, kteří mě chtějí zabít. Mojí tajnou skrytou zbraní, před kterou se budou všichni třást, mojí tajnou schopností bude naivita. Jelikož nedokážu být hlavním hrdinou, kterého si budou všichni vážit, budu se muset třást a naříkat. Nic jiného bych přece dělat nemohl. A když nastane ten den, kdy mi bude okolí usilovat o život, zůstanu tam, kde mě všichni mohou najít, zůstanu na ráně, abych všem usnadnil pátrání, neboť proč bych jim znepříjemňoval život. Klíčem k úspěchu jsou tyto vlastnosti, tyto přednosti, které mě činí tak odlišným od všech ostatních, ty mě jednou v takovémto boji zachrání.

komentovat se bude později

Geniální

To není film, je to videohra.

Co to je? Problémy dnešního světa? Cože? O tom je opravdu ten film? To je výsměch. U filmu jsem se skvěle bavil. Částmi to byla sranda častmi trochu vážný. Spoustu zajimavých příběhů v jednom autobusu. Je to vtipný. Neřešil bych nic opravdu hlubokýho "antigonskýho". Berte to tak jak to je, tam kde je potřeba zamyslet se, se zamyslety a jinde si prostě užívejte skvěle vymyšlené scény, záběry a motivy. Jak muže být ten film tak špatný, když se se mnou smál celý sál. Je to dobrý film, jsou to školáci, normální školáci akorát utržení ze řetězu a já jsem neměl potíže porozumět jim a filmu. Je to stádo, ale to je na tom tak vtipný. Generační výpověď? :)

Skvělý film. Jak se to všechno splétalo do sebe. Hlavně se mi líbila kamera a hudba. Prostě skvělí, ale musím se smát, když všichni tři uživatelé s nejvíce body tady mluví to samé, tu samou hloupost "prolínavý smích s rychle se měnící intonací, takový jaký bych nedokázal napsat nebo vyjádřit pouhý, hahaha". Závěr neudělal, co měl? Tak proč mi to "podlomilo kolena" tak proč mi to "nenechalo chladným", proč jsem to neuhodl na začátku? Proč? Jsem snad blbec nebo idiot? NE! To předce nejsem. Jednoduchý příběh? A čím je asi tak jednoduchý? Podaný nesrozumitelnou cestou. Ach jo. Naštěstí je na světě dost lidí. Asijská emocionalita? Jsem snad vietnamec? No už klid. Užil jsem si to do poslední kapky. Závěr a rozuzlení mne překvapilo. Výborná postava "hlavního záporáka" jak zahraná tak napsaná. Možná...no nic.

Ano, ubral jsem jednu jedinou hvězdu za animaci. Ano jenom za to. Proč? Vždyť když se na to jenom podíváte je to sračka, úplná hloupost. Proč se mi to líbí? Proč jsem to ohodnotil tolika *. To moje honba za dáváním jenom samých pěti* došla tak daleko. To jsem se zbláznil. Nikoliv. Uvědomte si v čem žiju. Ve světě změn. Hledání smyslu života, budoucnost, rozpad státu, zkorumpovaná politika, prohnilá společnost, rozpad společnosti, světové krize, ropa, Ukrajina, Sýrie, Severní Korea, šílenství Japonska, otaku, vymírající věková pyramida, strach z Ruska, Evropská unie, Hladomory v Africe, rakovina, AIDS, Meteorit, konec konsumu, konec západu, konec USA, šílená Čína, přelidněná Indie, terorismus, diktátoři, útlak, konce vlastenectví, konec češství, konec společnosti, nefunkční globalizace, nezaměstnanost, smysl života, špionáž, sledování dat, Velký bratr, policejní stát, národnost, přistěhovalci. Těch problémů jsou milióny. Ač si třeba řeknete, že miliardy lidí si žijí líp jak já, stejně je můj život složitý až dost. A právě proto mám rád, ne, já potřebuji odpočinek a oddych u jednoduchého prostého ukončeného příběhu. Potřebuji optimismus a tenhle seriál, sic sebepředvídatelnější, je optimistický. Čas od času nutně potřebuji jednoduché emoce, optimismus a jednoduchou dějovou linku, abych (ač se mi to píše těžce, protože to nemám rád) odešel na chvíli z reality. Není na tom nic špatného. Ale myslím si, že v těhlech případech si to dílo zaslouží dobré hodnocení, vždyť mi to něco dá. Je tu ovšem i věc na kterou musím upozornit. Nemyslím tím, že je každej sračkoidní seriál takový. Přece nemůžu takto ohodnotit ecchi, kde perverzní malej sráč ošahává holky, slintá nad jejich spodním prádlem a nakonec ho všichni obdivujou a chápou jaký ve skutečnosti je, seč sebeperverznější tak je docela milý. Co mě má tohle, a teď bych byl hodně sprostý, dát, co je to za hrdinu, co je to za postavu. Není obdivuhodný, není roztomilý, není NIC, je to nicka. To je velký rozdíl (doufám, že jsem to vysvětlil správně, kdyžtak mi napište do pošty). V poslední řadě se obrátím na jeden názor tady, jestli je to pro děti nebezpečné (tenhle seriál). Já bych řekl, že ne. Vždyť tam není žádný špatný vzor. Jsou tam správné přednosti a vlastnosti. Je to jednoduché, tak proč ne. Čas od času.