BetyFr79

Film se moc líbil mně i mému 10ti letému synovi. Skvělé provedení, výborný dabing a pohlazení na duši pro nás všechny, pro které slovo PŘÍTEL něco znamená.

Líbí se mi to. Musím uznat, že to není seriál, který by mohl mít úspěch napříč generacemi vzhledem k tomu, jak moc je zasazený do současnosti. Nicméně pro mě dobrý. Bavím se a fakt mi to připadá ftipný. Po dlouhý době něco neotřelýho s nápadem.

V podstatě se mi to líbilo, i když musím říct, že třetí příběh o Maruš byl dost rozvláčnej. Ovšem Bolek byl krutopřísnej, takže to zachránil :-) Nejvíc se mi líbil příběh první o Růžence. Moc se mi líbil pan Svěrák jako vypravěč, líbila se mi Svěrákovsko-Uhlířovská hudba "sto let" stará a stále tak zpěvná. Dle reakcí dětí, kterých bylo plný kino, můžu říct, že tam, kde se smát měly, se děti smály. Tam, kde se měli smát dospělí, se dospěláci taky smáli. Takže celkově, myslím, povedené. Z kina jsem odcházela v dobré náladě a spokojená. Dávám chlapcům tři hvězdy.

Já jsem si myslela, že to bude šílená cukrblikovská kravina, u který si pobrečím a ono ne! Vyklubal se z toho příjemnej film na páteční podvečer :-) Chvílema jsem si mezi rodinou Solatano připadala jako doma, obzvláště v těch ječicích okamžicích :-) Jennifer tyhle bláznivý "mrchy" umí a Bradley je k sežrání kdykoli a kdekoli to je snad jasný ;-)

Al Pacina zbožňuju. V tomhle kousku je ale opravdu naprosto vynikající. Výbornej. Všechno mu to věřím a cítím s ním a rozbila bych všem těm darebům držku :-) Úctyhodný výkon a zasloužená odměna pro Ala. Chris O´Donnell je milej kluk. Ti hodní se vždycky hrají hůř, ale on to zvládl se ctí. Pozorovala jsem ho celkem důkladně a ano, můžu prohlásit, že takhle by měl vypadat šikovnej mladej kluk, kterej má hrdost a vůli. Skvělej film, skvělý výkony, gratuluju a tleskám (i po letech) :-)

Mně se to fakt líbilo. Pravda teda je, že mně se líbí kde co... ale příběh byl silný. Chytil mě za srdce. Naprosto výborný záběry, opravdu skvělá kamera. Fenomenální závěr. Zmítala jsem se v emocích a hrozně jsem klukům ušatejm fandila. Akorát nevím, proč musím u všeho bulet! :-)

Ona je víla, on je bůh. Připravte si kapesníky.

Krásné scenérie, nádherná hudba, nádherní lidé. Prostě všechno bylo jako z pohádky. V tomhle období, kdy začínám mít pocit, že vše se začíná v dobré obracet, to bylo pohlazení na duši. Vyprávění o tom, že i ve velice smutné době existují dobří lidé, kteří jsou připraveni nabídnout nám pomocnou ruku. Skvělé herecké výkony všech zúčastněných, především Sebastianův dědeček byl brilantní. Vžila jsem se do příběhu a hodinu a půl jsem existovala pouze s nimi a s Bellou, do které jsem se jako milovník všeho živého pochopitelně zamilovala. Tleskám a děkuji.

Mě to vzalo. Že to místy působilo směšně... ano, ale tak jaksi temně směšně... tak, jak staří lidé "na nás mladé" obvykle působí. Stačí chvíli sledovat nemotorného dědu a zapomínající babi. Až budeme staří my, budeme také směšní. A budeme vzpomínat. U tohoto příběhu jsem cítila, jak jsem tam fyzicky s nimi, jak s nimi cítím a upřímně nechápu, proč do toho šli... Proč chtěli znovu navštívit místa, kde trpěli a kde se báli o svůj život. Závěr jsem pochopitelně prořvala. Dávám palec nahoru.

Mě to chytlo. V podstatě beze slov zahráli všichni naprosto skvěle to, na co my všichni občas myslíme, ale taky o tom nemluvíme.