Tři bratři

"Řada jeho pohádek vzbudila odpor. Zejména u dětí..." Kdyby za filmem stál mladší scénárista, řekl bych, že tuhle lajnu musel sjet minimálně na rychlostním bobu. V případě pantáty Svěráka je však na vině zřejmě spíš zlý Němec. Snad tedy jeho svěrače udrží aspoň moč a stolici, protože rozum a soudnost se vytratily v paměťové díře, přičemž druhá polovina rodinného podniku obvykle uváděná pod dovětkem fančízy "a syn" nemá dost odvahy, aby tatínka slavného jména trochu usměrnila. Špatnost veršů a zpívání jak textem, tak provedením, je přímo obludná, pedofilní nádech Karkulky mě bude strašit ve snech a na bradavky Tomáše Kluse nejsem zrovna cílová skupina. Zkrátka pohádková tragédie ve třech aktech. Mezi roztomilostí a dětinskostí je dost podstatný rozdíl, pánové. (24.12.2017)

Jelikož poslední dobou všude vidím vyprázdněnou naraci, tak si říkám, jestli takhle by vypadal zlomyslně přetažený princip vyprázdněné narace v pohádce? Mýtické tropy neznamenají v tomto podání nic. Vyrazit do světa znamená vracet se každý den na večeři k mamince. Charakterové proměny hodné odměny v podobě koruny a princezny se odehrávají nezapomněním si křesadla. Vypravěč neustále boří čtvrtou stěnu, aby dal okázale a bezvýznamově najevo, že se nacházíme v postmoderním díle, kde přece nikdo nemůže nic brát vážně. Hladového vlka se pokusíme napravit, ale namyšlené ženské ať si umrznou v lese. Všechno stálo nejspíš docela dost peněz, ale stejně je ta vizuální stylizace tak ošklivá... Ach jo. Štve mě to, protože příběhy o bratřích jsou předmětem mého zájmu. Ale tohle není příběh o bratřích, protože jejich příbuzenství ve výsledku nemá žádnou funkci ani význam. Když vyráželi spolu, tak jsem se těšila, že to bude něco znamenat, že si budou pomáhat, že se přes počáteční rivalitu naučí spolupracovat, že se pokusí navzájem zabít, cokoli, že prostě vznikne nějaký zastřešující smysl. Jenže jejich "výpravy" jsou od sebe izolované, a nejen od sebe, po většinu času jsou i ti kluci přímo izolovaní od svých holek a tak jejich spárování působí spíš jako počátky patologických a dysfunkčních vztahů než cokoli jiného. A to mluvím zejména o obou starších bratrech, protože vztah mezi myslivcem a Karkulkou mi na rozdíl od názorové většiny (jak se zdá) přijde nejzdravěji vybudovaný. Za jedno mají nějaký společný projekt (přemožení, zkrocení a převýchova vlka) a za druhé si řeknou, že na sebe počkají, což by přeloženo do řeči mezi řádky mohlo znamenat, že uvidí, jestli se k sobě vůbec hodí, a zkusí se nejdřív poznat a dospět. To mi připadá jako slibnější začátek partnerství než třikrát vlézt do jednoho baráku a pokaždé se při odchodu praštit hlavou o futra. (20.11.2016)

Svěrák je proste inde.Áno, má to svoje chyby ( hlavne Karkulka je over the top a navyše vyznie hrozne pedofilne) ale ani ma počas filmu nenapadlo sa v tom vŕtať, pretože som bol v tom svete a tešil som sa na kždú ďalšiu scénu.už strašne, strašne dlho som nemal z nejakého nášho filmu pri pozeraní takú radosť a žiadny ma tak veľmi nebavilo pozerať a užívať si až ma mrzelo že hrdinovia nemali navyše jedného alebo kľudne aj dvoch súrodencov. A rád si to dám opäť.na české pomery nemám problém tomu napáliť devinu P.S. Nájde sa niekto kto priaviaže Solčanskú o stoličku a bude jej to púšťať dokolenčka aby vedela ako sa robí rozprávka? (01.02.2015)

V nejlepším možném odkazu Járy Cimrmana tak půvabně "špatné" (ať již záměrně či ne) a smíchané páté přes deváté, až je to opravdu dobré, stylové, milé i vtipné. Ano, úvod na zámku a vůbec celou "šípkovorůženkovou" pasáž jsem tak zcela nedával (byť i ta má své světlé momenty), ale "vyhulená" verze pohádky o Karkulce a "mrazíkovská" O dvanácti měsíčkách si mě na svou stranu zcela a bezezbytku získaly, až jsem si z toho samou radostí v duchu pobroukával s nimi. PS: A každou následnou projekcí to mám radši a radši; dlouhá léta jsem neměl tak žhavého kandidáta na každoroční vánoční projekci.. (24.12.2015)

Jízda, Obecná škola, Kolja a lehce i Tmavomodrý svět, který už však pohořel na mizerné milostné zápletce. Pak už to nešlo. Respektive Vratné lahve mě doslova otrávily, Kuky nezaujaly. Plácaly všechno dohromady, diváka však toho oslovilo pramálo. Tři bratři jsou v mnohém podobní. Dramaturg šel zřejmě na pivo, pravděpodobně každý den a při každém důležitém momentě natáčení, a my tak musíme sledovat slepenec Šípkové Růženky, Červené Karkulky a Dvanácti měsíčků. Tři bratři si v každé pohádce najdou svou vyvolenou, i když třeba takové Karkulce je zhruba devět let. Docela velká sázka na jistotu. Přitom režisér Svěrák je v nejlepších letech, je sice poměrně hravý, nijak víc s tím však nepracuje, jeho příliš didaktický otec spíš obtěžuje. Hudební duo Svěrák-Uhlíř mám rád, tady neselhává tolik, jak jsem se podle některých názorů obával. (27.04.2015)