merissa

Takhle by měly vypadat televizní filmy - v sobotu večer, s pytlíkem křupek a mamkou po boku zavzpomínat na starý časy, bez reklamních bloků (ty jsou integrované do vět "Podej mi tu matonku" atd.). Slušné herecké výkony, předvídatelný scénář místy malinko skřípe v dialozích, nicméně hlášek bude až až, to se český divák zatetelí. Kde jsou ty časy, kdy paní režisérka měla talent a ambice napsat a natočit opravdu silný film vhodný na plátno? Dávno pryč, teď už jde jen o řemeslo, protože režiséři i herci musejí mít z čeho žít, žejo.

Typický festivalový film, který donutí velmi vnímavého diváka na chvíli přemýšlet, ale za den dva (resp. do příští projekce) už je po efektu. Nemá zdaleka takovou sílu, jako Fliegaufův Je to jen vítr, který prošel českými kiny bez většího zájmu a mě osobně přivedl k daleko podstatnějším myšlenkám než Epizoda ze života sběrače železa. Předpokládám, že tržby v ČR budou tak minimální, že by se nákupčí Artcamu měli zamyslet, jestli neinvestovat do kvalitnějších snímků.

Za těch 219 minut vizuálního požitku odpustím i ten pitomý konec a těch pár přehmatů (o Walkenově knírku nemluvě). Tohle je totiž srdcovka. (90%)