Ema22

Poprvé jsem Tajnosti zhlédla v kině, od premiéry snad 20x, dosud si pouštím v autě soundtrack. Hudba a sympaticky nejistá Iva Bittová film posunuly o několik příček nahoru, bez Little Girl Blue by to pro mě bylo tak 60%. Materiálně zajištěná čtyřicátnice neví coby, štěstí hledá u milence, pofidérních léčitelek duše. Tou rozumnější v rodině je paradoxně dospívající dcera, která nechápe matčino nutkání pořídit si piano, jehož koupě a ní spojené peripetie provází celý film, tedy vlastně události jednoho emocemi nabitého dne. Film má na můj vkus příliš idylický konec, když vzpomínky na spokojené rodinné soužití v malém bytě, fotky a neplánované těhotenství dají rodinu zase (velmi rychle) dohromady.

Vzhledem k tomu, že jsem Paní Dallowayovou četla a Woolfová mě dostala svým Flushem, těšila jsem se na podrobnosti z jejího soukromí. Brilantní paralela tří žen, propojených osobou slavné depresivní spisovatelky mě nenechala vydechnout. Dokonalá práce kamery a výkony všech tří hereček, nemohu hodnotit jinak-100%.