quip

Je parádní, jak normální film, ve kterém se vlastně vůbec nic neděje a není ani "divný" (think Wes Anderson), se podaří natočit tak, že funguje. Pro mne je film navíc o tom, jak dobře fungují vztahy intoverti/rozbité osoby (Dinklage, Clarkson) a extrovertů (Cannavale), kteří do společnosti vnáší energii. Krása se na to všechno koukat.

Začínám si uvědomovat, že Shane Black je "ten otravně vtipnej frajer, co ti svoje vtipy strká do ksichtu a řve 'směj se, děvko, směj se!' Jako ne asi.".

John Carter je pěkně pulpově vymyšlená pohádka, fajn oddych od "vážně myšlených" sci-fi a fantasy (vtipy jako výkřik "I'm getting away!" na svého dvojníka jsou sebeironický poklad). Problém je její délka, která z filmu dělá n-e-u-v-ě-ř-i-t-e-l-n-o-u nudu.

Rainbows all around. Listen well kids, because shit is going DOWN. Shane Black, nejvtipnější scénarista Hollywoodu a muž kterým jsem dlouho chtěl být, dostal do svých v devadesátých letech zaseklých sarkastických pazourů postavu Tonyho Starka a jeho svět a...udělal z Iron Mana Three lehkou a vyprázněnou zábavu pro děti. Temnější a dospělejší tón? Tony Stark v úzkých? Na mínus první, ano. Tony Stark je samozřejmě Iron Man, ale dějové kličky, kterým jej scénář žene jsou naprosto směšné - bez špetky šťávy či napětí. Když zdrceně volá Pepper a říká "it won't happen again", nevěříte mu. "Návrat ke kořenům", k tomu, co dělá Iron Mana Iron Manem (pro jistotu: intelekt) je spíš výletem do franšízy Spy Kids. A když se po zklamání s vořežprutem Guye Pearce Pepper Potts stane to, co se jí stane (nápověda: přihořívá), nezbývá než film odmávnout jako sem tam efektní, velice komickou a vtipnou skořápku toho, co Iron Man 3 mohl být.

Trochu jako první Transformers, jen míň zábavné a s občasnými přeháňkami otřesného herectví a "omg you din't" dialogů s návdavkem asi nejzbytečnější post-credits sequence EVA! Ale jako 'Merica!!!

Tohle není dobrá pohádka. Jako film film funguje (proboha co tím vlastně myslím?), příběhově je ale problematický svým nedostatečně transformativním (a katarzním) zakončením. Jelikož je i na konci stále kretén - tedy jeho dekretenizace nebyla dostatečně důsledná - nenastavuje příběh důsledně archetyp chování, který byste rádi předali svým dětem. Proto ani jako žánrový rilm (rom-com) není úplně uspokujující.

Po dvou vynikajících sezónách plných experimentů s formou i scénářem je třetí jednoznačné zklamání. Seriál bohužel překročil přesně vybalancovanou mez divnosti a reality a přesně po vzoru HIMYM i tvůrci Community se od třetí série pouštějí do větších a větších šíleností. Hranice, která byla poprvé překročena v halloweenském díle druhé série - tedy prvním, kdy jste si přestali říkat "jo, tohle by se ve skutečnosti mohlo stát" - se totiž během třetí sezóny naprosto rozpadla a v Greendale Community College už jde jen o to přijít s dalším bláznivým nápadem, samozřejmě extrémnějším, než předchozí. Je to škoda, že se scénáristům nepodařilo udržet se v realitě déle, protože divné nápady jsou vtipné jednou dvakrát, divák jednoduše vyžaduje stále větší a větší stimul. Mimochodem v literatuře (ok - brakové) na úplně stejný problém narazil třeba Jiří Kulhánek. V jeho posledních dvou knihách (Stroncium, Vyhlídka na věčnost) se už totiž od prakticky nesmrtelného hlavního hrdiny Nočního klubu nešlo posunout dál, takže přišla řada na scény s hlavou letící vesmírem, které po přistání na jiné planetě doroste tělo (Stroncium) nebo absolutním badass frajerem, který vyčistí peklo (Vyhlídka na věčnost). Narozdíl od scénáristicky geniálního Big Bang Theory, kterému se přes neuveřitelné naklánění se přes hranici uvěřitelnosti (postava Sheldona se po prvních dvou sezónách stala daleko extrémnější) podařilo vrátit do reality (v jedné z epizod poslední sezóny se dokonce dozvíme, že trhlý teoretický fyzik nevylučuje možnost, že se s Amy jednou vyspí) se ale Community propadá níž a níž, přímo úměrně tomu jak musí sahat ke stále výraznějším prostředkům, jak diváky ohromit. Určite není lehké napsat velice (velice!) inovativní sitcom tak, aby byl stále originální a přitom zůstal uveřitelný, škoda ale je, že se o to tvůrci už ani nepokouší. Snad nás ale čeká podobný návrat ke kořenům jako se občas snaží sedmá (předposlední) sezóna HIMYM. ~ Pětihvězdičkové hodnocení si ale Community stále zaslouží právě díky svým prvním dvěma sezónám, které přináší fascinující experimenty s formou. Naprosto vážně si myslím, že by je měl shlédnout každý student FAMU a kdokoli, kdo chce točit jakékoli žánrové filmy.

Výborný film žánru "what dafaq is happening to me, my world is falling apart". Konec i části děje jsou prostě uhozené, ale natočený je film tak skvěle, že se totální atmosférický zážitek (stejně jako ve Hře zamotné...heh, see what I did here?) Fincherovi podaří vyrobit stejně. A mimochodem, I'll be definitely listening to Jefferson Airplane's "White Rabbit" next time I'm tripping . ]

Seriál, který se natolik snaží být britský (už ty opening credits...), že (asi úmyslně) zapomíná na zábavnost. Škoda.

= to, co nebylo v "Hledá se prezident" (takže palec hore, jinak by to byla nuda), jenom hůř natočené a sestříhané (wtf, co furt máte s tím rybím okem?).