velkyvezir

Klasika Miloše Formana, která i téměř 30 let od natočení je tématem stále aktuální. Rebélie dětí proti rodičům je věčná a bohužel stejně tak i problematika vojenských konfliktů spočívající v neodpodstatněném okupování státu státem jiným. Silné téma podtrhuje výborná hudba a nestárnoucí písně. Forman se v tomto filmu ukazuje být všestranným režisérem, který je schopen točit komedie, dramata, ale i muzikály. Víc se k tomuto filmu nedá dodávat...

I když Zelenka tímto snímkem zahajuje sebevykrádání, které vyvrcholilo Rokem ďábla, přesto mi snímek připadal ještě originální. Možná to bylo tím, že Visáči byli v podstatě dokumentem o historii kapely a zasahovali i do budoucnosti, zatímco Mňága nikoli. Asi je to i tím, že Visáči jsou pokusem o seriózní dokument, zatímco v Mňáze si kapela ze sebe nepokrytě dělá legraci. Pro mne nezapomenutelné scény s Vašutem a jak Mňága v rámci sponzoringu hraje v oblecích znázorňujících ovoce. Výborný film, který mne vždy pobaví.

Nezapomenutelný fiktivní dokument. Poprvé jsem jej viděl, že jsem náhodně přepnul na TV program, kde jej vysílali. Zprvu jsem všemu věřil, i když tam Švorcová o Visáčích mluvila velmi kladně, než v časové ose začal příběh spadat do budoucnosti. V té chvíli mi vše doklaplo, každopádně před tímto "osvícením" i po něm jsem se skvěle bavil. Velmi originální snímek.... Jede traktor, jede do hor...:-)

Česká verze Jarmuschovi Noci na Zemi. I když příběh jedné noci taxikáře - jak naznačuji - není původní, přesto tomuto filmu dávám plný počet bodů, protože v 90. letech to byl náznak, že lze natočit inteligentní tragikomedii i v současném Česku. Film přináší celou řadu nezapomenutelných scén, ať už je to Kodetovo letecké řádění v pokoji, Navrátilovo štípání knoflíků či Dllouhého chorobná hygieničnost. Samozřejmě nelze opomenout plivání na lokomotivu. Nesporným kladem filmu bylo spojení několika vzájemně provázaných mikropříběhů, které nejsou dlouhé, mají spád a především v závěru si je divák pospojuje a film nabývá další pointy.

Nejhorší Zelenkův film, který v podstatě opakovaně vykrádá sám sebe. Téma fiktivních dokumentů o umělcích vyčerpal Visacím zámkem a Mňágou-Happy Endem. Kromě Nohavicy, jehož písně mám rád, mne film vůbec ničím nezaujal a celých takřka 90 minut jsem se nudil. Podle mého názoru neprávem nadhodnocovaný film.

Nepoznal jsem dosud lepší film zabývající se drogovou problematikou. Výborné herecké výkony, ještě lepší scénář podle ještě lepší knihy. Ewan McGregor předvádí nezapomenutelný výkon, kdy jeho Mark Renton vzbuzuje u diváka sympatie i odpor. Provádí nás světem skotského Edinburghu, který se v podstatě nijak neliší od našich větších měst. Nezapomenutelné scéna filmu? Když dva ruští námořníci prodají dvě kila heroinu Rentnovu známému, který se ráno probudí, sedne si a s vytřeštěným pohledem a rychle se chvějící hlavou hledí na diváky. Ten záběr vystihuje vše: svět kolem je opravdu šílený.

Klasika... Co k tomuto filmu dodat. Herecký koncert Hopkinse a Fosterové. Nezapomenutelné jiskření při prvním střetnutí pohledů obo protagonistů ve vězení. Říkat něco k tomuto filmu by bylo nošením dříví do lesa, proto zůstanu pouhého konstatování: jeden z nejlepších filmů na celém světě, na který se dá dívat opakovaně, a i když už je konec známý, vždy divák pocítí mrazení v zádech.

Po Obecné škole nejlepší a nejnedocenější film Jana Svěráka. Zbytečný mediální humbuk kolem rozpočtu na film navodil ve své době očekávání, která nebyla naplněna. Stalo se tak ale proto, že se očekával nějaký nákladný, efekty nabitý akční snímek. Opak byl pravdou, Svěráci a Jan Slovák připravili inteligentní podívanou, která v roce 1994 se zdála býti ironickou reflexí na tehdejší boom akčních filmů v kinech, po nichž diváci, kteří je znali z kdovíkolikátých kopií na videokazetách, tolik bažili. Pro mne osobně se film stal nadčasovým ve chvíli, kdy jsem pochopil, že jistá masmédia si fakta upravují k svému úhlu pohledu. Akumulátor 1 sice ne přímo tento problém řeší, ale pokládá zásadní otázku: "Zamíří-li na nás někdo kamerou, stojíme opravdu o to, abychom byli "zvěčněni"?" FIlm byl zároveň velkým návratem bratří Formanů (byť Matěj jen v malé roličce na mostě) na filmové plátno a jak čas později ukázal, herectví Petra Formana nezůstalo bez povšimnutí. K tomu se přidává Zdeněk Svěrák svým potrhlým léčitelem, který zároveň po letech opět vytváří manželskou dvojici s Danielou Kolářovou (nezapomenutelná scéna, končíci jejím výkřikem "A vyvětrejte si tam, prasata!"). Malá odbočka: v souvislosti s blížící se premiérou Vratných láhví se opakovaně a lživě tvrdí, že Z. Svěrák s D. Kolářovo vytvoří po dlouhých letech manželskou dvojici od dob Na samotě u lesa. To snad filmoví kritici Akumulátor 1 opravdu neznají?;-) Závěrem shrnutí: zajímavý a vitpný děj nepozbývá akčních, milostných i zamyšleníhodných scén a Akumulátor 1 je filmem, který možná pro mnohé se stal zapomenutým, ale ve skutečnosti ve své době byl revolučním počinem, který dosud neztrácí na své kvalitě. Nezapomenutelné jsou menší role jako např. v apokalyptické scéně se zubní vrtačkou se svíjející Ivan Vyskočil, neomalený Boleslav Polívka, jemuž knoflíky odlétají z košile, když je z něj vysávána energie, či Tereza Pergnerová ukazující monokly na ňadru a zadečku. Prostě nezapomenutelné...

Leoše Suchařípu si navždy budu pamatovat ve dvou rolích: jako Fauna a jako advokáta v Dědictví. Naprosto bravurní sonda Chytilové do života starého mládence, který sám sebe považuje za neodolatelného muže, jenž má úspěch u žen. Ve skutečnosti je pikareskní figurou, z něhož si jeho kolegyně tropí žerty a jemuž "podléhají" poněkud prostoduché dívky. Slovo podléhají uvádím v uvozovkách, neboť starý seladón vlastně úspěch u žen nemá. Pro svou samolibost a ješitnost si neuvědomuje, že žena, se kterou by skutečně mohl být šťastný a jež by mu mohla skýtat nekonečné rozkoše, sedí naproti u stolu v kanceláři. Chytilová však nenatočila film s happyendem, naopak zachovává realitu života - muž, žijící v domnění, jak ženy ovládá, je ve skutečnosti ovládán jimi. Humorná připomínka, kdo je na světě skutečným silným pohlavím.

Skvělý film, v němž Chytilová skloubila sklepácký humor a v té době aktuální problematiku onemocnění AIDS. I když tato nemoc stále je velkou hrozbou, v době vzniku filmu byla jedním z největších celosvětových témat. Film má vynikající vývoj příběhu, kdy od lehkovážných pletek s dívkami a nekonečných alkoholických tahů se trojice třicátníků dostává do pozice, kdy musí čelit hrozbě smrti. I když hlavní postavu ztvárnil Tomáš Hanák, myslím, že jej herecky převyšují Šteindler s Vávrou. V případě Vávry zejména scéna, kdy se obává, že má AIDS, sprchuje se atd. Film zároveň je zajímavou reflexí zkomírajícího komunistického systému. Hanák se věnuje práci kontrolora obchodů, která ho nebaví, ale zároveň mu skýtá finanční přilepšení v podobě úplatků. Šteindler zdánlivě dělá smysluplnou práci v nějakém mikrobiologickém ústavu, ovšem prožívá krizi třicátníka žijícího u maminky, kdy zvažuje další své životní plány.Vávra je chytře schován v blíže nespecifikovaném úřadě, kde svůj kariérní postup spojuje s funkcí v SSM. Chytilová výborně zachycuje tuto šeď doby, kdy lidé mnohdy dělali práci, která je nijak nebavila, nemotivovala, ovšem díky ní se dalo žít a ten život sem tam okrášlit nějakými těmi bláznivými kousky. Film je dnes především nadčasový zachycením vývoje jednotlivých charakterů postav, zároveň ale ukazuje, že téměř 20 let starý příběh je v tomto smyslu stále aktuální.