Vampirosa

Předchozí díl mě bavil a navnadil na celou sérii. To se bohužel o 2. díle říct nedá. Nebýt zaměstnaná pytlíkem brambůrků, tak se při sledování seriálu nudím. Nic nepředvídatelného, nic šokojucího. Snad nám to bude v následujících dílech vynahrazeno (pevně v to doufám a přeci jen Cult mě zpočátku také neoslovil a následně začal nabírat na obrátkách).

Filmu by vůbec neublížilo, kdyby byl o něco delší a vytvořil by se tak prostor pro dotažení jednotlivých příběhů. Všechny historky byly v podstatě založeny na stoupajícím napětí, které vyústilo v setkání s bubákem a náhle střih! a znenadání jsme se ocitli v úplně novém prostředí. Opravdu mě zklamalo, že chybí detailnější zpracování a celkový dojem z jednotlivých historek jsem měla poněkud pokažený. Ke konci filmu se dočkáme mindfucktwistu, který by málokdo předpokládal a strašně se mi líbila vzpomínka (?) na Goodmanovo dětství, která s nadpřirozenem neměla nic společného, ale dokázala nahnat husí kůži. K závěru už jsem tušila, jak to celé skončí, protože (krom jiného) je to také nejsnazší způsob, jak to všechno vysvětlit a zakončit. Tvůrci se do hororu nebáli zanést i dávku humoru, který mnohdy fungoval a patří mezi faktory, které v mých očích film posunují na vyšší příčku. Celkový pocit jsem po promítání filmu měla rozpačitý a hodnotím 3 a půl hvězdičkami.

Celkově se mi film po příběhové stránce líbil a kromě ne (až příliš tolik) děsivé expřítelkyně nemám moc co vytknout. Na druhou stranu jsem ale původní japonský snímek neviděla, takže nemohu porovnat, jak si tento remake ve skutečnosti vede oproti originálu (dle odezvy ostatních uživatelů asi bídně). Avšak ze své současné zkušenosti dávám kladné hodnocení, i když je možné, že po shlédnutí originálu svůj názor pozměním.