RadushM

Stejná tragédie, jako Sněženky a machři po 25 letech. Některé pasáže jako přes kopírák. Nechápu důvod tohohle snímku. Původní myšlenka asi zřejmě byla popsat životní příběhy, to, jak se jednotlivé lidské osudy rozcházejí. Tvůrci ve filmu naťukli několik témat, současných sociologických jevů- od rozpadu manželství, přes dávné nezapomenutelné lásky, nenávist z mnoha důvodů, výčitky svědomí až po téma "z hledání lásky se stal lov na matku mého dítěte". Ale místo toho, aby bylo jedno, dvě témata rozpracována pořádně do hloubky, tak je to film o tom, jak se v tom všichni plácají, je to prostě trapný. Působí to na mě jako nepovedený amatérský kousek, ve kterém hrají známé tváře. O to víc to pak vyznívá tragičtěji.

Prvních pět minut vypadalo dost slibně, ale potom to sklouzlo do klasický teenagerský komedie. Škoda.

Na to, že první část má poměrně nízké procento a přitom mě naprosto ohromila (celkově nápadné a zajímavé zpracování, vlastně tam nebyla chvíle, kdy bych se nudila, odlišení od ostatních filmů z budoucnosti barevnými kostýmy, který byli tak hnusný, až to bylo hezký, ...), tak jsem byla natěšená na dvojku s tím, že vidím vysoké hodnocení a samou chválu, tak mě to strašně zklamalo. Půlku filmu tam trajdali akorát po vejleteh a vlastně pořádně nic, nuda. Takže lepší 3, horší 4 za jedničku a sotva 2 hvězdy za dvojku :-(

Zřejmě pilot k seriálu Dawsonův svět, řekla bych. Ideální snímek pro třináctileté, které hledají trochu dramatu a neobvyklosti ve filmové tvorbě. Pro mě film bez nápadu. V úvodu je psáno, jak se stane něco zajímavého, tak jsem se těšila a co z toho nakonec vzešlo? Popis klasického chování deprivovaného dítěte. Chladná matka, která rezignuje na svoji dospívající dceru a ta hledá akorát možnosti, jak na sebe upozornit, aby byla pro ostatní zajímavá. Takže co? Zdrhá z baráku. A protože je to pořád ta samá ohraná písnička, snaží se to zpestřit tím, že do toho zatahuje ostatní "kamarády", na který ovšem před tím kašlala. Takže ostatní, v návalu "zodpovědnosti" za její nezodpovědné chování, se pomalu poserou, aby jí našli. Nesmyslně dlouhá část filmu byla věnovaná "roadtripu", kde se ale vůbec nic nedělo. Celkově se ve filmu nic nedělo. Takže když to shrnu- film bez nápadu, typický učebnicový popis chování deprivovaného dítěte a nuda. Takže jedna stár.

Nenadchne, neurazí. Prostě popis lidského života, jak běží a leží. Rozhodně v tom ale nejsou žádný trapný klišé, je to vlastně docela hezkej film, právě proto, že v něm není nic přehnanýho a trapně strojenýho. Bohužel právě proto, že se do toho tvůrci nesnažili nacpat všechny filmové trapárny, na který jsme zvyklý, víc než dvě, maximálně tři hvězdy, z toho vydojit nejde. Plus hodnotím hudbu. Prostě film o tom, jak si máme užít na maximum ty hezký chvilky, který nás potkají a zároveň brát život takovej, jakej je...

Konečně kvalitní snímek, který dokonale znázorňuje soudržnost rodiny v okamžiku přírodní katastrofy. Velmi kladně hodnotím realističnost záběrů, žádné nahrané scény, vše působí věrohodně…. Kecám!!! Že to bude hovadina, to jsem poznala asi tak ve 115. sekundě, ale že až taková? Když se někdo vyseká v autě a převrátí ho asi tak 25 a nakonec spadne ze skály, tak je přeci naprosto jasný, že hlavní hrdinka z auta vyleze s pouhopouhým sexy škráblým obočím. Mimo jiný, pokud vymlátím okénka u auta během prvního nárazu, tak sotva pochybuju, že po nárazu hlavou o palubovku při zrychlení asi tak 7G bude mojí jedinou starostí to, že budu držet mobil v ruce. Jo dobrý, pokračujeme dál. Tradiční klišé v systému rodinném je snad ještě tradičnější, než pomazánkové máslo Olma. Jaké to překvapení, že hlavní hrdinka je nebožáček z rozvedené rodiny a co více, abychom slzu uronili hned ze začátku, ještě jí umřel sourozenec (nebo možná křeček? ). Ale to rodinu ještě více posílilo, protože biologický otec tak může chrabře vykonávat práci záchranáře a matka (přeskočím hodinu toho filmového patosu) vypadá po pádu 250 patrové budovy a následném vyškrábání se na její střechu právě jako když vylezla z kosmeťáku. Jako co k tomu dodat? Chybělo mi tam pár záběrů, aby byla sbírka klišé kompletní, třeba že hrdinka nebyla nakoupit ve Francouzské bagetérii a tudíž jsem zklamána- ve filmu nebyla jediná papírová taška, ze které by čouhal pórek a bageta. A pak mi tam chyběl tradiční stánek ovoce-zelenina pana Papadopulose. Jako ten film je zase přehlídka všech filmových tragédií, na které si jen vzpomenete, přes „Zachráním tě“ versus „Ne, Otoč se, miluju tě“ a pak brutální mrda a on opravdu zemře, přes dojemné loučení se s dcerou, která se asi utopí. A ona se opravdu utopila. Ale jen na chvíli. Pak si to rozmyslela. Ale co, teprve teď, po x minutách vyčerpávajícího boje mám teprve dostatek síly k tomu, že jí, jako otec, zachráním. A opravdu, podařilo se. A jakým zázrakem se dcera po 15 minutách tonutí opět probrala. A dokonce u ní nejsou ani patrné známky odkysličení, natož nějaká ztráta paměti nebo lehká mozková retardace. Bože vzpamatujte se!! Kdyby se probrala, o čemž sotva pochybuju, tak by nevěděla která bije, protože její mozek by byl dávno mimo provoz. Hluboká hypoxemie vede k terminální apnoe a trvání hypoxie před irreverzibilním poškozením mozkových buněk se pohybuje mezi 3–5 minutami. Současně probíhají kardiovaskulární změny související s vyplavením katecholaminů. Takže sotva by se mohla romanticky políbit s hlavním hrdinou, leda že by mi mu nevadilo, že je buď mrtvá a nebo, že při umělým dýchání ze sebe vyplavila nejprve zvratky. No nic, film hrůza hrůzoucí, jak děj, tak klišé, jediné, co bylo jakžtakž ok, byly efekty (pohled na město po katastrofě apod). Ale i to mělo nedostatky, protože když řáchli dvojčata, tak byl zvířený prach ještě 3 dny po tom, kdežto tady popadala polovina města a obyvatelé mohli do dvou sekund dýchat svěží čistý vzduch. Sotva jedna stár.

Dvakrát shlédnuto a hodnotím mezi 3 a 4 * . Nenásilně vtipná komedie, kde je sice pár negativ, jako jsou extrémní situace a moc kombinací akčních a neuvěřitelných story, a to jak z rodinného, tak rádobyakčního prostředí, ale proč ne. Vetchý je prostě neodolatelný v tom, že čím víc se snaží být vážný, o to víc je to vtipnější. A je to nenásilně vtipný. Trochu těžkopádné scény na parodii Boba Saint Clara a Man in Black, ale když to budu brát tak, že je to volné pokračování Muže z Acapulca... :-D Jakože dobrýže :-)

Další z trapných rádobysladkých komedií. Je jich už tolik, že se naštěstí i tahle ztratí ve změti sweet-braků.

Nadčasový dokument, který tak mrazivý, až je to pravda i dneska. Profesor Matejček, česká stálice v tomto oboru, i za dob tvrdého socialismu věděl, kde je bolavé místo a nebál se na něj upozornit. Několikrát byl ve filmu negativně hodnocen tehdejší trend doby- pracující ženy- zajímalo by mě, jak hodně oficiálně se mohl tento dokument vysílat a propagovat v době, kdy byl natočen... Každopádně i dneska se ze snímku máme co přiučit. Nejhorší je, že se za těch 40 let nic moc k pozitivnímu nezměnilo, deprivace je stále velké téma :-(

Tenhle film je zvláštní. V době shlédnutí na mě velmi emočně (a pozitivně) zapůsobil, ale jak to přišlo, tak to zase hodně rychle odeznělo. Ani ne po 12 hodinách to ve mě zanechalo pocit nepovedenýho Emerickýho braku. Co bylo z celého filmu nejlepší, byl Hájíček. Jeho vyjadřování, tlumený hluboký hlas, prostě Hájíček. Další plus má nevtíravá motorkářská atmosféra, drsně vyznívající prostředí. Zvuk a hudba docela povedený, když budu uvažovat tak, že slovu nemá být rozumět, ale za to u hudby Vám to vytříská tabulky u oken (rejpalové typu "tak se máš dívat na originál, a ne na staženou sr*čku"- koukala jsem se na nestaženou sr*čku :-) ) Příběh obsahově dobrý, ale není potřeba to hnát do extrému a být za každou cenu světový, viz konec filmu. Téma, na kterém se dá stavět, ale méně je někdy více. Dala bych tomu klidně i 4*, ale konec filmu byl až moc neuvěřitelný, mnoho náhod v jeden okamžik, prostě to zavánělo Chuckem Norrisem. Divadelní scéna byla zase až moc rádobyumělecká, takže to ve finále vyznělo jako škrobená trapárna. No a Vica je už taky všude, takže její původní neokoukaný Slovenský sexappeal se začíná měnit v okoukanou ubrečenou cuchtu, na kterou začínám býti alergická. V každým filmu stejně vypadající se více či méně podobnou povahou, prostě nůďo. To samé Chantal. Kdyby v tom nehrál Hájíček, dala bych tomu sotva jednu *.