voidindigo

Co dodat k tomu, co řekl Radko ? Na tento krátký animák se musím na youtube koukat pořád dokola. Ten humor a ty surealistické bizarnosti mi fakt sednou. Dokonce mi připadá, že tvůrci si sami dali "Jippo" (tj. něco jako LSD) když toto miniaturní mistrovské dílo tvořili. Nejlepší momenty: když srdce zpívá "Darling I am Growing Older", když dítě a mimino si vymění místa a když jeden divně mumlající chlap použije Jippo jako Regaine. Jedna věc by možná potřebovala vysvětlit: název "Jippo" vychází z ne příliš známého anglického slova "jip" (tj. podvod, při kterém se prodává šunt za vysokou cenu).

Vždycky jsem se u tohoto seriálu bavil, ale kdybych žil jako ty postavy anebo kdybych se musel s nimi stýkat, začal bych vážně uvažovat o sebevraždě.

Osobně si myslím, že když je film "postmoderní", "úchylný" nebo "kultovní", tak tyto vlastnosti nemusí být nutně kladné. Dřív jsem viděl pouze posledních 20 minut "Hedwiga" a byl jsem z toho nadšený. Ovšem když jsem konečně viděl celý film, moje nadšení odpadlo. Za největší klad zde považuju skvělé glamrockové (a nikoliv punkrockové) písničky. Také se mi líbil drzý, rebelský postoj tohoto filmu. Jinak mi to ale připadalo hodně prázdný. Čerpalo to především z dvou naprosto pitomých příběhových klišé o homosexuálech: že se chovají jako afektovaný ženský a že "macho" heterosexuální chlapi přece jen s nima chtěj spát. Tyto klišé by dokonce stačili jako popis jeho velmi minimálního děje. A možná, že mi něco uniklo, ale když se Hanselova změna pohlaví nepovedla a zůstal spíš jako zmrzačený chlap než jako žena, jak se vůbec povedl sňatek s tím americkým vojákem, když proto musel mít ženské tělo ?

Podle ostatních komentářů a hodnocení vidím, že bodování pro mnoha lidí není tolik o kvalitách filmu, ale spíš o tom, jestli ten film mají či nemají rádi. Já se osobně nejradši koukám na "Mrazíka", abych se vysmíval zrůdnosti ruského národa. Např. proč se chvála Nastěnky automaticky musí změnit v urážky proti Marfůše ?

Režisér (a jeden ze scenaristů) tohoto filmu byl můj otec Vít Hrubín.

Režisér tohoto filmu byl můj otec Vít Hrubín.

Jako komedie je to lehce nadprůměrná kombinace sprostoty a romantiky ze "sandlerovské" školy. Ovšem docela dobře to vystihuje jeden problém současného USA (a také Evropy). Jednak se monogamní romantická láska vyzdvihuje jako ideál, ale zároveň se tvrdí, že nezadaný lidi musí mít sex za každou cenu - třeba i s opilejma, nesvéprávnejma holkama, který tě při líbání pozvrací - anebo ještě s děsivějšími jedinci. A potom aby každý nezadaný moula z toho neblbnul (i kdyby třeba starý panic nebyl). Ale samozřejmě můžete uhodnout, který z těchto dvou proudů zvítězí...

Proč ty nízká hodnocení ? Pravda, že to není žádné velké umělecké dílo, že je to plytký, že je to spíš sbírka skečů než příběh, a že Laurel a Hardy natočili lepší filmy, ale přece jen to jsou Laurel a Hardy ! Jestli se koukáte na ně kvůli geniálně zvládnutým gagům, tohle nemá žádné slabší místo a je to úžasná sranda od začátku až do konce. A ani tam nejsou "normální", povýšené postavy, které by se Laurelovi a Hardymu vysmívali, jak bylo zvykem u jejich pozdějších filmů. A vůbec bych tvrdil, že festival i těch nejhorších filmů L. a H. by byl naprostá bomba. Ale co lze čekat od národa, který si myslí, že Pierre Richard je vtipnej ?

Tohle je asi nejhorší film, o kterém můžu říci, že ho miluju. Technicky to působí, jako kdyby to natočil naprostý amatér (což je možná dokonce i pravda). Některé scény působí jako kdyby je herci improvizovali bez scenáře (jako třeba ta, ve které Robbie a Julia dělají, že jsou sourozenci). Vlastně prostřední půl hodina (plus nebo minus) je ta nejslabší. Ovšem "Wedding Singer" má stejně pro mě silné klady. Aspoň v originálu, dialogy jsou skvěle napsané a velmi vtipné (i když český překlad a dabing jsou mnohem slabší - české verzy bych dal o jednu nebo dvě hvězdičky míň). Někdy se vyskytne i skvělý vizuální humor (jako ve scéně se svatební rvačkou). Také jsem sám zažil 80. léta v USA, a tímpádem se mi líbí všechny ty dobové odkazy. Skoro všechny ty novovlné písničky na soundtracku jsou špičkový. A i když bych se měl to stydět říci, jsem blbej nepoučitelnej romantik a celkový příběh docela dobře zapadá do mé vlastní "ideologie" (nebo jak by řekl Slavoj Žižek "idiologie"). :-)

Překrásné holky, překrásná kamera, scenarista, který fakt divně uvažuje (tj. velmi nelogicky), a atmosféra tak jemná, že i smrt působí jako peříčko. Jak Hamilton sám říkal, nejlepší způsob, jak se koukat na jeho filmy, je s vypnutým zvukem. Jen jedna připomínka: Hlavní hrdinka, o které píše Lord Owl, není Dorothee v podání Anjy Schuete, ale Caroline v podání Monicy Broeke.