zimus

Bezesporu jeden z nejemotivnějjších filmů, jaké jsem měl možnosti vidět. Tom Hardy mne oslovil již v Bronsonovi, filmu, který navzdory rozporuplnému hodnocení má své velké kvality a přednosti (a to především v postavě Toma Hardyho, který film táhne). Ale k věci: I v tomto filmu na sebe Hardy strhává pozornost, jeho "Zuřícího býka" Tommyho však svou nenápadností a cílevědomostí mílovými kroky stíhá "Rocky" Brandon, jehož ztvárnil Joel Edgerton. Obě motivační linky pak spojuje jejich o-nápravu-se-snažící otec se sluchátky na uších (Nick Nolte). Dialogy jsou trefné a úderné (poor Nolte), neprozrazují příliš, nejdou divákovi na ruku. Sestřih tréninků je jakýmsi předělem mezi dramatem a sportovním filmem. Řada komentářů tvrdí, že by se první polovina filmu mohla zkrátit. Já si myslím, že nebýt první hodiny, závěrečná scéna by vyzněla do prázdna. A že stojí za to! Čert vem všechny přízemní kritiky bez špetky emocí, kteří za filmařinou vidí jen technicky zdařilé provedení, kteří láteří, jakmile se ve filmu objeví klišoidní scénka. A dále: Je správné, že do svých hodnocení filmů zahrnujeme i emoce a subjektivní postoje? Rozhodně. Milion uživatelů ČSFD, milion názorů. Za mě 98 %.