Slarque

Mramorizace Jiřího Suchého jeho vlastními slovy aneb audiovizuální pomník, který udělá fanouškům nejen divadla Semafor radost. Jak je u nás zvykem, dělí naši kulturní historii na 60. léta a současnost, mezi tím nebývá nic, co by stálo za řeč. Útržky z dobových klipů potěšily, Suchého šlágry už stihly zlidovět, ale je to jen film, který se lehce sleduje, ale s ničím se nepere.

Je to celé divné. Proč se vlastně film o natáčení Psycha jmenuje Hitchcock? Divně přifouknutý Hopkins přitom pořád vypadá jen jako divně přifouknutý Hopkins. Takže z hereckého pohledu film táhne Helen Mirren. A ani jako film o natáčení Psycha to vlastně nefunguje. Jen další tuctové životopisné drama, které nezachrání ani Ed Gein ve vedlejší roli (50%).

Hraný příběh je tak jednoduchý a prostý, že by mne sotva dokázal zaujmout. Jenže režisér najednou přepnul do animované pasáže a hned to mělo větší grády. Dobrá vizualizace toho, co zvládá rozjetá fantazie ve tmě v neznámém prostředí (70%).

Jednoduchý příběh, jednoduchá animace bez pozadí. Ve zkratce dospěje k závěru; co jiného také stihnout ve třech minutách.

Režisér to divákovi moc neusnadňuje – hlavní postava (kterou hraje Sara Venclovská) je vrcholně nesympatická, mnohé záběry jsou zabírány přes různou zeleň a nakonec to nemá závěr. Ale myslím, že je to v podstatě celé taková podvratná komedie, kterou přes závažnost námětu většina diváků neprokoukne.

Skoro osm hodin dlouhý přerod bankéře slušňáka v bankéře mafiána se Britům povedl. Je svižný, rozprostřený po půlce světa, a spíš než na akci sází na dobře napsané postavy ústřední rusko-britské rodiny. James Norton to podle mne občas s tou pokerovou tváří až trochu přeháněl, ale jinak nic proti němu, také tu měl dost co zahrát. Potěšily i české lokace a herci, i když bych byl radši, kdyby Praha nefungovala jako brána ruské mafie do Evropy (ale bohužel to odpovídá realitě).

Olmo Omerzu je natolik dobrý režisér, že téměř dokázal zamaskovat i některé slabiny scénáře. Také se vydařil casting hlavních představitelů, protože Tomáš Mrvík i Jan František Uher předvádějí velmi dobré herecké výkony (možná i díky herecké koučce Elišce Křenkové). Pak je tu atmosférická kamera Lukáše Miloty a pár až hypnotických sekvencí jako je noční jízda autem. Udělat z toho zimní road-movie se nakonec také ukázalo jako šťastný nápad. Jen ten český název se mi pořád nezdá (na rozdíl třeba od anglického).

Královská návštěva byla sice dostatečně nosným nápadem pro dlouhou epizodu seriálu, ale také s sebou přinesla celou řadu nových postav. To by až tak nevadilo, tedy aspoň do doby, než mi došlo, že se také každá musí dočkat vlastního konce. Hereckému obsazení vévodí jako vždy výborná Maggie Smith, ale i ostatní jsou skvělí. Jako speciální epizoda seriálu výborné, jako celovečerní film v kině mírně nadprůměrné.

Dává smysl se v životopisném filmu zaměřit na kratší časový úsek, než se snažit do hodiny a půl natlačit něčí celý život. Tady je to zhruba týden mezi atentátem na JFK a státním pohřbem, doba vypjatých emocí a nenápadného tlaku okolí. Natalie Portmanová se snažila Jacqueline Kennedyové podobat tolik, až to občas bylo skoro až na škodu. Rozhodně ale zaujala hudba, které by bylo těžké si nevšimnout. Pro Pabla Larraína šlo určitě o nejvíce divácký film, ale navzdory tématu to stěží bude nějaká zábava pro masy.

Tarantino opět nezklamal! Z jeho předchozí tvorby jsou nejpříbuznějším kusem Hanebný pancharti. Je to tentokrát přímočařejší, žádné skákání dopředu a zpátky, či dělení na kapitoly, ale o to lépe vynikne podvratné finále. Pohádkovost je už v původním názvu, takže netřeba hledat, co takhle určitě nebylo. Příběh je tentokrát dost řídký, ale bravurní herci Leonardo DiCaprio a Brad Pitt film bez zaváhání utáhnou, aniž by to začalo vadit, nebo nedejbože nudit. A závěr s Mansonovic magory je vyloženě lahůdkový. Zatím za čtyři, ale předpokládám, že moje hodnocení může časem stoupnout...