Slarque

Nadčasový filmový skvost. Celý film stojí na výborném scénáři Jana Procházky a hereckých výkonech dvojice Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Kachyňa výborně pracuje i s prostřihy do událostí předešlého večera, které mají pro drama odehrávající se během jediné noci zásadní význam. Neustále se divím, že je to tehdy vůbec soudruzi nechali dokončit.

Tel Aviv v plamenech je název televizní soap opery odehrávající se krátce před začátkem šestidenní války v roce 1967. Salam je palestinská podržtaška, který tu dostal práci díky svému strýčkovi. Jenže jezdí domů přes hraniční kontrolu, na které se vydává za scenáristu seriálu. Za krátko bude donucen děj seriálu začít opravdu aktivně ovlivňovat, jinak se přes hranici nedostane. A to se mu do toho ještě zamotává vlastní romance, takže za chvíli nebude vědět, kde mu hlava stojí, a diváci doma u televizorů se zřejmě dočkají nejednoho překvapení. Film toho říká dost o vztahu mezi Palestinci a Izraelci, a přesto zůstává v první řadě opravdu vtipnou komedií.

Životopisná sportovní komedie z prostředí wrestligu se přece jen nevidí každý den. Klobouk dolů před Florence Pughovou, která to celé táhne. Za jejími zády úspěšně dělají humor Nick Frost, Lena Heady a The Rock (plus Vince Vaughn, který tam adepty profesionálního wrestlingu neúprosně prohání). Skvělé dialogy od tvůrce seriálu Kancl, který to také s přehledem zrežíroval. Téměř dokonalá oddechovka pro zlepšení nálady, u které vůbec nevadí, že jste se v životě na wrestlingový zápas nedívali.

Romantická hudební komedie nadopovaná i velmi dobrými akčními scénami. Ty sestávají hlavně z honiček – nejdříve v autě, pak na motorce, v náklaďáku a nakonec na motorových člunech. Prostředí texaského Austinu je dobře využité, country písničky neurazí ani dnes, Peter Fonda byl výborný a pro mne zcela neznámá Susan Saint James se pro mne stala zjevením. Škoda, že je to nejspíš její jediný film, který obstál ve zkoušce časem.

Film, který začíná stávkou tureckých kosmonautů, rozhodně nebude běžná podívaná. Za chvíli máme pohromadě nesourodou trojici tří sourozenců, která sedá do auta a vydává se na road-movie za svým otcem, o kterém už 30 let ani neslyšeli. A v cíli je kromě vybuchujících slepic čeká ještě nejedno překvapení. Možná to autor trochu přepískl s délkou, která se blíží dvěma hodinám, ale díky triu ústředních postav a jejich představitelům klady převládají (70%).

Špionážní film inspirovaný příběhem skutečného jihokorejského špiona, který se postupem času dostal až k samotnému diktátorovi Kim Čong-ilovi. Poslání agenta s kódovým jménem Černá Venuše, o jehož misi věděli všeho všudy tři lidé (včetně jihokorejského prezidenta), je zobrazeno za použití standardních, ale stále funkčních prostředků. U nás si sice málokdo pamatuje, co se dělo na korejském poloostrově v polovině 90. let, ale za to tvůrci snímku nemohou... Nejpůsobivější každopádně byly scény odehrávající se přímo v KLDR.

Tuctový romantický příběh o tom, že sex spojuje národy. Pokud bylo v knize něco víc, do filmu se to nevešlo. Keira Knightley se sice snaží, ale moc jí nepomáhá scénář ani režie. Jason Clarke tu bohužel nemá moc prostoru a Alexander Skarsgard je tu prostě jen za fešáka, o kterém by mohly divačky snít. Ale některé záběry na rozbombardovaný Hamburk byly opravdu působivé.

Dobře, nejsem odborník na módu, punk ani aktivismus, ale tenhle dokument byl dost svižný a Vivienne Westwoodová se ukázala jako dostatečně charismatická i zajímavá průvodkyně vlastním životem a kariérou. (Já osobně bych si žádný její model nebyl ochoten vzít ani na maškarní, ale to už odbíhám od filmu.)

Sascha přiletěla do Turecka, aby na tamní Riviéře dělala přítelkyni dánskému mafiánovi. Žije si na vysoké noze v luxusu, značkovém alkoholu, cigaretovém dýmu a drogách. Sice za to musí občas dělat něco, co jí zrovna není po chuti, ale to k této životní kariéře patří. Scéna se skútrem sice byla jako z vtipu o pitomé blondýně, ale jinak tu moc humoru není. Vlastně tu není ani žádné drama a ve výsledku je docela otrava se na Saschin prázdný život koukat (50%).

Tři roky ze života několika žadatelů o azyl v ČR. K tomu nepadnoucí název a zbytečně moc záběrů na nějaké protiislámské zpovykance. Přitom je tu jen jeden irácký pár a asi dva Syřané, zbytek nemá s islámem nic společného. Pobavil mě v Brně žijící Nigerijec v tričku s nápisem Nejsu Pražák, ale zbytek se tvářil smrtelně vážně. Možná to měl natočit ten Iráčan, třeba by ten film byl lepší. Tohle je jen snadno zapomenutelný průměr (50%).