MartinezZ

Skvělý Christopher Walken i Herbert Lom, skvělý nápad a zajímavá myšlenka. Rozhodně jeden z nejlepších filmů natočených podle Kingovy předlohy. Já si snad toho Kinga budu muset někdy fakt přečíst :)

Po nás potopa. Doslova.

Film. Takovej malej a srandovní. Yeaaah. - Nebo vlastně tedy ne. - Filmy bří Coenů na mě působí jen... mezně. Buďto mě skutečně hodně nesednou, nebo hodně zabaví, nic mezi tím. A tenhle příběh je až neskutečnej. Úchylnej, krátkej, jednoduchej... a neskutečnej :) Yeaaah.

Tak trochu ne-pohádka pro ne-děti. ~ Ani jsem netušil, že dva ze tří režisérů mají na krku skvělou Paniku v městečku. V každém případě je v dnešní době dementních amerických a japonských animáků (komiks, mango a jiné ovoce) byla tahle animace pohlazením po duši. ~ Příběh trochu neohrabaného samotářského medvěda Ernesta a malé roztomilé myšky Célestine ze dvou navzájem se nesnášejících se společnosti sice ze začátku vypadá jako dětský, ke konci mi ale takový nepřišel a je i fakt, že ke konci lehce začínal ubírat páru. Nicméně ta animace byla skvělá, pěkně ozvučeno a s několika zajímavými a vtipnými nápady. Tihle kucí francouzští umi :-)

11.2.2011 ~ Novodobých westernů je pomálu. Pryč jsou doby výhradně klaďáckých hrdinů a šerifů s kolty proklatě nízko, tehdejší doba nebyla vůbec romantická. Všude šlo o krk a kdo neměl peníze, tak je sháněl, ať už počestně, nebo ne. Tak jako tak mizely všechny v barech. A ten, kdo měl zbraň, byl pánem chvíle. Ať už počestně, nebo ne. ~ A 'Pravá kuráž' je přesně takovým westernem. Westernem, co mi sedí. ~ Je takhle jeden manžel a otec, obchodník s dobytek. Se svými honáky žene zvířata prérií, z jednoho místa k dalšímu, a může jen doufat, že všichni, kdo s ním jedou, se dokáží ovládat a mají jen počestné úmysly. Jenže v téhle době víra ani neuzdravuje, ani neřeší problémy jiných. A tak když se Tom Chaney (Josh Brolin), jeden z honáků, napije, pohádá se svým zaměstnavatelem, sebere mu pušku a odpráskne ho u schodů do baru, je prostě konec a basta. Lidi nepomůžou, proč taky. Na zemi prostě leží další mrtvola, on ji během dne někdo odtáhne. Zákon? Jo, o tom tu někdo kdysi slyšel. Prý jestli to není ten plevel, co roste za hřbitovní zdí... ~ Po obchodníkovi s dobytkem ale zůstala žena, nikterak obchodního nadání, malý synek a starší dcera Mattie. Právě Mattie táta zaučoval v řemesle a právě ona se v tuhle chvíli stala "hlavou rodiny". A je rozhodnuta onoho proradného honáka dostat před soud. Na nějaké truchlení není čas. Doba tomu nepřeje a doma je třeba se starat o mnoho věcí. A protože Mattie ví, že ve čtrnácti letech může těžko honit někoho se zbraní, musí si najmout někoho, kdo to udělá za ní. ~ A tím někým se zdá být Marshall Rooster Cogburn (Jeff Bridges), lovec lidí za odměnu. Cogburn bojoval ve válce, ale už je to nějaká doba, kdy býval jedním z nejlepších. Nikdy si hlavu nelámal nějakými nepsanými pravidly a pálil jakmile to šlo. Třeba i do zad. Důležité byly a jsou výsledky, ne způsob. V současné době jde ale spíš už jen o násosku s pupkem a nevalným pohledem na život. A když mu Mattie nabídne odměnu za lapení Chaneyho, nejraději by se na to vykašlal. Právě oddělal někoho někde jinde a nemá náladu furt se někde trmácet za šmejdy, kterých je kolem stejně jako much u jeho smradlavé postele. ~ Do hry ale ještě vstupuje, na místní poměry poněkud pitoreskní, Texaský ranger LaBoeuf (Matt Damon), který Chaneyho pronásleduje už pěkně dlouho za vraždu senátora. U Mattie ale nepochodí, chce si totiž Chaneyho odvést před soud a k šibenici do Texasu a Mattie nemá zájem trestat ho za něco, co je jí ukradené. On zabil jejího otce a bude pykat za něj. A navíc si Mattie usmyslí, že pojede také a bude dohlížet na svoji investici. ~ Ač to tak ze začátku nevypadá, tahle trojice více méně spojí síly, a tak malá holka s kuráží, podivný Texasan s přístupem "hrr na ně, zbytek řešit cestou" a ukecaný věčně opilý Cogburn, jehož plány končí většinou větou "tohle nevyšlo", jdou po stopách nejen Chaneymu, ale rovnou celé zločinné bandě zlodějů a hrdlořezů, k níž se Chaney přidal. A cesta to nebude příjemná. Země touhle dobou není hezká, není barevná. Je krutá a syrová a o mrtvoly tu není nouze. ~ Tedy jak mi neseděly předchozí filmy bratří Coenů, tenhle remake westernu s Brucem Waynem se jim povedl a já se naň určitě ještě kouknu. Syrová doba, syrové ksichty, Mattie, jíž to byl první celovečerní film a moc se jí povedl, Bridges, který smrděl i skrz plátno, a bahno v ulicích. Moc pěkný novodobě pojatý western a já můžu jen doufat, že se Coeni nevrátí k těm sobě-vlastním ko(e)ninám. ~ 4,5*

30.1.2011 ~ Když jsem si přečetl nominace na Oscara, nedočkal se mozek ani nadšení, ani zármutku. Jen v záhybech a propletencích té v hlavě uhnízděné hmoty probleskl elektrický výboj ve formě myšlenky "To je zase výběr...". Nechápal jsem, jak může být nominováno dvouhodinové drama o koktání. ~ A hle, stále jsou chvíle, kdy můžu být překvapen, a o to vyšperkovanější chvíle, kdy jsem překvapen více než příjemně. Tu nominaci už chápu. Za své role musí Colin nebo alespoň Geoffrey sošku dostat. ~ Ocitáme se na anglickém královském dvoře roku 1925, Král Jiří V. měl tři syny. Jeden zemřel ještě jako malý chlapec, zbylí dva vyrostli v následníky trůnu. Ten starší si ale užívá života plnými doušky a ač je přímým následníkem po otci, je za černou ovci rodiny. Mladší Albert, vévoda z Yorku je celý život připravován na roli "vice krále", bratra krále budoucího, ale oproti svému staršímu bratru se o dění v zemi stará mnohem více. Ať tak či tak, stále je členem rodiny a má tak i jisté povinnosti. Mezi jinými i veřejné vystupování a pronášení projevů. A to je právě hřebíček úrazu na Albertově majestátnosti. Koktá a jeho vada řeči deptá jeho samotného a samozřejmě jeho poddaní si toho také nemohou nevšimnout. ~ Jeho milující žena se mu snaží pomáhat, shání ty nejlepší lékaře, logopedy i felčary, ale úspěch se nedostavuje a Albertu už to začíná velmi silně lézt na nervy. Až se v jedné zapadlé londýnské uličce objevuje Lionel Logue, člověk schopný pomáhat lidem s jejich vadami řeči. Jeho metody jsou poněkud neortodoxní, ale účinné a Albert tak čelí rozhodnutí, jak moc je ochoten obětovat souvislejší mluvě. Ne vždy jde všechno jako po másle, ale to hlavní přichází ve chvíli, kdy Albertův bratr, v té době král, nastupivší po otcově smrti, na svůj úřad abdikuje, za mořem doutnají první plameny Druhé světové války a národ potřebuje slyšet svého vůdce ve chvílích, kdy Německá říše, sražená na kolena po zničující Velké válce, znovu vstává, chytá dech a ústy Hitlerovými dává znát blížící se další dobu temna. ~ Ježiš, jak mě se tohle líbilo. Tuhle Anglii můžu, majestátní, mohutná, propršelá, mlhou zahalená, neuspěchaná. Vizuál perfektní, hrátky s kamerou výborné a záběry tak atmosféru podtrhující, že by se film uživil snad i jako němý. Hudební podkres bez chybičky a hlavní finální scéna perfektně vygradovaná bez nutnosti jediné "akce". A to byly jen ty "malé" plusy. Hvězdami jsou tu hlavně, a to hlavně a především, herci a ti se tu v těch důležitějších rolích sešli vskutku výborní. Přes Arcibiskupa Langa v podání Dereka Jacobi a Helen Bonham Carter jako Albertovu manželku a posléze i Královnu Alžbětu (a že jsem ji jako herečku nijak zvlášť nemusel a zřejmě i tak nebudu muset, ale tady jí to sedlo), až po výborného australského logopeda Logua ztvárněného Geoffreym Rushem a ve finále oscarovým Colinem Firthem, jehož koktajícího vévodu mu budete věřit tak, až z toho budete sami koktat. ~ Jednoduše, vážně výborný film, rozhodně doporučuji zkouknout. Tak šup, na co čekáte?!

9.1.2011 ~ Temné ponuré depresivní noirové kriminální francouzské drama, která by si zasloužilo plátna kin mnohem více než některé hollywoodské sračky napěchované známými xichty, ale postrádající příběh a atmosféru. Marseilleský policista s posraným životem zjišťující, kolik vrstev sraček má jeho osobní dno. ~ Louis Schneider byl výborným policistou pracujícím v oddělení, kde se dennodenně setkával s hnusem, beznadějí a svinstvem tohohle světa. Jeho svět se rozložil ve chvíli, kdy byl na místě, kde být neměl a při nehodě v tu stejnou chvíli někde jinde umírali při autonehodě jeho malá dcerka s ženou. Žena přežila, ale upoutaná na lůžko a bez možnosti komunikovat jen přežívala. Louis nedokáže svoji vinu unést a tak utápí sebe a svůj život v litrech alkoholu, obklopen doma fotografiemi těch nejzrůdnějších nejnepochopitelnějších vražd, na kterých s kolegou dělá. Alkohol a jeho vlastní vnitřní rozklad mu ale házejí klacky pod nohy tak důkladně, že je suspendován, odvolán od případu a i ten zbytek blízkých nad ním láme hůl. Od rozdělaného případu se ale neodchází, ať už je to v souladu s regulemi nebo ne. A do toho ještě přichází žádat o pomoc mladá žena, jež se sestrou zažila brutální pomalé mučení a vraždění svých rodičů, které Louis kdysi vyšetřoval. A tahle bestie má dostat svobodu. Zmar a spoušť bez špetky šance byť jen na paprsek slunce. ~ Další perfektní ukázka filmu, od kterého bych nic nečekal a tolik překvapil. Až mě udivuje, že to u nás vyšlo jenom na DVD a do kin nenakouklo ani klíčovou dírkou. Temná noirová atmosféra, dlouhé a až bezbarvé záběry a scény, déšť a akce natolik střídmá, že když už se objeví, sedne a ani na chvilku nevypadá hloupě. Je syrová do morku kosti. Až na jednu obrovskou drobnost se tu nikdo nedočká ani ždibíčku štěstí. Tohle je pohled zlomeného člověka, který je na dně. Ale jen zdánlivě, vždycky může být ještě další dno. A další, a další... Nikdo ale nedokáže klesat věčně. ~ O všem, co se stalo v minulosti, se divák dozvídá z útržkovitých roztěkaných střípků flashbacků, hudba nepodbízí, nenavnazuje, podtrhává, herci si svoje úlohy vystřihly na výbornou. A tak nebýt pár drobounkých nedomyšleností, které by buďto mohly být vynechány a nebo mi jednoduše nedocvakly, bylo by to u mě bezchybné. I s tím jde o výborné kriminální drama, kde je krimi spíše jen závojem a osobní drama nosnou kostrou. A prvotní tvrzení tvůrců, že jde o příběh založený na skutečných událostech, raději nechávám stranou. Tomu moc věřit nemůžu a vlastně radši ani nechci. ~ Bůh je zkurvysyn. Jednoho dne ho zabiju. ~ 4,5*

17.11.2010 ~ Nezískáš 500 milionů přátel, aniž by sis neudělal nepřátele. Pravda tohohle filmu, která ho naprosto přesně vystihuje. A není při tom vůbec nijak podstatné, zda Facebookem žijete, ignorujete jej či přímo veřejně nesnášíte. Tohle není o Facebooku, ale o vizi a cestě za jejím splněním. A kdo chvíli stál, už stojí opodál... ~ Ano, příběh o vizi, chopení se příležitosti a využití všeho, co pomůže dobrat se cíle. Ne vždy to ovšem znamená jednat jen dobře, protože takové kroky ne všichni považují za správné, etické. Ale co, tady jde hlavně o splnění oné vize. ~ Zvláštností tohoto filmu je fakt či drby, těžko říci, že tenhle film ani neměl vzniknout. Tvůrci totiž oslovili Facebook, potažmo jeho (spolu)zakladatele Marka Zuckerberga, zda by se zfilmováním souhlasil a zda má nějaké podmínky. Mark souhlasil, podmínkami bylo, že se ve filmu nesmí zmínit Facebook a ani jeho jméno. Vznikl tak film o Facebooku a Zuckergbergovi jako neetickém využívajícím vizionářském hajzlíkovi. A světe div se, prozatím nikdo ze ztvárněných aktérů příběhu nikoho z tvůrců filmu nežaloval, což příběhu dává jistý punc pravdy, ačkoliv je od začátku proklamováno, že jde jen o smyšlený příběh postavený na základech skutečných událostí a postav. Jména postav ani míst nejsou nijak změněny a tak kdo neví, o co tu jde, může se mylně domnívat, že jde o nějaký dokument o vzniku Facebooku. Ve skutečnosti všechno mohlo být jinak, v tom lepším i horším světle. Kašleme na to, šup do filmu! ~ "Cherche la femme" a kopačky. Mark má přítelkyni, ale díky "vrozené" empatii ji dokáže během několika málo chvil během úvodního bleskurychlého dialogu i ztratit. Vývojem situace je poněkud zaskočen a jak jinak, vina je na ní. Nechápe jeho ambice dostat se do jednoho z prestižních Harvardských klubů, díky čemuž věří, že by mohl v životě uspět. Vůbec ho nepodržela a nesnažila se mu pomoci. Naopak mu to vymlouvala a nechápala, mrcha jedna. A tak jí to dá sežrat. Započíná vznik něčeho, co sám Mark ani sám netuší. Mark je studentem na jedné z harvardských IT kolejí, není tak pro něj problém během pár chvil a pomoci chyb v zabezpečení ostatních kolejí a algoritmu jednoho z mála svých kamarádů, Eduarda Saverina, vytvořit stránku, na které lze hodnotit studentky z Harvardu. Mezi děvčaty tím sice nijak velkou slávu nezíská, mezi mladými muži ovšem ano a to takovou, že se stane něco do té doby nevídaného, spadne Harvardská síť, což Markovi vynese nejen podmínečné vyloučení, ale také zájem bratrů Winklevossových, kteří mají svoji vlastní sociální síť. Ovšem potřebují někoho, kdo by ji dokázal dál spravovat, udržovat a rozvíjet. Markův čin na ně udělá velký dojem a nabídnou mu práci. Mark přijímá a získává tak prostředky a čas. Využívá ho ale jinak, než si zámožní bratři představovali a zanedlouho je na světě The Facebook, přičemž Winlevossovi utírají se svým projektem nos. ~ Mark a jeho finanční ředitel Eduardo v jejich společné nové firmě, dále rozvíjejí nápady Facebooku a expandují. Eduardo se ale jako finanční ředitel snaží dbát i na to, aby si projekt vydělal, na což Mark sám nějak zvlášť nemyslí. On je hlavou projektu a projektem žije, svět kolem je jen výplň prostoru, kterým je obklopen. Do hry následně vstupuje i zakladatel Napsteru, který Facebooku pomáhá nahoru i dolů a přidělává starosti Eduardovi. Do toho přeteče trpělivost bratrům Winklevossovým, všichni se setkávají u soudu, resp. sezení s právníky a odtud se celý příběh retrospektivně vypráví. ~ Během celé ČSFD kino-předpremiéry jsem nenašel čas se nudit nebo něco, co by mi připadalo nedotaženě nebo nedomyšlené (pominu-li váhání bří Winklevossů). Všechno je tu rychlé a bryskní, v dialozích i plynoucím příběhu, má to děj, má to náboj a má to i prvky k zamyšlení. Nečekal jsem to, ale je to výborný film, s výbornou sednoucí hudbou a odpovídajícími technickými drobnostmi, které doplňují realističnost celého, na plátně se odehrávajícího příběhu. Výborně. David Fincher dostál svému jménu, Jesse Eisenberg výborně zahrál nerda, Justin Timberlake velmi příjemně překvapil. Klidně to mohlo být o zakládání firmy na zpracování plastových lahví, nálepka Facebook ale výrazně pomůže u Akademie a diváků, bez debat. ~ PS: Doteď netuším, komu patřil ten penis ohlášený ve tmě před začátkem promítání ("Hej, to je můj penis!"), šel bych ho politovat. Na plátně jsem totiž viděl jen něco zlomeného v pravém úhlu. ~ PPS: Po hodně dlouhé době jsem uzřel situaci, kdy takřka NIKDO neodešel ze sálu dřív, než po skončení závěrečných titulků. A ti, kdož alespoň čas od času navštíví kinematograf a vyčkají do konce titulků, tohle mohou potvrdit. ~ PPPS: Díky ČSFD za předpremiéru!

22.7.2010 ~ Kdy naposledy jste měli sen? Kdy naposledy jste měli sen, ve kterém jste sami snili? A kdy naposledy jste měli sen, který byl tak skutečný, skutečnější než realita? A víte vy vůbec, že existují takové osoby, které dokáží se sny manipulovat, vytvářet je, ničit a loupit v nich? Ano, a ti stejní jsou schopni myšlenku i vnuknout. ~ Nejdříve trochu omáčky. Český překlad 'Počátek', s nímž český distributor vtrhl na plátna českých kin, je pitomost s filmem zcela a nijak nesouvisející. Kupodivu to přiznal i sám distributor s tím, že název vznikl pouhým překladem ještě před tím, než někdo odpovědný tušil, o čem film vlastně je. V takovém případě se nabízí otázka, proč do háje vůbec někdo názvy filmů překládá, když drtivá většina (hodně drtivá většina) filmů jde v kinech stejně s původním dabingem (díky Bohu). Asi nějaká "úchylka v oboru". Ale zpět k filmu. ~ 'Vnuknutí', jak by měl znít správný název a jak je ona procedura "inception" ve filmu popisována, je způsob, jak někomu vložit do mysli během spánku námět, myšlenku tak, aby si poté "spáč" po probuzení sám myslel, že je daný nápad z jeho vlastní hlavy. A jak to zní podivně, tak o to je to mnohonásobně těžší. "Běžnou" praxí "extraktorů" je totiž myšlenky krást. Cílový objekt, člověk, se uspí, a do jeho snu se napojí další lidé, kteří sen vytváří. Cílový objekt jej již sám podvědomě vyplní okolím. Hlavním úkolem je tak ve snu navést objekt k tomu, aby nějakým způsobem prozradil požadované informace a nebo k nim alespoň podvědomě navedl. ~ A právě při jedné takové prácičce Dom (Leonardo DiCaprio) a jeho tým tak trochu selžou. Nevyjde jim trik s více úrovněmi snu, tedy podrobněji se snem ve snu. Cílový objekt je totiž vytrénovaný a tak je částečně proti útokům najatých extraktorů odolnější než běžné "cíle". Domův tým tak čeká kvapný odchod a krátký útěk před dosti vlivnou osobou, která se jen tak jednoduše o své myšlenky okrást nenechá. Krátký je útěk pro to, že tento energetický magnát má své možnosti a Dom se svým pracovním partnerem jsou záhy lapeni. ~ Dom dostává nabídku, která se neodmítá. Když dokáže se svým týmem vnuknout myšlenku dědici konkurenčního energetického impéria, bude mu vymazán rejstřík a umožněn znovu bezproblémový vstup na území Spojených států. To v tuto chvíli není možné, protože je podezříván z vraždy své manželky, po jejíž smrti musel zanechat doma dvě malé děti. Dom tak dostává šanci na nový starý život, k němuž vede nebezpečná cesta skrze nemožné. Takřka nemožné. ~ Po poslední akci je ale jaksi zeštíhlen Domův tým a je nutné nabrat nové posily a to stále pod dohledem kulek goril minulého zaměstnavatele, jehož zakázku se podařilo tak úspěšně pokazit. Jedním z nových členů týmu se stává mladinká Ariadne, studentka architektury, které se dostane cti zastoupit v jeho původní práci Doma, stane se architektkou snů. Sám Dom tuto schopnost neztratil, ale už nedokáže ovládat pořádně svou mysl, sužují ho výčitky z manželčiny smrti, která ho v jeho snech a snových akcích navštěvuje, a jako správná podvědomá výčitka nabourává plynulý chod akcí, čímž ohrožuje nejen Doma, ale všechny v týmu. Spolu s dalšími členy týmu tedy Dom uskuteční velmi smělý plán na vnuknutí myšlenky během snu sněném ve snu jiného snu. Sen^3. Potíž je v tom, že onen dědic, spáč, má skvěle vytrénovanou "podvědomou ochranku" a plány se tak začnou velmi záhy nebezpečně hroutit. ~ Zní to celé složitě? Ano, napoprvé to i složitě vypadá. Složitost příběhu ale tkví pouze v nutnosti příběh sledovat. Nemějte bláhové představy, že se před začátkem filmu nalijete Colou a pak si jednou dvakrát během dvouapůlhodinového filmu odskočíte. Neexistuje. Děj je nutné doopravdy sledovat, protože zvraty, vysvětlování a přechody z jedné úrovně snu do druhých se děje každou chvíli a jakmile byť o ždibíček mozaiky přijdete, nemusíte se pak už do konce filmu chytat. Poodhlédneme-li od dějové nabobtnalosti výborně vymyšleného snového světa a jeho zákonitostí, není příběh zase nijak zvlášť inovativní. V mnohém mi díky Leonardu a jeho zápletce s mrtvou manželkou v hlavě připomínal Shutter Island s opepřením modernější sci-fi zlodějnou ála Dannyho parťáci. Svět a zákony světa snů se ve filmu tváří jako výborně vymyšlené a dovolím si tvrdit, že svět Matrixu dostává díky Inception přinejmenším velkou konkurenci, není-li, díky svému stáří, rovnou zapomínám a nahrazován novým tak-trochu sci-fi světem. ~ Porovnám-li dvouapůlhodinového moderního Robina Hooda Ridleyho Scotta a 'Inception' Christophera Nolana (majícího na svědomí např. Temného rytíře a nemajícího na triku zatím žádný špatný film, což se hned tak nevidí), tak 'Inception' z pohledu vtáhnutí do děje a udržení divákovy pozornosti jasně vede. Nepamatuji si žádné opravdové hluché místo, které by si zasloužilo vystřihnout a které by filmu vadilo. ~ Doteď samé plusy. Jako všude se najdou ale i mínusy, byť tady jsou spíše kosmetického rázu. Za prvé, Ellen Page jako architektka snů je sice moc pěkná mladá slečna, ale přišlo mi podivné, jak jednoduše a bez problému přijala práci, u které ji bylo ihned na začátku sděleno, že s legálností nemá mnoho společného. Navíc mi poté jaksi unikal smysl toho, že byla součástí akce, když už samotný sen zkonstruovala a na případné změny za běhu nemohla mít žádný vliv, protože sama probíhající sen nevytvářela. Ale zřejmě bylo nutné mít v ději krásnou slečnu, na kterou se budou moct dívat pánové, kterým děj díky přílišnému množství Coly unikl nebo vůbec netuší, která bije. Další drobnou výtkou je Leonardo. Jako herec mi nijak nevadí, v 'Shutter Islandu' se navíc, podle mě, dost vytáhl a ani tady nijak neslevuje. Jeho roli jsem mu ale právě po 'Prokletém ostrově' věřil o ždibíček méně. Připadalo mi, že okolnostmi vyšinutý blázen na mořem obehnaném skalnatém ostrově mu sedl mnohem lépe. A možná to bylo tím, že v poměrně krátké době se objevuje ve dvou velkých rolích s podobnými potížemi v hlavě. Poslední drobností, která mi přišla lehce odfláknutá, byla ta část příběhu, kdy se Ariadne učí zákonitostem světa myšlenek. Tahle část byla celkem uspěchaná a oproti efektnímu Matrixovskému zaučování tak tenhle kousek filmu postrádal jaksi šťávu. ~ Zbytku ale nemám moc co vytýkat, naopak bych moc pochválil profláklého Hanse Zimmera, protože se mu zase podařilo stvořit něco, co do filmu perfektně sedne, dokáže spolunavodit atmosféru a kdykoliv někdo uslyší část soundtracku, vzpomene si na 'Inception' a to přesto, že samotný OST zase tolik rozdílných hudebních motivů nenabízí. ~ 'Inception' bude rozhodně film, který chci ještě jednou vidět. Podle mě je snímek velmi nečekaným výborným překvapením v dosavadní prázdninové letní filmově-okurkové sezóně. Bravo a díky! ~ PS: Během psaní jsem si vzpomněl ještě na jiný starší, námětem lehce podobný film, Hráči se smrtí, vzpomínáte?

16.5.2010 ~ Stieg Larsson, švédský novinář a spisovatel, si takhle jednou napsal dramatický krimi thriller o třech dílech a protože se dílo líbilo a četlo se, nechybělo mnoho a román Millennium se dočkal filmového zpracování. ~ Millennium je malý stockholmský novinový plátek/časopis, ve kterém jeho autoři, investigativní novináři, rozkrývají to, co by mnozí chtěli raději ututlat. A právě kolem Millennia se točí příběh. I když zase ne až tak úplně, ne vždy a vůbec to není tak úplně běžné krimi. Je trochu surovější a, bohužel, díl po dílu lehce upadající. ~ Tahle filmová adaptace trpěla (a trpí) jedním drobným problémem. Jedná se o první díl knižní trilogie a kdo o nějaké knižní předloze, natož celé trilogii, nemá tušení a knihy nečetl, může mu film připadat lehce popletený a s několika naprosto zbytečnými a do děje filmu zcela nezapadajícími částmi a událostmi. Ve skutečnosti ovšem hlavní děj filmu není ani zdaleka tím nosným. Spíše než o hlavní krimi zápletku se tu seznamujeme s hlavnímu postavami, jejich minulostí a vlastně se tu dostáváme někdy do středu celého ústředního děje. Ale popořádku... ~ Nacházíme se v malé redakci Millennia a jejím předním redaktorem Mikaela. Ten sice přišel s perfektním sólokaprem, ale nechal se nachytat, neověřil si fakta a tak je teď protahován soudy a vypadá to, že je jeho novinářská kariéra sečtena. Záchranné lano a vytržení s nuzné reality se mu naskytne ve chvíli, kdy ho kontaktuje majitel jednoho starého tamního panství se svojí rozvětvenou rodinou s ne zrovna idylickými vztahy a nabídne mu práci. Chce, aby Mikael zjistil, kam se před mnoha a mnoha lety ztratila jedna mladá žena a kdo ji zabil. Mikael je teď poměrně zdiskreditovaný novinář, potřebuje být chvíli mimo hlavní dění a fotoaparáty bulvárnějších kolegů a také potřebuje peníze. Práci tedy přijímá i když v ní nevidí zpočátku nic, co by mohlo být nějak zajímavé. Tedy z počátku. Započne tedy pátrání, které zprvu nemá mnoho úspěchů a ačkoliv Mikael pomalinku rozkrývá kostlivce ve skříni celé rodiny, jen si do notebooku ukládá další a další data o příběhu, který se sic jeví zvláštně, leč nerozpletitelně. ~ Dílem náhody, dílem osudu, se tak v ději objevuje další hlavní postava, mladičká rebelka se zvláštním vkusem i sklony, Lisbeth. Ta si více než s lidmi, a muži hlavně, rozumí s počítači a my se s ní setkáváme ve chvíli, kdy tohle neortodoxní stvoření pracuje v nějaké místní softwarové firmičce. Ze své práce ovšem nemá ani korunu (švédskou). Je sirotek a má nařízené poručnictví jedním z právníků, který ji vysává, jak může (a že si to užívá). Lisbeth je nejen sirotek (důvodů se v tomhle díle nedočkáte), ale hlavně tak trochu neposlušná a tak je venku na svobodě jen proto, že nad ní drží dohled její poručník a kurátor. Holka je totiž s těmi počítači opravdu dobrá, možná až příliš. A tohle jí přivodí nejen problémy s kurátorem, ale i možnost pomoci rozkrýt pravdu o zmizelé dívce. ~ K Lisbeth se totiž dostane informace o tom, co Mikael dělá a tak mu takhle jednou nakoukne do jeho notebooku (hackerka jedna náušnicemi prošpikovaná ;) a po chvíli pročítání nasbíraných informací zanechá Mikaelovi zprávu, kam a jak se a co obrátit, aby se vyšetřování pohnulo. Vidí totiž souvislosti, které Mikaelovi ucházejí. Netrvá dlouho a tihle dva to dají dohromady. Nejen pracovně, ale i osobně, ač každý poněkud jinak. A teprve nyní se začne doopravdy vyšetřovat... ~ Jak jsem ale psal výše, ve skutečnosti tu o samotné vyšetřování případu zmizelé dívky tak úplně nejde. Jde tu o seznámení se s Mikaelem a pochopení jeho úlohy v Millenniu a hlavně o seznámení se s potažmo nejústřednější postavou celé trilogie, Lisbeth. Ta si totiž, jako malá, zažila své (navíc stále další "překvapení" zažívá) a tyto události, nejen že stvořily její pochroumanou osobnost, ale spolu s lidmi, tyto události vytvářejícími, ji pronásledují den co den. Celý první díl je tedy jen a hlavně o setkání a vytvoření zvláštní formy jakéhosi přátelství, ze kterého vzejdou plody teprve později. A tohle celé navíc v severském prostředí, umocněno zvláštně nesrozumitelným severským jazykem (nechci se dočkat dabingu). Ovšem ani samotná krimi výplň tohoto dílu není k zahození a autor či autoři, ať už literární či filmoví, umí vytvořit zápletku, která nebude nudit, ledaže by vás nebavilo dlouze sledovat film, který má kolem dvou a půl hodiny. Délka filmu je vykoupena trochu jiným filmem, než jsme zvyklí z amerických kriminálních "devadesátiminutovek". Tady je o hodně méně akce, zato o dost více mluvení, ježdění a záběrů. Ani se tak nedivím, že se to nezávisle na sobě několika lidem, kterým jsem toto doporučil, jevilo poněkud nesrozumitelně. Jednotlivé díly totiž samostatně pozbývají určité dávky zajímavosti. chce to tedy vidět všechny tři díly pohromadě (ačkoliv je každý skoro stejně dlouhý) a teprve poté vynášet ortel.