MR 73

Noirové detektívky veľmi nevyhľadávam, ale po tomto kalibri si na Oliviera Marchala asi posvietim. V rámci žánru suveréne krimi, depresiou válcujúce na všetkých frontoch (prostredie, počasie, filtre, príbeh, postavy, atmosféra). Frantíci nepotrebujú šokovať a aj realtívne jednoduchá, pomalá story dokáže s divákom hrať vyrovnanú hru na neistotu. Stačí šikovný režisér, ktorý vie ako vykladať karty. 80% (26.10.2008)

S psychologií policejních postav umí Olivier pracovat jako nikdo jinej o tom žádná. S čím mám trošku problém je způsob vypravění, přišlo mě jako by tu nebyla dostatečná schopnost vyhrábnout tu dřeň, tu osobní Danovu psychárnu, ze který se by se mě tajil tajil dech od 0:00:01 až do 2:00:00. Dějová linka s navracejícím se vrahem podle mýho byla zpytečná a film odváděla od psycho krimi k napínavějšímu, ale také tuctovějšímu thrilleru a divákova pozornost se tak musela začít dělit a tedy i tupit mezi Danovu postavu a postavu přežívší dcery a to výrazně ubíralo na temnotě, kterou v sobě měla Danova postava a díky které šla z filmu zvláštní rezignovaně depresivní atsmoféra. Z mýho pohledu to chtělo jiný scénaristický zpracování a ovál by nás dech dávno zašlých časů straých francouzských filmů především ze 70.let. Takto připoměl starý dobrý časy pouze vynikající závěr. Nebylo to špatný, ale někdo chtěl až příliš podstatných věcí najednou a ono umět umíchat kvalitní lečo chce víc než jen dobré přísady. (25.02.2012)

Snímek je až příliš rozvleklý , zbytečně moc se zabýva alkoholovými démony hlavního hrdiny a jako hlavní negativum se mi jeví zbrkle odkryté karty celého příběhu. Daniel Auteuil opět předvedl svoje velké herectví a je škoda , že se k němu nepřidaly také další aspekty potřebné k prvotřídnímu filmovému zážitku , ze kterých vybírám hlavně špatný scénář a celkovou utahanost příběhu. V mých očích jen lehce nadprůměrná záležitost , která měla našlápnuto k vyšším metám. Film: 67% (24.05.2009)

Dokonale podaná anatomie rozkladu mimořádně schopného a čestného člověka, v tomto případě policisty, kterému je znemožněno potrestat lidskou zrůdu a jenž je ubíjen hrůzným osudem své rodiny. Působivé kontrasty odkrývají ledví postindustriální společnosti a její změkčilosti, která couvá tam, kde by měla udeřit, a trestá ty, kteří se snaží řešit skutečné problémy. Je těžké říct, co je lepší: Auteil, scénář, režie, kamera. Každý člověk má své limity v snášení zla a nelze se divit, když to posléze dá veřejně najevo. Optimistická linka, Olivia Bonamy, působí přirozeně i ve svém synovi, který je v kulturním slova smyslu tak trochu možným pokračovatelem padlého policisty. Symbol zrození má v tomto ohledu také co říci. (04.05.2022)

Zasloužené 4* uděluji francouzským tvůrcům, resp. tomuto thrilleru podle skutečné události. Snímek se nese v ponuré a depresivní atmosféře, vzdáleně připomíná klasiky žánru jako např. Se7en. Sluchu občas příjemně zalahodí hudba Bruna Coulaise. Mě osobně snímek začal nejvíc bavit až na konci. Poslední půlhodinka byla opravdu brilantní. (24.04.2013)