FrankieSS

Podle mě nejlepší akční film posledních let. V rámci svých možností byl i docela vtipný ... Navíc dvojice Smith - Lawrence mi přijde taky dost hustá :-)) !!

Dlouho jsem tenhle film chtěl vidět. Už jenom proto, že když je snímek o klukovi, co chodí místo na box na balet, tak to musí být už jenom pro svoje bizardní pojednání přinejmenším zajímavé. Do filmu mě od první munuty vtáhly hlavně písničky, které byly naprosto perfektní, dále mě do něj vtáhl hlavní motiv filmu. Narozdíl od kolegů si nemyslím, že ústředním tematem byl vztah otec-syn. Určitě to o jejich vztahu bylo taky, ale myslím, že primárně šlo spíš o to, že každý si má jít za svým snem ať se děje cokoliv. Taky to bylo o pochopení toho, že všechno ojedinělé nemusí být a není ničím špatné, o tom, že člověk se nemá nikdy vzdávat nebo jaké to je, když se někdo nadaný ocitne mezi samými "vesnickými balíky", kteří v životě nevytáhli paty z rodného města. A v neposlední řadě také o předsudcích (viz. odsouzení baletu někam do teploušských zájmů nebo domnívání se Billyho homosexuálního kamaráda, že pokud dělá Billy balet musí být gay stejně jako on) Pokud mám hodnotitcelkový dojem filmu, tak je asi podobný jako u Pravidel moštárny, ale asi silnější v tom, že tenhle film je bližší divákovi víc než PM, protože příběh není nikterak slzoprudný jako PM, které doslova nutily k brečení (mě stejně nedonutily :-)) zatímco BE ne. A výsledek toho byl lepší, protože jsem mohl bilancovat tím, že BE byl dojemný aniž by se tam každou pulhodinu stávala tragedie nebo umřela pulka hlavních hrdinů. Film byl na jednu starnu dojemný a poetický (Matčin dopis, otcovo dotázaní, zda bude ve vším stát za synem) na druhou i mnohdy dost vtipný (viz: „Billy? Chceš ukázat prcku?“ „Ne, myslím, že ne“ nebo: „Teď vyhul!“ „Vyhulte si sama!“) ... Dobře vypadaly i harecké výkony. Přesvědčivý Jamie Bell (i když to byl spíš výkon taneční a plný divných xichtů a samého sprostého rozčilování) (jen nerozumím, proč bylo ve filmu Billymu 11, když ve skutečnosti Jamie Bellovi bylo při natáčení 14 a na těch 11 ani nevypadal, natož na 11 nevypadal ten jeho kámoš Michael) ale hlavně Gary Lewis, jehož postava prošla asi největší změnu od začátku do konce. Fakt ale nevím zač byla nominována J. Walters na Oscara. Že by za „Raz, dva, tři + divné francouzské slovo - což zopakovala za celý film asi 100x :-)) No ale to podsatné není, rozhodně to není kritizování filmu, a le spíš Akademie :-) ... další my TOP5. Sice to nebyla úžasná filmařina, spíš nenápadný film, s příběhěm o obyčejných věcech, které se týkají snad každého člověka, a na druhý pohled možná tak obyčejné nejsou. ... Jenom se mi nelíbil ten konec. Co tím chteli ukázat? Že z Billyho se stala hvězda baletu? No nevím, zdálo se mi to trochu zbytečné :-) ale za 5* je to pro mě pořád s velkou rezervou :-))

Jak si tak pročítám komentáře, vidím, že každý v tom vidí bud naprosto dojemný film ... atd nebo odpornou sračku plnou klišé :-) No nevím ... já bych to takhle jednoznačně neviděl ani na jedné starně. At si kdosi říká cokoliv, ale to že je to jenom slzoprudná sračka říct nelze ... Ten kdo tady píše podobné věci asi postupem času začal filmy chápat jako věc, ve které hledá pouze chyby a na druhé straně klady. Asi si už nedovedou všimnout jednoduchého (ale ze života) příběhu, který má jasné poselství a každému musí být jasné o co tam jde (kromě SQUIBa - myslíš, že v tomhle filmu šlo o vysouzení jmění? - hahaha :-)) Jak píše Zombo, je to jen o diskriminaci homosexuálů .. Nic víc nic míň ... Pokud v tom chceme hledat klišé, tak klišé se nenechází v tomto snímku, ale už v pojetí samotné homosexuality ... Dle mého se mýlí i Tetsuo ... Proč je klišé homosexuál - zženštilá karikatura i homosexuál - vrchol ctnsoti? To je pěkná hovadina ... klišé není ani jedno - jsou to jen podoby homosexuality, které existují, ale klišé (hlavně z té první) udělali lidé, protože jim to zkrátka přišlo směšné, když se chlap nakrucuje, maluje si držku a mluvi jako ženská ... Je to sice otřepané, ale rozhodně reálné a nikterak nadsazené, tudíž mi to jako to pravé klišé nepřipadá ... a navíc homosexuál - vzor ctnosti a klišé? To už je doslova hovadina ...Když bojoval Sparkakus za svou svobodu, tak to bylo ok, ale když o ní stojí člověk, který je homosexuál, tak je to klišé? ... Je to klišé možná jen kvuli jistým lidem, kteří se svým nízkým IQ takto vyrovnávají se svým valstním zamindrákovaným životem :-)) Jedniným záporem filmu bylo to, že je hodně americký, některé zbytečné citové výlevy, neustálé vysvětlování některých jasných věcí a trošku divná pointa s otázkou, kde se ho ptali, zda byl nekdy v jistém pornografickém kině (nevím, co to mělo za význam, když i kdyby Hanks zapřel, težko by mu něco dokázali,,,, zřejmě šlo jen o to, aby ukázali jak je čestný člověk a že klidně před svou rodinou přizná že šukal s cizím chalpem v kině :-) - hmm, podle mě tohle bylo jediné klišé nevím, jak vy?! :-) .... Jinak pisnička od Bruce je výborná, Hanks? nevím ... ale je myslím jedno, jestli dostal Oscara po právu nebo ne ... jen se omlouvám, že jsem víc rozebíral jiné téma než film, ale někdo už musel tady některým expertům napsat o čem film je ... sorry a nezlobte se na mě :-) ... !!! za 4* ...

Olověná vesta?...To má být protiválečný film? ... Asi ano, a možná jím i je. Ale opravdu mi uniká proč S.K. musel při točení tohoto filmu využít tolik vulgarity. Jestli byl Clockwork Orange vulgární, brutální a pro nekoho nekoukatelný, tak co potom tohle? Navíc CO nevyužívalo brutality a vulgarizmů jen tak nadarmo, všechno tam bylo propojené a promyšlené, zatímco smysl nadávání velitele v první části filmu mi uniká ... Obsahově je první část ve výcvikovém táboře dobrá ... Celkem zajímavě ukazuje průběh připravy vojáky na profesionální zabíjení. Ale myslím, že to celé šlo i bez toho, ay velitel řekl za minutu aspon deset sprostých slov. Domnívám se, že tím celým sprostým divadlem se chtěl zřejmě jen SK vyřádit. Dále nevím, k čemu tam museli vojáci potkat několikrát šlapky ... asi ani nepochopím ...Celkově celá druhá část mipřijde poněkud nudná ... Za klad považuji část, kde se vojáci před kamerou vyspovídali zesvých pocitů z války a poslední mě zaujal konec, který byl dost napínavý a jeho průběh ve mně jako jediná scéna zanechala hlubší dojem ... Ale ani skvely konec me neprinuti dat vic nez 3* ... sorry

Pomeranč nabízí zajímavý děj, postavy, jasné poselství, originální úžasnou hudbu a skvělou výpravu (aniž by to musel být kostýmní historický velkofilm), vynikající výtvarnou stránku filmu a také dobré herecké výkony. Myslím, že ostatním filmům S.K. vždy některá z těchto věcí chyběla ...Samotný film je vlastně filozofickou úvahou nad otázkou násilí samotného, dále o tom, zda je možno násilí „léčit“ a nakonec o tom, jestli člověk, který je od násilí vyléčen je schopný zařadit se zpět do normálního života, respektive, jestli ho ostatní přijmou zpět mezi sebe, také je to pomstě a základních lidských morálních hodnotách. V podstatě celý film nabádá k zamyšlení tak hodně, jako málokterý jiný snímek. Na začátku se vlna násilí jeví jako zbytečná a přspříliš, ale v momentě, kdy Alexe pustí z „ústavu“, tak se zače dít něco, co dává tomu počátečnímu násilí smysluplné opodstatnění a dokazuje, že film je velice promyšlený do posledního detailu a nic není zbytečné a vše ve filmu má jasný řád. V té poslední části filmu jsem pochopil, proč Alex a jeho kámoši napadli zrovna bezdomovce nebo proč se Alex choval jako hnusácký šéf celé sebranky a choval se nehezky nejen ke svým obětem ale i ke svým „kámošům“. Nebo proč vletěl právě do domu spisovatele (u kterého se mi zdálo, že mezitím mrtvou manželku vyměnil za manžela :-) - nebo to tak nebylo?) ... Dojem sráží jen trošinku, že Kubrick se snaží ve filmech své názory, co nejvíc prosadit a nenechává na divákovi, aby si udělal vlastní názor, pouze ho nutí přijímat ten jeho Kubrockovský názor, což mnohdy vrcholí v to, že nektěré scény jsou moc patetické a vypadají jako by už tvůrce nevěděl, jak je kam nacpat (např. scéna, kde je Alex po léčbě předváděn a kde se nějaký doktor rozplývá nad tématem, jestli lze napravit násilníka - myslím ale , že MP to moc neuškodilo, dle mého názoru to daleko hůře vypadalo v Olověné vestě) ... Ale toto je asi jediná chyba snímku, možná ani ne chyba - možná to vadilo jenom mně :-) ... Vadit však nemůže nikomu výborná hudba, kostýmy a jednoduchá ale perfektní kamera ... Co víc říct? My Top5. :-))

Po trikové stránce přízemní, fakt, pusobilo to dost divně :-)) JInak ale dost dobrá zábava, pěkní herci (hlavně Diaz). Potěší přítomnost Willise, Cleese. NA druhé starně sem nepochopil postavu Maxe (Shia LaBouef), proč tam byla. A taky hustý bitky, i když plytký :) ... Celkově vzato průměr.

Bylo to vážně tak blbý? Ano bylo to blbý a nevkusný. Děj minimální a slátanina to určitě byla. Ale uvědomme si, že máme filmy, které chtějí něco seriozního říct a pak máme zábavné filmy. A proč hned tu druhou bezduchou skupinu zatracovat. Ano blbost to byla, ale zábavná. NAvíc tam hrál muj oblíbený Eugene Levy, takže za ***. Nebudu si peostě hrát na intelektuála, co prahne po složitém snímku plného vedlejsích myšlenek nutícího k zamyšlnení. Prostě někdy je taky potřeba odreagovat se. A měn by vážně nebavilo, kdyby existovaly jen samý Lynchové, Formanové, Kubrickové, Coppolové, a další ... Filmy nejsou jenom o genialitě, vždycky byly o zábavě a pokud jste se párkrát zasmály, tak v tom nehledejte nic jinýho....je to jenom prostoduchá komedie pro všední den :-)) Viděl jsem vetší odpady .... !!

Mnohými je tento film nazýván například novým svěžím vánkem do zastaralé konvemční české kinematografie. Jistě je svěžím vánkem, ale také filmem, který nabourává řád podle něhož vznikaly všechny porevoluční snímky. To, že se pustil do těchto vod, zatím pro české filmy neznámých je jistě chválihodné. Ale na druhou stranu musíme hodnotit i stránku, která sleduje, jak bylo ono provokativní a výjiměčné téma zpracováno. Nelze totiž film vyzdvihovat do nebe za svoji pokrokovost a za to, jakého tématu a námětu se drží. fakt, že se Nuda v Brně stane kultovním filmem, okamžikem, kdy je možno točit i něco jiného než plytká dramata, pseudokomedie pojednávající o tom nejšpatnějším politickém režimu na světě. To ale není všechno. Film má také mnoho nedostatků, sice kosmetických, ale v celku již nemalých. Když budeme film rozebírat od jeho začátku, tak právě v jeho rozjezdu není moc věcí, které by se daly kritizovat. Postupně se seznamujeme se všemi důležitými postavami filmu, je nám sdělováno, jaký význam v kontextu příběhu mají, jaké jsou životní osudy a nepřímo nás vyzívají k netrpělovosti a očekávání, jak se jejich jednotlivé epizody budou vyvíjet, zvláště pak ta s Miroslavem Donutilem, která ačkoliv působí nejméně zajímavě, je nakonec nejlepším, co se dá na snímku najít. Hlavní rovinou vyprávění je ale příběh Olinky a Standy, dvou zamilovaných a také poněkud retardovaných jedinců. A právě onem fakt, že jsou retardovaní, je první negativum filmu. Ten se totiž tváří jako komedie, ale všechny komediální situace jsou vystavěny právě na zmíněné retardovanosti hlavních představitelů. A myslím si, že humor založený na karikování těchto postižených lidí, není zrovna inteligentní, jak se mnozí publicisté zmiňovali v různých magazínech a internetových serverech a také zde v komentářích. Musím přiznat, že humor, který byl nastíněn na začátku filmu (Standa nasazuje kondom a pořád říká bratrovi, jak je pitomý a neustále se omlouvá), byl do jisté míry vtipný, ale v okamžiku, kdy divák pozná, že situace, které měly být humorné, se stále točí okolo toho „Jsem pitomej, promin“, už svůj úkol zcela neplní a stávají se jen takovou frází, která doplnuje místa, kde toho asi moc jiného vymslet nešlo. Navíc se vám začne zdát, že se postavy kromě pohybu v dějové linii, která i tak je dost úzká, nikam neposouvají. Standa je stále stejně „blbý“ a kromě výsledného aktu, který se „povedl-nepovedl“, nikam jeho postava nedošla. Možná, že je to obtížností jeho role, kterou dle mého názoru Jan Budař absolutně nezvládl. Ono může dvouhodinové hraní „pomalejšího člověka“ vypadat jako herecká exhibice, ale ve skutečnosti zbůsob, jakým jej Jan Budař podal vůbec není těžky. Obecně není těžké zahrát něco neobvyklého, co bývá často středem posměchu a předsudků o povaze daného jedince. Kvalitní herecký výkon spočívá v představení osoby zcela obyčejné, s obyčejnými lidsými vlastnostmi, která má viditelně duši. Postava Standy ale duši nemá, ponevadž ji zakrylo ono až nevkusné karikování postižených lidí a to, že Jan Budař nedokázal probudit k vnitřnímu životu. Ale to bylo možná jasné již předem, protože hraní retadrovaných, po psychické stránce nemocných lidí, ve vězšině připadů hraniční s trapným přehráváním. Úplně stejně je na tom herečka hrající postavu Olinky. Možná, že výsledek filmu by byl lepsí, kdyby v něm vystupovaly postavy připomínající obyčejné lidi, a ne úzkou skupinu retardovyných jedninců, jejímž prostřednictvím si tvůrci dělají legraci z obtížemi, které jsou spojeně s prvním sexuálním zážitkem a jakoby náležely jen postiženým a tím pádem je zesmesnovaly. Naopak bych vyzdvihl výkon, jakým ztvárnil svou postavu herce Miroslav Donutil. Jeho postava měla jasný charakter, příběh a hmatatelné duševní rozpoložení, narozdíl od všech ostatních, kteří tam byli takzvaně jen do počtu, jak nějací papírový panáci jen s tělem a bez vnitřního života. Další epizodou byl příběh kamarádů, kteří k sobě nakonec lásku najdou. Půdobil zajímavě, ale narozdíl od ostatních mu nebyl dáván dostatečný prostor. Navíc oba představitelé mi opět herecky nepřišli moc přesvěčiví. Pavel Liška byl určitě lepší než jeho kolega, ale delší dobu si myslím, že umí zahratát jen jeden typ postav, pokaždé akorát s rozdílem ve scénáři. Jinak chování a způsob, jak představuje své psotavy navenek je vždy stejný. Když se ale vrátím zpět k Olince a Standovi, tak vrchol filmu je v okamžiku, kdy téměř dochází k milostnému aktu. V tom okamžiku už autoři přešli únosnou hranici humoru a dostali se až do trapnosti. svým bizarním postavám přiřadili i bizarní situace, a proto od té chvíle vypadal celý výsledek filmu spíš směšně. ještě bych jako problém viděl například doplňující scény, kdy například Olinka a její „kamarádky“ krájí rohlíky na kolečka (že by na jednohubky? :-). Scéna na první pohled vypadá umělecky, možná něco jako jablka ve vaně Indiánského léta. Ale uměním být nemohou, jsou jen jakousi náhražkou umění. Když se podíváme hlouběji na podstatu tohoto pseudouměleckého prvku, tak žádnou podstatu nenajdeme. Autoři se snažili být pouze zajímavý a mysleli si, že když rozhovor na pozadí doplní záberem na kríjení koelček, tak vytvoří něco nevídanéhoa extrauměleckého. Ale chyba byla, že kromě této snahy a chtíče vytvořit nenápadnou uměleckou scénu, neměla žádný význam. Stalo se z ní klišé (jako z mnoha dalších zbytečných scén) právě proto, že neměla vazbu na žádnou jinou situaci, zastupovala pouze levný prostředek, jak zaujmout a dělat iluze o super záběru. Další věc, která mi vadila, bylo postrádání jakékoliv dějové linie. Film je založen jen na jednom ději a nekolika dejich paralelních. Osudy všech postav nikam nespějí a porád se plácají na jednom místě, posunují se jen minimálně. Chybou bylo také, že film sestavený ze tří epizod se ročí hlavě okolo té nejhorsí a nejschematictějsí a nejnevkusnejsí. Naopak zajímavým příbehum herce a psycholozky, potazmo jeho zeny, nebo například dvou kamarádu, kteří k sobě hledají cestu, nebylo dáváno dostatek prostoru, aby rozehrály děje, které by mohly mít i jiné poselství než jen nevkusně zesměšňovat retardované lidi. Když už nekteré děje nekam posunuly, tak jen na základě náhodných bizarních situací. Je skoda ze celý film stojí a padá na různě zajímavých dialozích. Některé z nich jsou poměrně kvalitní a mnohdy i vtipné, ale pozdějí začne jejich kouzlo opadat a humor, který před chvili bavil, spíš jen nudí. Zkrátka opět se potvrdilo, že filmy takzvaně o ničem, kde důležitou roli hrají jen dialogy, uměl natáčet v šedesátých letech jen Miloš Forman a i když se za celou dobu o to samé pokoušeli mnozí dalsí, nejlepšího čekého režiséra všech dob jen těžko může nekdo napodobit, či jej dokonce překonat. Celkově shrnuto film nemá kromě několika zajímavých dialogů, vtipných sekvencí a pokus o úvahu nad problémem prvního sexuálního zážitku, potažmo posledního, nebo najítí své skutečné sexuální orientace, nic nabídnout. Ještě poslední věc - nevím, proč z filmu, který vytvořili samí v podstatě neznámí lidé, hrají v něm až na výjimky neznámí herci, vznikal za málo peněz a je o ničem, přičemž se tváří světově, dělat rádoby nezávilé umění. Důležitost filmu bych videl jinde než v jeho originalitě, jak jsem již popsal na začátku.

Jo viděl jsem tady v některém komentáři, proč se to jmenuje Přelet nad kukaččím hnízdem a že kukačky nemají hnízda a kladou do cizích ... No já jsem si to vyložil následovně ... Tak jako kukačka byla líná naklást vajíčka do svého hnízda a radši si je nakladla do cizích, aby si ulehčila práci, tak i McMurphy byl líný naklást vajíčka tam kde by měl (aby se vyhnul práci), a proto se radši zahnízdil v cizím hnízdě (v ústavu) ... A stejně jako malé kukačky, které se ocitají po boku uplně odlišných kamarádů, tak i McMurphy začal žít někde, kde neměl. Ale co by to bylo za kukačky, kdyby si to včas neuvědomily a nechtěli pryč stejně jako McMurphy, který ústav „přeletěl“ na cestě mezi nebem a zemí (v tomto případě spíš zemí a nebem) ... Ale raději už k samotnému filmu :-) ... Přiznám se, že původně jsem četl knihu, ale konec jsem schválně nepřečetl, protože jsem věděl, že bude hodně šokující, a proto jsem si ho raděj chtěl vychutnat ve filmu než v knize ... Myslím, že jsem udělal dobře, protože ten konec je fakt jeden z nejlepších, které jsem viděl ... Naprosto umocňuje to, o čem film vlastně je a co vám dlouhou dobu nedochází a dojde vám to až ve stejné chvíli jako Indiánovi. A v ten moment zjistíte, že film, který se původně tváří jako mírně tragikomický příběh s jedním lenochem v hlavní roli, je vlastně geniální ... Určitě bych z filmu neměl takový zážitek, kdyby skončil tak, že McMurphy po skončení party prostě odejde a nastane happyend. pak to ale přijde, nsmírně silný konec, který z filmu dělá jeden z nejlepších filmů všech dob ... I když někdo Přelet označuje za psychologické drama nebo psychothriller, já bych to tak neviděl. jistě je to psychologické drama, ale na druhé straně je to mnohdy velmi vtipný snímek, který svého vtipu sice nedosahuje moc vtipnou situací, spíš vážnou, ale vtip hodně čerpá z toho, že postavy mají přesně určené charaktery, které už svou podstatou jsou konfliktní a navíc, když k těm charakterů přiřadíte blázny, tak to musí být vtipné. ... Hereckým výkonům není co vytknout, protože tomu co předvádějí všichni zucastnení se ani nedá najít nějaká chybka ... Všechny ale bezesporu přehrává vynikající Jack Nicholson. Snad jeden z nejlepších výkonů, co znám (dostal mě uz na začátku a už mě nepustil - zvláště nejlepe bych hodnotil ten jeho nechápající výraz, když se delo, neco, čemu nerozuměů - fakt úžasný ksicht) ... Trochu mě zklamala Velká sestra, ne snad kvůli výkonu hereckému, ale kvůli tomu, že bych jí dal asi víc prostoru, aby mohla plně ukázat svou povahu ... Jinak Fletcherová vypadá v roli tak, že jsem se často nemohl rozhodnout, jestli je vlastně hodná nebo zlá. Byly tam momenty, kdy byla hodně hnusná kreatura, ale zase nesmíme zapomenout, že svým zbusobem se snažila pacientům pomáhat a její poslednéí záběr s límcem na krku možná napovídal, že po vražedném útoku změnila trošku svoje ďábelské chování ... Potěšili i herci ve vedlejších rolích(Danny DeVito, byl děsně roztomilý ve své roli, i Christopher Lloyd, a nesmíme zapomenout na Brada Dourifa, jehož postava se nakonec vyrýsovala jako nejsmutnější z celého filmu) ... K tomu naprosto dokonalá režie mimořádně nadaného Miloše Formana, v níž má každý záběr opodstanění a film proto nemá žádná chluchá místa ... Nutno dodat, že 5 hlavních Oscarů mají na kontě jen 3 filmy (i když je to nekdy tezké, znám pár filmu, co mají 4, ale pátý by nemohly dostat ani kdyby se roztrhaly, protoze prostě chybí zenská halvní role, smůla, co :-) a Přelet nad kukaččím hnízdem k nim po právu patří ... Dlouho jsem přemýšlel, co mu vytknot, ale nic asi neexistuje (kdyby někdo věděl, ať napíše :-) ... Kdyby existoval film kterému bych mohl dát 6* s největší pravděpodobností by to byl právě Přelet nad kukaččím hnízdem , i když uvažovat by se dalo i o Shawshanku. Ale v prospěch Přeletu jednoznačně hraje roli závěr, který u Shawshanku potěší, ale v Přeletu je prezidně vygradován a vlastní jasné poselství snad každému myslícímu tvoru žijícímu na naší zemi ... Pokud se vám tento film nelíbil, tak jste se bud spatně vyspali, nebylo vám dobře, nebo vám jednoduse není pomoci :-))

Pianista je často srovnáván se Spielbergovým Shindlerovým seznamem, ale já nevím, jestli je toto to nejlepší, protože Shindlerův seznam působí na diváka možná více kvůli, že pojednává o jakémsi hrdinovi 2. světové vály, jakým Oskar Shindler byl. Ale Pianista je spíše komorním příběhem jedince ve válce. Nezaměřuje se na globální osudy všech Židů jako Shindler, ale vyobrazuje utrpení a život hudebníka Szpilamna v průběhu celé okupace. Proto nebudu oba snímky srovnávat. Jedniné, v čem je Shindler evidentně lepší, je kamera, protože si nemůžu pomoci, ale Kaminskiho kamera je něco jiného než průměrná kamera v Pianistovi ... Pro Polanského Pianista znamenal určitě vrchol kariéry, který už asi nebude schopen překonat ... Pro Brodyho zase znamená zařazení mezi hereckou elitu a nálepku jednoho z nejnadějnějších mladých herců současnosti ... Jen nechápu, proč byl na obalu DVD vedle Brodyho zmiňován i Thomas Kretchmann? To jako měla být taky hlavní role? No ale to už je jenom detail ... Zasloužené tři Oscary a vítězství v Cannes.