Nuda v Brně

Ačkoliv se jednalo o film s názvem Nuda v Brně, rozhodně jsem se během promítání nenudil. Pravda, v obecenstvu seděla většina herců, kteří v tom hráli, i režisér Morávek se zde vyskytoval. Podpora hereckých kolegů byla někdy až přemrštěná, ale už dlouho jsem se nezasmál u českého filmu, jako u tohoto. Stálo to za to. PS: Standa pochází z Hluboček:)) (16.05.2004)

No tak alespoň, že autoři byli vskutku soudní lidé a kvalitu filmu samotného zahrnuli už do názvu. Myslím, že se trefili dokonale a zároveň cítím stud, že tento film takovým nehorázným způsobem znesvěťuje jméno této moravské metropole. Jediné na co jsem se mohl v klidu dívat, bez špetky sebezapření byly scénky v nichž exceloval tradičně skvělý Miroslav Donutil. Vše ostatní byla obrovská nuda, či slet nesmyslů. Humor naprosto nulový. Děj naprosto debilní točící se kolem dvou idiotů, kteří byli mimochodem slušně zahraní, zejména ženská role, ale co je to platné, když to jsou stále idioti, tak působivého vzhledu, že se na to nedá ani normálně dívat. Směšné to skutečně nebylo a nevím zda byl vůbec autorův záměr být alespoň trochu vtipný. Takže jako celek to na mě působí jako maximálně debilní a hlavně naprosto zbytečný film. Dá - li se vůbec slovo film v tomto případě použít. ODPAD ! ! Kdo hodnotí jinak, toho lituji. Opravdu nevěřím, že se to může normálnímu člověku líbit. (08.11.2011)

Zřejmá a místy úporná snaha o vzkříšení „nové vlny“ 60.let na mne při první projekci zafungovala. Při druhé jsem si uvědomil, že přemíra demence je prvoplánové vydírání a to mi trochu vrátilo na zem. Ale i ze země musím uznat, že je to plamínek v porevoluční filmové tmě, který by mohl zažehnout pochodeň, pokud nebudou autoři při každé klapce myslet na Hollywood. (11.06.2008)

Silně nostalgická postmoderní ozvěna České nové vlny a černobílých 60. let. Morávek pojmenovává něco, co většina českých filmařů ignoruje, totiž prázdnotu životů nejen současných Brňanů, ale i Moravanů, Čechů a Evropanů, dělá to ovšem tou nejchytřejší možnou cestou, tedy vypíchnutím absurdního a komického. Nuda v Brně, spolu s Tycovým Vojtěchem, řečeným sirotkem a Reifovou Postelí, tvoří triumvirát výjimečných filmových retro stylizací, kterým se jako jediným podařilo ve 21. století vyvolat ducha a atmosféru legendární české nové vlny šedesátých let, tedy toho nejlepšího, co česká kinematografie kdy zažila... (19.11.2006)

Neskutečné milé překvapení, které jsem nečekala ani v nejmenším a odkládala střet s Nudou, až do chvíle kdy nuda k Nudě sedla .... A sedla! Nic šokantně ulítlého, urputně nezávislého a nakonec nahony realitě vzdáleného, naopak milé, v mnohém povědomé, tu trpké, tu sladké a ve své prostotě vlastně originální podání jedné noci a tisíce lásek. "Kafíčko?"..... "Rajčata?". (31.12.2006)