MMP

Musím pochválit práci režiséra, protože i přes dnes již vtipně vypadající specialní efekty a příšerné herecké výkony vytvořil místy velice dramatický a mysteriózní horor i pro dnešního diváka.

Nové hlavní postavy nejsou příliš hluboko zpracované a jejich chování je spíše jednoduché. Žádná z nich ani nebyla obdařena nijak zvlášť poutavým příběhem, takže ani jejich budoucí osudy ve mně nevzbudily silný zájem. Co se týče nám známých postav z předchozí ságy, nemohl jsem se obránit dojmu, že to Abram až okatě hraje na nostalgii. Někdy to potěšilo, ale jindy mi to narušovalo dojem z jinak celkem svěžího děje. Holt se zdá, že členové Odboje do důchodu nechodí a vždycky se najde nějaká ta Hvězda smrti, třeba že je trošku větší než posledně, aby mohli malou dírou poslat jednu stíhačku dovnitř a ta to všechno rozstřílela. To se ostatně projevuje už i na délce jejich porady. Tuto misi už přece dělají potřetí, takže dvouminutová porada úplně stačí. Vypnout štíty, svést bitvu se stíhačkami, tudy vletět, tady do toho střelit a pryč. Rutina. A síla se probouzí mnohem pomaleji, než název sugeruje. Film to nebyl špatný, ale já čekal víc, takže tentokrát za tři. Ale nemusel by to být špatný start jinak celkem úspěšné série.

Na tento film jsem se už nějakou dobu chystal. Nalákal mě trailer, kde jsem viděl pěkně fousatého DiCapria a při vzpomínce na Titanic nebo Chyť mě, když to dokážeš jsem řekl jen „no páni“. A tento snímek byl pro mě další velké wow! Překonal moje představy o realističnosti už bitvou v prvních minutách stopáže a spolu se skvělou prací kamery mě dočista strhnul do atmosféry, kde mi každá akce rozproudila krev v žilách, jako bych se s medvědem pral sám. Možná to není perfektní film ve všech směrech, ale za ohromující výpravu, přirozeně vypadající efekty a vůbec za opravdu silný zážitek musím dát plný počet. A doporučit kamarádovi.

Velice emocionální film, který člověka opravdu zasáhne. Osudový děj na sebe pěkně a nenásilně navazuje, zapadá do sebe jako skládačka a je zde povedeně zachycena doba druhé světové války (jen jsem se místy divil, jak málo se válka děje filmu dotýká). Líbila se mi atmosféra i dějové zvraty, stejně jako zajímavá úvaha o interupci. Smekám klobouk před hereckými výkony dětí. Také musím říct, že toto byl první film s Tobey Maguirem, kde mu podle mě role opravdu sedla.

Jsem velký fanoušek fantasy. Na romantický film se taky občas podívám rád. Jsem ochoten přijímout alternace autorů mýtických postav pro svá díla. Ale noták... Upří se lesknou na slunci? No, dobře. Vlci komunikují pomocí telepatie na vzdálenost několika mil. Fajn. Polemika, že upír může mít duši? Hmm, tak jo. Z upírů jsou v některých případech X-men? Aha. Ale co ty logické chyby? Upíři nedýchají, že? Netluče jim srdce, že? No k erekci je potřeba funkční krevní oběh (k okysličování svalů taky, ale tak ať se v tom raději moc nešťárám). Na některých záběrech upíři vydechnou. A tak dále, a tak dále. Zkrátka, pro mě to jako fantasy selhalo. Tito upíři nejsou upíry, i vlkodlak se mi víc líbil ve Van Helsingovi. A k té romanci; asi jednoduše nejsem cílovou skupinou tohoto filmu. Vidím tam spíše jen dívčí starosti, jak je důležité míti kluka. A pokud možno by to měl být ten nejkrásnější na škole, měl by být tajemný, mít superschopnosti a nechtít s ní spát, jen si povídat a pořád se něčím schízovat. Na druhou stranu mě ta občas i slušná fantasy složka udržela bdělého a nemůžu říct, že bych se nudil. Jsem rád, že jsem tento film viděl. Není tak hrozný, jak někteří tvrdí, ani tak dobrý, jak tvrdí jiní (nebo spíše jiné). Hodnocení: 50 %

Myslím, že žádný film jsem neviděl tolikrát, jako tento, a vždy se k němu rád vrátím. Zbožňuji dílo J.R.R.Tolkiena. Filmová trilogie Pána prstenů je výborné zpracování stejnojmené knižní trilogie románů. Však narozdíl od běžných románů, Tolkien celý děj dokořenil do detailů propracovanou historií světa, ve kterém se odehrává, rodokmeny postav, lidovými písněmi a dalšími drobnostmi, které jeho svět utvářejí tak skutečným. A tomuto filmu se to podařilo vyjádřit tak dobře, jak se jen dá. Proto dopuručuji zhlédnout nezkrácenou verzi! Samozřejmě i tak tam chybí některé věci, jako Tom Bombandil (asi vzájmu kratší stopáže filmu) nebo Gandalfovo kouzlení (což je škoda). Navíc, pokud již divák viděl Hobita, všimne si i jemných návazností na Pána prstenů (Bilbo, Gimli je synem Gloina, Balinův hrob). Hodnocení: 95 %

Druhý díl trilogie Pána prstenů je vůbec mým nejoblíbenějším (i když zbylé dva díly jsou také skvělé). Nejspíš i nejoblíbenějším filmem vůbec. Opět doporučuji zhlédnout v nezkrácené verzi! V nezkrácené verzi se fanoušek dočká i písničky Toma Bombandila, která nedostala místo v prvním dílu, i když z úst jiné postavy. A proč že je tento díl můj nejoblíbenější? Moc se mi líbí Rohan. Děj tohoto filmu se odehrává hlavně v Rohanu a melodie Rohanu je strašně chytlavá. Bitva o Helmův žleb se mi líbí víc než ta o Minas Tirith. A nesmím zapomenout na enty, kteří jdou do války. Hodnocení: 100 %

Musím se přiznat, že tento film jsem viděl až na konci roku 2015. A to už jsem viděl filmů s Brucem snad desítku. Ale ani teď mě nezklamal. On hraje pořád roli toho drsného chlapa, co to všem natře se lhostejnou tváří. I přes mnohé momenty, kdy jsem se šklebil nad tím, s jak malými následky hrdinové vyvázli z patrně smrtelné situace, si z tohoto filmu odnáším několik povedených scén, které si budu pamatovat a vzpomínat na ně u dalších akčních filmů, které se budou snažit napodobit drsný charakter detektiva Josepha a jeho ostrý a vtipný scénář. Hodnocení: 90 %

Tak jsem zhlédl další český film o venkově. Musím říct, že mě uspokojilo následné zjištění, že i zde má tak nízké hodnocení. V tomto filmu na diváka čekají extrémní představy o rozdílech mezi venkovem (burani sto let za opicemi) a městským životem (nepraktičtí šampónci), ohraný námět převzatý ze zahraničních filmu (rozmazlené děvčátko si zvyká na dědinu), mělké osobní charaktery a slabý scénář. Vlastně až na docela fajn herecký výkon mladé herečky Anny Kadeřávkové tu neuvidí nic, proč by se k filmu vracel nebo si jej alespoň pamatoval. Nevím, jestli náhlou změnou (prakticky trvající jednu noc) z rozmazlené a vyfintěné blogerky na hodnou a všemi oblíbenou dceru veterináře chtěl autor naznačit nejistotu z vlastní identity a emocionální labilitu teenagerek, ale já z toho byl docela zmatený. Napřed je protivná a rozmazlená, pak přichází náhlý zlom a je milá a přizpůsobivá, najednou si zase sedne na hřbitov a opije se slivovicí. Proč? Podle mě je zkrátka psychický vývoj hlavní postavy nepropracován, a tak je nadmíru obtížné se s postavou sblížit. I přesto, že její představitelka hrála snad nejlíp. Hodnocení: 15 %