cdome.82

Je pár filmů, kterým dáte 5 hvězdiček. A pak je tu The Wall, pro který je hodnocení příliš úzké. Ale zase i tohle klišé je pro něj taky příliš úzké, protože on to vlastně není film. A taky to není hudební video a už vůbec ne klip. Možná je to pohled do duše, třeba tak trochu té vaší, trochu té lidí co potkáváte. Pohled na dno všech vašich strachů, uzkostí a dávno zapomenutých příkoří, které se v jeden okamžik vyvhrhnou v tom nejnechutnějším a nejsilnějším gejzíru na povrch. Hudba jsou Pink Floyd a csfd není hudební server. Pokud jde o vizuální stránku - málokdy potkáte tak propracovaný obraz jako tady. Samozřejmě - film je součástí konceptuálního alba, to vypráví příběh a každá stopa toho alba se prolíná s tou předchozí nejen hudebně, ale i dějově. Vzhledem k tomu, že obrazová část kopíruje tu zvukovou, tak každá obstojí jako samostatný videoklip se vším co to znamená - konkrétní příběh, atmosféra a pocity vmačkané do pěti minut či perfektně časovaný střih nebo ruchy. A to si tím pádem s sebou nese celý film, aniž by trpěla celistvost nebo naopak chyběla pestrost. Animované klipy naprosto logicky patří do míst, kde jsou a jen dál rozvíjejí celý příběh. Celá hodina a půl je pak do detailu prošpikována obrazy záměrně symetrickými které hned potom kontrastují absolutní asymetrií, hrátky s perspesktivou a vlastně všudypřítomné nekonečno, kouř, dým i pára se proplétají jako červená nit dějovou linkou, jednotlivé obrazové, hudební a významové reference neustále ohraničují celý film do vlastně strašně malého prostoru, kdy se v různých kulisách, dobách a podmíkách odehrávají pořád ty stejné situace. Ohraničené zdí. Nebylo teď a předtím, nebyl jste vy ani oni, jen se ty malé kousky historie vašeho světa točí pořád ve spirále. Nakonec vám zbudou jen dvě možnosti - buď ten film budete rozdýchávat ještě dlouho potom, nebo vás naprosto mine. Otázka je, co je pro vás vlastně lepší.