vaclaw

Dokonalost sama. Skvělý příběh, geniální postavy, nezapomenutelné momenty a kultovní hlášky, to vše v nejlepším dílu celé sextalogie. Film, který šlape od začátku do konce a jen málo jiných se mu vyrovná.

Velkolepé vyvrcholení trilogie, které sice neobstojí jako samostatný film, ale tak se ani podle mě nedá brát, protože se prostě jedná o jeden příběh rozdělený na tři části. Jackson stál před obtížným úkolem zpracovat rozhodující události třetího věku Středozemě dostatečně velkolepě a osudově a musím za sebe uznat, že se mu to podařilo dokonale a v kině jsem místy doslova nedýchal napětím a zaujetím. Celá genialita Jacksonova díla potom vyvstane při puštění všech tří dílů (extended edition jedině) za sebou, kdy se celé putování spojí v jeden ohromný příběh stírající hranice mezi jednotlivými díly a vzniká strhující filmové dílo.

Asi nejlepší anime, co jsem zatím viděl. Perfektně propracovaný příběh, výborná hudba a zvuky, na svojjí dobu nadstandardní grafika (schválně zkuste zkouknout anime z podobný doby, moc jich neobstojí) a hlavně pohlcující atmosféra vtáhnou diváka od začátku až do konce. Pravda vzhledem k rozsahu manga předlohy nemusí být všechny okolnosti divákovi jasné, ale na působivosti to rozhodně neubírá a naopak alespoň další shlédnutí poodhalují stále nové skutečnosti.

Pro mě nejlepší film roku 2007. Téměř doslovné převedení brilantní knihy do brilantního filmu. Joe Wright se po Pýše a předsudku stává mým oblíbeným režisérem, Keira uznávanou herečkou a McAvoy jenom potvrzuje svůj talent. Do toho jsem zde objevil Romolu Garai, která zdaleka vedle předchozích dvou nezanikla (celkově všechny herecký výkony stáli za pozornsot, ale ostatní herci neměli tolik prostoru). Režisérovi se podařilo vyprávět příběh, aniž by soustředil zbytečně pozornost na nepodstatné záležitosti ale pouze na film a na příběh jako celek (za což všechna čest hercům, jelikož ani jeden si nekrade film pro sebe) a mohl si tak diváka na závěr náležitě "vychutnat" (mimochodem v knížce je toto ještě působivější a teky je to jediná část, kde se Wright nedržel předlohy). Pokání je jedním z těch filmů, které ve mně zůstali ještě pár dní po skončení a tak říkajíc emocionálně se usazovali, což je jedním z důvodů, proč na filmy koukám. Navíc obsahuje několik opravdu vyjímečných scén (záběr na pláži opravdu ani nejde komentovat ... :-)). Prostě pro mě skvost a osobní záležitost.

Úžasně natočenej, napsanej, zahranej, sestříhanej a já nevim co ještě film, kde každá část mozaiky zapadá na svý vlastní určený místo. Carrey je bezkonkurenční, Winslet a ostatní herci ale taky drží krok a ostudu si neudělali (obzvlášť mě překvapil Mark Ruffalo). Jinak co se týče scénáře tak je asi holt asi pravda že Kaufman je v součastnosti nejnápaditější scénárista hollywoodu a s Gondrym si u tohodle filmu náramě padli do noty. Těšim se až to uvidim znova, protože počítám že při prvním zkouknutí mi toho přes neustálý obdiv spousty uteklo.

Film, na který se vždycky moc rád podívám, pobaví i dojme, tempo vyprávění je přesně tak akorát pro mě a herectvo zasluhuje pouze superlativy. A. Nellis se podařilo natočit film, který zarezonuje na diváka pokaždé jinak dle jeho vlastní nálady, nesnaží se o předávání nějakého poselství a nechá diváka, aby se v tom zorientoval sám. Zároveň to ale dělá nenuceně a i kdyby si nakonec člověk ze sledování nic neodnesl, pořád zůstane zážitek ze sledování kvalitně natočeného filmu.

Těžko popsatelný filmový zážitek, jak už to u Jarmuschových filmů bývá. Film neobsahuje nějaké jednoznačně definované poselství, ale spíš útočí na emocionální stránku diváka a více než záležitostí rozumovou se spíš jedná o věc pocitovou. Zvlášť velkou pochvalu potom zasluhuje Depp který v době vzniku ještě nebyl zaškatulkován mezi hollywoodské pitvořící se podivíny a piráty ,ačkoliv i ostatní herci se povětšinou vytáhli a role L. Henriksena by u divácky zajímavějšího filmu měla šanci stát se kultovní.

Úžasný velký a zároveň intimní film o malých každodenních životních útrapách, a nebo jednom velkém životním dilematu? Výborně natočeno, tak, jak to umí snad jenom Mendes a zároveň výborně odehráno, jak to snad umí jenom Spacey, který je pro film asi stejně důležitý jako Hanks pro Forresta Gumpa. Filmový koncert po všech stránkách a jeden z nejzářivějších filmových klenotů.

Mám rád Miyazakiho tvorbu, mám rád sci-fi a postapokaliptickou tematiku, jsou mi blízké filmy s ekologickým přesahem (do jisté míry...) a mám rád epické příběhy. Toho všeho je v Naušice mraky, navíc propojeno krásnou animací a hudbou a hlavně chytlavým a promyšleným příběhem. Původně byl můj Miyazakiho favorit Mononoke hime, ale musel jsem přehodnotit, že zatímco Mononoke s přibývajícími opakováními trochu ztrácí, tak Naušika naopak získává.

Velkolepý návrat sourozenců Wachowských (+ Tykwera) do povědomí filmových fanoušků. Geniálně poslepovaný mix šesti příběhů (žánrově odlišných :-)), který však dohromady vytváří jeden celek a skoky mezi nimi, ač nejsou vůbec nijak rozlišeny od jakýchkoliv běžných střihů mezi scénami, nepůsobí vůbec rušivě a naopak, pomáhají gradovat vyprávění. Navíc i propojenost příběhů použitím stejných herců pomáhá navodit pocit, že divák nesleduje x příběhů, ale jeden celek. Bohužel právě v promíchanosti rolí se ztrácejí některé herecké výkony, které jinak určitě stojí za řeč. Celkově se dá říct, že se režisérskému triu povedlo vytvořit něco výjimečného a neobvyklého, co stojí určitě za to shlédnout vícekrát.