Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Pohádka
  • Dobrodružný

Recenze (41)

plakát

Star Trek (2009) 

Mým problémem při sledování filmů je, že jedna část mého vědomí sleduje film a druhá část jakoby na tím racionálně kritizuje průběh filmu až do detajlu. Bohužel tohle se dělo skoro po celý film, který byl natočený přesně takovým způsobem, kterého jsem se obávala. Od začátku do konce se divákovo oko nenudí, jedna akce přes druhou, v úvodu se pěkně zkombinuje porod se srmtí otce hlavního hrdiny, následuje část ze života dorůstajícího chlapce, který neposlouchá a málem se zabije vjezdem do rokle, bitka ve škole, bitka v hospodě, což by se jěště dalo pochopit, ale že si dají přes držku členové vysoce inteligentní posádky, to už je trochu divné, a vůbec psychologie postav není vůbec propracovaná, samozřejmě uvědomíme-li si dobu, ve které je děj probíhá, musíme se divit nad ještě dnešním buranským chováním, kdy místo sebeovládání chapi použijí své pěsti a hezky se k tomu ve studiu připasují pořádné zvukové výmlasky. V tomto celém díle mi také chyběla nějaká hlubší scéna, mám pocit, že to až moc rychle uteklo, že přes ty všechny efekty jsem nestihla postřehnout hlavní myšlenku, vizi, náhled, jestli tedy něco takového tam vůbec bylo. Celý děj se nese povrchně na efektech a akčních scénách, na kterých je okatě vidět, že jsou vedle sebe uměle zasazené a všechny do sebe nápadně zapadají, a při tomhle si říkáte - to je blbost, že by se strefil zrovna do místa, kde má jeskyni starý Spok, a jak je možný že Jim ušel tak daleko, když neměl rukavice, holý obličej, podle té krajiny tam asi pořádně mrzlo... A takových situací je tam víc, nechce se mi je rozepisovat, protože ten film mi za takovou námahu nestojí. Jak už jsem řekla, chybí mi tam nějaká smysluplná hlubší scéna, a přes všechny ty efekty a akční chvilky to uteklo jako tři čtvrtě hodiny a nějaká gradace, myšlenka, rozbor psychologie postav ve složitých situacích. Kde nic tu nic. Vlastně si uvědomuji, že pokud se mi líbí vesmírná odyssea 2001, nemůže se mi líbit tenhle film *** za vynikající efekty. To ostatní film postrádá a jako fanoušek seriálového ST jsem zklamaná.

plakát

Bílá masajka (2005) 

Vskutku ač mě tenhle film nijak zvlášť neoslovil po umělecké stránce, jsem ráda že jsem ho viděla. Postava Caroly mě občas neskutečně vytáčela, a to proto, že si jako zástupce "kulturně vyspělejších" evropanů myslela že se jen tak provdá do divočiny a začne měnit tamní zvyky a tradice, nerespektovala rady místního faráře a vůbec co si myslela, že zmůže jako žena, navíc cizinka a ke všemu bílá. Místy mě to nutilo nadávat, že je to prostě blbá blondýna. Souhlasím s Reinišem, že film jel jen tak po povrchu, místo aby nás zavedl do hlubin duší obou stran a trochu rozebral psychické pochody hlavních i vedlejších postav. Moje absurdní představivost "co by, kdyby" mi říká, že by to dopadlo třeba úplně jinak, kdyby se Carola nechovala tak sobecky, trochu potlačila evropskou hrdost a přizpůsobila se "novému domovu". Ale o tom nemá cenu přemýšlet. Chování Caroly neovlivňuje kvalitu filmu, ačkoli mě iritovalo. Dalo by se z toho udělat vynikající zpracování o střetu odlišných kultur, takže: Dobrý námět ale to povrchní zpracování to kazí a není to zas tak kýčové jak by být mohlo - ***

plakát

Hlad (1983) 

Neviděla jsem snad lepší film o upírech, po tomto následuje pouze interview s upírem, a vůbec je to jeden z nejestetičtějších filmů, jaké jsem kdy viděla. Už od začátku mě zaujal střih, záblesky situací z minulosti, které diváka ušetří zbytečných dialogů. Je neuvěřitelné, jak si režisér postačil s interiérem jednoho domu a s minimem prostoru na ulici, případně jinde. Z toho vytvořil svět, kde se sečetly všechny krásy staletí a tisíciletí, všechny prožité krásy a rozkoše, které zakusila Miriam při svém putování. U tohoto filmu se ani nepřemýšlí, jenom se sleduje jak ladně plyne mystické drama se svojí estetičností, kterému vládne chladně elegantní C. Denevue, a ani se nepřemýšlí nad nezodpovězenými věcmi, jako třeba proč John rychle zestárnul a umřel, když měl žít věčně? To už je ale na nás. Jedinou chybou tohoto filmu je jeho 100minut, myslím, že by měl být aspoň jednou tak dlouhý, ikdyž kdo ví, jak by to dopadlo - jako nudná meditace mezi vlajícími záclonami? nebo je lepší 100 lahůdka, která je tak skvělá, že uteče jako 10 minut? možná, že by už Scott neměl co víc říct, kdyby točil tenhle film delší. Možná to neuměl. No každopádně za předčasný konec jedna hvězdička dolů. PS: ...že by souvislost egyptské upírky s věčným životem faraónů=polobohů?

plakát

Agentura Jasno (2006) (seriál) odpad!

Bohužel, u mě to nezachránil ani ten černoušek jako u Gu$shouna, to je tak přiblbý, že jsem to po půl hodině musela přepnout. A dost nechápu zdejší hodnocení.

plakát

Psycho (1960) 

Na tento film jsem šla minulý týden do kina a byla jsem vůči němu dost skeptická, ale docela mile mě pan Hitchcock překvapil, bohužel jsem na úkor dojmu z Psycha asi v půlce zjistila, že jsem už jednou viděla jeho moderní verzi(nicméně ta se originálu nemůže rovnat, jak už to tak bývá). 4 hvězdičky ale proto, že mě celý film iritovala muzika, která byla zbytečně dramatická v okamžicích klidu, až jsem si říkala, že by bylo mnohem působivější vůbec tu muziku nepoužít, u většiny filmů si stojím za tím, že muzika je v nich zbytečná a film působí reálněji a syrověji bez ní, což je i případ Psycha. Tenhle nedostatek vyrovnává Perkinsův výkon, normálně jsem mu tu šílenost sežrala i s navijákem, nechápu proč jsem ho neviděla hrát ve více filmech. ... přeci jen ale mě na tom filmu něco vadí i přes skvělé herectví. Vývojová linka je divná a já ji vidím tak, že do první půlky jede pořád ve stejné výšce, nikam se neposouvá, je to unylý děj, občas jsou na něm hrbolky napětí ale žádné stoupání. Po té první polovině nabírá na rychlosti a dramatičnosti a když se konečně naladíte na to PSYCHO tak konec! záběr na přednášejícího psychiatra, potom na maniaka na židli a titulky a já jsem velmi zklamaná, že toho psycho Hitchcock nevyždímal na diváky víc

plakát

Human Traffic (1999) 

Tak jsem si u Human Traffic sentimentálně zavzpomínala na staré časy, kdy se každý víkend chodilo kalit, občas i ve všední den, což ne zrovna málokrát znamenalo jít s opicí do školy a tam sotva udržet hlavu na krku a když si člověk na chvilku lehnul na lavici, ještě se pořádně všechno zatočilo. Disco sice nesnáším(nemluvila bych jako Renton o dokonalé muzice), ale zato jsme kalili tak jako tito hlavní hrdinové(s výjimkou drog, které jsou v našich poměrech těžko k sehnání) a prožívali jsme podobné stavy přátelství, důvěrnosti a intimity ale i stavy odcizení od jiných ale i odcizení vlastní identitě, realitě, které se člověk tak brání, když se ocitne na hranici mezi pubertou a dospělostí. Celé se to může se to může zdát spíš jako rádoby vtipná břečka o feťácích, ale není to tak. Už jen úžasný scénář, podtržený skvělými výkony herců, má hloubku a říká nám že ono se nekalí od začátku do konce pořád v jedné lajně, kalení má svůj vývoj, gradaci a úpadek a hlavní postavy filmu si to uvědomují, a to je důležité. Proto má film hlavu a patu, není to o ztracených smažkách, ale o lidech na nějakém životním přechodu, a oni se tímhle způsobem vyrovnávají s nadcházejícím obdobím, tak jako si to prožije každý z nás. Někdo kalí, někdo šprtí, někdo obojí, někdo hupsne rovnou do manželství a do porodnice, prostě každý po svém, a na ničem z toho není nic špatného. Tihle z filmu kalí, ale věta že "když už je dojezdů víc než zábavy tak mejdan končí" a uvědomění si, že to takhle pořád nejde je skvělé zakončení a pro nás kaliče veterány je to na jednu stranu smutný okamžik, že doby navštěvování jiných sfér a pozměněného uvažování jsou fuč, na druhou stranu je to dobrá zpráva, že to člověka neztáhlo úplně ke dnu a že se "dožil:)" v relativním zdraví té zodpovědné dospělosti. Musim souhlasit, že režisér věděl o čem točí, každému kdo ví, jsou ty situace strašně povědomé, viz filosofování o psycho tátovi a normálních a nenormálních lidech apod. kdo ví, film se mu líbí, kdo neví, nepobere to - stará pravda

plakát

Parfém: Příběh vraha (2006) 

Žel musím hodnotit pouze třemi hvězdičkami, což bych neudělala do okamžiku, kdy chudáček Grenouille zaleze do jeskyně oholený a vyleze zarostlý, jakoby tam strávil rok, aniž by divákovi bylo osvětleno, jak dlouhou dobu tam byl. Další důvod, proč dát hvězdičku dolů byla ta trapná scéna na náměstí, kde všichni začali DĚLAT, ŽE TO DĚLAJÍ - chápu, že Tykwer asi nemohl natočit takové mega porno, ale kdyby to udělal, byl by to supertrhák, takhle to působí spíš jako divadelní scéna, kde se dělá všechno jenom jako. Když budete sledovat detajly hemžících se těl, uvidítě, že se jenom hladí a jakoby líbají, ale nic víc. Nejsem fanouškem porna, ale čekala jsem mnohem větší vyvrcholení po té přehnané reakci na závan parfému, kdy se lidé na padesát metrů dostávalo do extáze. Jediné plus během toho je náhled do mladíkovy duše a ta jedna slzička z lítosti nad smrtí zrzky ze začátku, která ovlivnila další jeho život, což si on uvědomí a tak se to uvědomění stane pohnutkou k následující sebedestrukci na místě, kde se narodil. Navíc, ten grupáč "jenom jako" mi silně nesedí k totálně realistickému pojetí filmu - od začátku mě totiž fascinovalo to bahno, špinavá kůže s ucpanými póry a potem, a vůbec ta syrová reálnost, že to ještě víc kontrastuje s tou hraností sexu. Poslední věc, která mě moc nepotěšila je, že nakonci z Grenouilla nezůstalo vůbec nic, myslím, že záběr na ohryzané kosti by byl mnohem působivější a přesvědčivější, než kusy hadrů v bahně a k reálnosti filmu by seděly mnohem víc. Nicméně film má takové přednosti, že stojí na to se na něj podívat i přes výše zmíněné situace, které považuji za chyby.

plakát

Pompeje (2007) (TV film) 

chtěla jsem dát 3*, ale prostě mi pořád leží v žaludku ty počítačové efekty, jako padání popela, sopečných kamenu a tak. Chvílemi jsem si připadala jako v nějaké PC hře. Nicméně, ikdyž to žádná sláva nebyla, byla to ale celkem příjemná změna od amerického historického filmu, který by jistě s největší pravděpodobností skončil jako odpad. Tady se také vyskytly chyby, a to třeba když tam jeden typa držel pod krkem tu hezkou ženu, tak ho zasáhl sopečný šutr přímo do hlavy a podobných případů bylo víc, takže tohle taky srazilo hodnocení, jako je docela síla to nějak přerostlé a umyté novorozeně nakonci, ale jednu hvězdičku navíc bych přidala za smrt lidí na pláži, za to, že loď, která se blížila na pomoc, to vzdala a prostě když někdo umřel, tak umřel, žádné zpětné vzkříšení se nekonalo jako v amerických filmech. Akorát mi ještě přijde divné, že jakmile parta zachráněných vylezla z tunelu, že tam venku nebylo víc popela a obloha nad nimi byla celkem jasná.. Takže nechám 2*, možná si to časem rozmyslím

plakát

Láska po zlém (2001) 

Nechápu, co znamená ten oficiální text distributora, když obsahu skoro vůbec neodpovídá. Jinak celkem pěkný film z prostředí N. Y., a aniž bych věděla kdo ho točil, už jsem si řikala, že to nemůže být ryze americký film, německá syrovost z toho totiž čiší. Love the hard way po americku by totiž dopadl jako trapný slaďák s hodnocením * až odpad. Jinak do rolí dobrý výběr herců, možná až na tu Ch. Ayanne, která je sice moc krásná a je typ O. Mutti, ale když s tím nevinným ksichtíkem ojížděla tlustého starého chlapa jako kurva, moc mi do toho nesedla; nepřijde mi tolik, že by se do toho vžila. Zato A. Brody mě přesvědčil že umí hrát, viděla jsem s ním pouze pianistu, který mě moc nedojal. Tohle byl od ctnostného džentlmena docela rozdíl, ale herec přesvědčil, že i s andělskou klukovskou tváří lze hrát vyčůraného machýrka. Dala bych pět hvězdiček, ale jedna pujde dolů za muziku, která byla sice dobrá a vhodně vybraná, ale já mám radši, když v realistickém filmu nic rehraje(pokud není zapnutá hifka apod.) a taky za to, že Brodyho pustily z vězení jen kvůli chronickému onemocnění jater, což mi přijde trochu nereálné.