Gortyna

Nebýt závěrečného kýčovitého polibku nad miminem, dal bych plnou.

Kdybych mohl, dám těch hvězdiček deset. Hnusná, odporná doba to byla. Prožil jsem ji na vlastní kůži.

Proti knížce ve filmu chybí tři postavy: Amadeova manželka, druhá sestra a přítel, s nímž se seznámil v nočním vlaku do Lisabonu a u kterého bydlel. Některé motivy byly přidané: dramatické převezení Estefanie přes hranice a hlavně identita mladé ženy, kterou na začátku potkal Gregorius na mostě. Ale vůbec nebyly ke škodě, naopak. Konec konců v té podobě, jak je román napsaný- se sáhodlouhými úryvky z Amadeovy filosofické knihy, dopisy otci a otci Amadeovi atd. - by to bylo prakticky nezfilmovatelné. Mimořádné dílo, i díky Ironsovi. A vůbec nevadilo, že nebyl plešatý jako Gregorius v knize :)

Když už jsem okomentoval oba předchozí filmy, které jsem s Cagneyem viděl, tak i tenhle. Moderně natočený film, navíc s morálním poselstvím. Nepamatuji si, že bych kdy viděl gangsterku, v níž by jednou z hlavních postav byl kněz, navíc katolický (v Americe).

Na city divaček a mozkové závity oscarových porotců kalkulovaný rozvleklý (dlouhatánské dialogy Streepové a Redforda ve druhé půlce filmu), byť slušně natočený film.

Úcta k výkonu maskérů, jinak kýble sentimentu.

Když Američani točí filmy odehrávající se ve východní Evropě 50. let, dopadne to obyčejně takhle.

Slaboučké. Zvlášť ta dvaatřicetiletá herečka, co hrála sedmnáctku a pobíhala s trpasličí čepičkou stála za to.

Vhodný instruktážní film pro středoškoláky o narkomanii.

Červená knihovna těžkého kalibru.