Figuska

Nadejny mlady film. Herecka vypadala stare, kluci o dost mladsi, prestoze byla sexy, to ano. Nepasovala mi tam uplne. Zajimat me to zaclo az poslednich 30 min, kdy se rozjela na party. Konecne to dostalo trochu spad a spravilo si to malinko renome. Pro me jinak laciny, neuveritelny namet. Takove jako jo ok na skouknuti, ale nic moc od toho necekat

Asi bych to nenazvala "strhující" drama, ale určitě zajímavé, dobře natočené a zahrané. Přišlo mi to takové emocionálně ploché, trošku jako když si někdo přečetl nějaký spis STB a prostě k faktům dopsal zlehka nějaký děj okolo, žádná extra hloubka. Přesto kvalitní a stojí za vidění.

Tak napočtvrté jsem to konečně dokoukala, a to jen kvůli tobě, Madsi. Pokaždé jsem usnula. Mads šel a šel, a jak tak zhluboka dýchal, tak mě to vždycky krásně uspalo. Survival filmy mám moc ráda, tohle opravdu dost vleklé, nevyvolalo to ve mně žádné emoce. Trochu mě zaujal lední medvěd.

Na mě moc vyumělkované, nepřirozené a pomalé.

Toto mě vůbec neoslovilo. Nerozumím vysokému hodnocení. Poslední půlhodinu jsem posouvala dopředu, abych viděla jak to dopadlo. Celé je to o chození od domu k domu a přemlouvání kolegů, aby se vzdali prémie a hlasovali v prospěch sympatické herečky, která se za celý film ani nepřevlíkla, jak byla zdeptaná. Utahané, depresívní, unylé, jednotvárné a závěr ... hrdinný. Jsem ráda, že pár lidí tady sdílí můj názor.

Přišlo mi to nudné, Geena vlezlá, Turner nepřirozená, William Hurt uzývaně unylý a celkově nepravděpodobné. Nicméně ano, zde již zmíněná věta: "Nezáleží na tom, s kým jsme, ale kým jsme, když jsme s ním." ... ta mi utkvěla v hlavě též.

Příliš dlouhý a nudný historický film o nepochybně zajímavé postavě malíře své doby, který byl velice dobře ztvárněn, nicméně ve mně vyvolával zárověň pocity nesympatie a zhnusenosti. Něco jsem se přiučila, na obrazy se určitě někdy půjdu podívat. Zdá se, že přání, aby byla vystavena pro britský lid zdarma se mu splnilo, přestože nejsou pohromadě. Nicméně filmová podoba byla krušné podívaní při žehlení.

Tohle určitě není film na oddechový večer. Napoprvé jsem ho nedala ani u žehlení. Chce to mít náladu a vcítit se do zoufalé situace člověka, navíc umělce, uvrženého proti své vlastní vůli do ústavu, přestože trpí celkem běžnou duševní chorobou. Teď už chápu, proč znesvépravnit člověka je v dnešní době téměř nemožné a nejsem proti.

Přitažené za vlasy. Komedie, kdy situace jsou umělé a přivedené do extrému stejně jako sám název. Někdo to má možná rád, já radši přirozený humor. Nedá se přirovnat k takovému Nedotknutelní nebo Bucket List. Jinak v Africe pěkné a celkově koukatelné.

Viděla jsem hodně filmů na toto téma, ale toto ve mně bohužel nevyvolalo žádné emoce ani zájem o knihu. Herci hrají dobře, ale nějak mi celkově nesedí. Mrzí mě to, ale jako film je to slabé. Škoda.