Figuska

Kvůli doporučení jsem dala novému čs.seriálu šanci a vydržela. Po prvních pár dílech se mi podařilo překonat nechuť k tradičnímu přehrávání některých herců a dokonalý módní svět se mi začal líbit. Zejména díky Jitce Čvančarové (a jejím hláškám) a příjemné i přirozené Janě Hlaváčové (a jejím doslovům), a i díky nedokonalosti dokonalého světa. Příjemný seriál na odreagování.

Je to mezi 3-4*. Silně mi to připomíná Doktora House, a to i hudbou. Hl. hrdina (narozdíl od House) není zrovna moc sympaťák, ale řeší celkem zajímavé případy, takže se na to dobře kouká.

Nebudu dělat, že tomu rozumím a ani se o to nemám snahu pokoušet. Soudě podle ostatních pozitivních komentářů jsem zřejmě barbar, ale pro mě je tenhle druh české tvorby ztráta času, možná i něčeho dalšího, např. dobré nálady. Hovory o mrtvolách, smrti, deprese, smetiště, české dráhy ... trochu příliš na mě.

Perfektní drama/thriller a skvělá ukázka, kde humanita hraničí s lidskou stupiditou a alibismem. Samuel L. Jackson mi nepřijde jako sadista, ale jako krutý realista, který až moc dobře zná cenu života. Z filmu možná plyne morální otázka, ale i odpověď na ni.

Moc jsem toho neočekávála po přečtení komentářů, ale bylo to příjemné akční pokoukání na páteční večer. Sice pohádka, ale Angelina to určitě pozvedává, což trošku mění pohled. Nebylo to zklamání.

Film se mi líbil víc než knížka. Autorka napsala příběh o sobě, takže se v tom nesnažím hledat klišé a pointu nekritizuji, naopak. Ne každý si může dovolit hledat své "já" tímto způsobem, tak proč se na jeden takový neobvyklý případ nepodívat aspoň v kině. Javier Bardem byl rozhodně správnou volbou a dodal špetku emocí, které knize i Julii Roberts chyběly. Jinak souhlasím: "je to holčičí".

Slaby zacatek s prehravanim se nakonec docela prijemne rozvine a prekvapi.

Nostalgie, samozrejme... holywoodske rychle sipy v cele s Brandonem alias Mirkem Dusinem :-D presto to tenkrat bylo NECO a tak to dnes nechci shazovat.

Ve chvíli, kdy z faxu vylezly dětský šatičky jsem se přestala bát. Pak už šlo o směs halucinací, které mě nenadchly ani neurazily. Pro mě průměr, spíš slabší.

Kawasakiho růže naprosto předčila mé očekávání, překonala předsudky, nechuť k dnešní české filmové tvorbě i prvotní dojem, že se jedná o další nudné, rádoby psychologické rozjímání nad nevěrou a komunismem dohromady. Film postupně nabírá obrátky, zejména díky skvěle a přirozeně zahrané postavě Bořka. Citlivé, něžné, bolestné, hluboké .... láska, zrada, zklamání, lítost, zadostiučinění... I přes ten trochu nezáživný začátek (Luděk/Milan Mikulčík se stáhl do ústrání právě ve chvíli, kdy už mi začínal být dost nesympatický), dávám plný počet, protože tentokrát mi český film vytřel zrak.