Tenhle film je mnohem svůdnější a podstatně víc cool natočený výplach mozků než Bayovo třetí Transformeři. Emily Browning se svými kukadly a zabijáckými reflexy zvedne docela dost srdeční tep nejednomu divákovi a byť je film příliš přeplácaný a ve své podstatě plytký a stupidní, tak mnoho záběrů či celých scén (první bitka proti třem obrovským samurajům, nebo souboj s roboty ve vlaku s bombou) je eye-candy víc jak cokoliv co jsem letos viděl. Je to ale trošku smutné, protože přes nesporné přednosti slečen a vynalézavost úhlů kamery v tomto filmu mne jeho tupost asi stěží přiměje se na tenhle dlouhý videoklip podívat znovu. Tentokrát mne Snyder hodně minul a Watchmeni či 300 zůstávají daleko v popředí a Sucker Punch je tak jen stylovkou, kterou ve filmografii Snydera asi s klidem zapomeneme. Soundtrack nikoliv.
Invaze je jako počítačová hra ale s pravidly klasického akčního filmu s ruční kamerou. Ta zde evokuje bezprostřední realistično, ale narozdíl od mnou milovaného Cloverfieldu (kde se "Wow" momenty nešetřilo na mé poměry), tak Invaze je přeci jen více plochá a aby mne dvakrát zamrazilo za takhle dlouhý film plný akce bez dlouhé předehry, tak je to trochu málo. Na druhou stranu jsem fanda survival horrorů točených z ruční kamery a proto za tři.
Charisma Charlie Hunmana, Katey Sagal a několika dalších postav v seriálu mne trochu přimknulo k ději, ale jako nástupce bezchybného a nervy drásajícího The Shield je to hodně slabá podívaná. Ale snad se to časem zlepší, rozhodně doženu chybějící 2,5 série.
Zejména díky Táně tenhle film utíká rychle a není otravný jako většina naší produkce. Námět je ale čiré zoufalství a jen slušné dialogy z toho spolu s lehce současným televizním lookem dělají průměrnou podívanou.
Fantastická forma zcela omamující diváka tak, že si až do druhé poloviny neuvědomuje, že ho moc ani osud hrdinů nezajímá, snad jen aby se v tom latexu vnadná Olivia Wilde promenádovala až do konce. Charisma nedigitálního Bridgese hodně přibližuje film k divákovi, což je asi jediné, ale nijak to nevadí. Architektonická, hudební či kostýmní stránka filmu je "top notch" a Kosinski hodil rukavici do ringu opradvu okázale, že ji dlouho jen tak nikdo nezvedne. Styl je nezaměnitelný a velice vkusně detaily odkazuje na osmibitovou herní a hudební tvorbu. Zvuk a velké plátno IMAXu tomuhle filmu sluší i slouží jak málo kterému dílu předtím. Trailer nesliboval o nic víc ani mín než divák získá, hudba je ale na konci snad to jediné co u konce lehce chytí za srdce. 2,5 za film, vcelku čtyři za ocenění uměleckých kvalit a odvahu tvůrců.
Vcelku průměrný scénář vytahuje výše fantastické obsazení. Protože mám velkou slabost pro Kristen a Jamie a Sigourney s Odette nejsou o moc slabší hodnotím poněkud výš. Humor je hodně fajn, herečky natáčení asi i bavilo a působí vše nenuceně a uvolněně. Povedená komedie s méně používanou zápletkou co potěší. Docela příjemná spolupráce Fickamana s Kristen Bell, bohužel méně objevná a svěží než Reefer Madness.
Teda balet není zrovna nic co bych musel na živo vidět a zemřít, ale v podání krásné Natalie před opět fantastickou ruční kamerou Aronofskyho je to záležitost, kterou by filmový fanda vidět určitě měl. Při srovnání Black Swan s Wrestlerem pro mne neni překvapením, že mne Black Swan nesejmula po emotivní stránce tolik, jako omlácený Mickey Rourke, ale podle mne si opět Aronofsky natočil ultra-low budget movie snad jen proto, aby hvězda v hlavní roli dostala přinejmenším nominaci na Oskara. Zakázkově dokonalá one-(wo)man show, která opakovaně působí až skoro porno dojmem, kde Darren svojí aktérku opravdu maximálně vyždíme a odhalí její kvality, které dosud byly vcelku v standardní rovině. Casting tohoto filmu je bezchybný. Portmanová předvádí neskutečně vydřený balet, hraje nejvyšší ligu a z dalších postav je i Cassel opakovaně dokonalý, Mila Kunis je správně atraktivní a malinko napětí rozstřeluje do rohů tak jak její postava v životě filmové postavy Niny. Stejně jako u Mickeyho Rourkea i Natalie Portman si zaslouží ovace ve stoje a doufám, že ji porota docení. Gradace děje je malinko drastičtější jak u Wrestlera, až hororová, snad jen toto je na škodu, než když by byla Nina malinko civilnější. Jinak by to bylo na plný počet.
Nesmyslně laciný a plytký námět na látku, jejíž adaptace navzdory obrovskému potenciálu Sorkina a Finchera absolutně nedostává mým očekáváním. To na jednu stranu je můj problém. Na druhou stranu, půjčím-li si slova Zdenka Pohlreicha : není to nic o čem bych psal domů. Eisenberg byl pro mne problémem i v Zombielandu, tady jsem si na něho vypěstoval opravdu solidní alergii, protože už roky (od nejhoršího období Nicolase Cage) mi nebyl někdo tak strašně nesympatický. Samozřejmě se po pěti minutách filmu člověk ptá v duchu režiséra, proč nevzal Ceru, který je mnohem lepším hercem i disponuje vzhledem a projevem, které předobraz filmového Zuckenberga vyžaduje (až na ty vlasy). Jsou to jen nezpochybnitelné filmové kvality (obrazu, kompozice, kulisy, hudba, střih, důslednost a detailnost scénáře), které nejde Fincherovi upřít. Sorkin opravdu sepsal scénář co má hlavu i patu po stránce IT. bohužel pro mne je ST ztráta času. Opravdu není akční ani sexy nerd před obrazovkou, jež dlatuje do klávesnice, nebo v nejvypjatějším momentě filmu vypustí do oběhu větší množství akcií než bylo dříve majetkem investorů, což je opravdu velice podprůměrný zvrat, jakých ve finančním odvětví letos nabídnulo třeba Money never sleeps hned několik.
Affleck jako režisér není o nic horší jako herec ve svých nejlepších momentech. Zlodějská tématika je pro mne nejvíc přitažlivá napříč filmovým spektrem. Ačkoliv The Town sice není herecky natolik dokonalé jako třeba Heat, stále zápletka a barvité charaktery (Renner, Affleck) spolu s rozumně realistickou akcí při loupežích působí Město divákovy opravdovou radost z kvalitního filmu.
Zejména díky pánům Vetchý a Novotný je tenhle seriál čím dál lepší. Scénáře k některým dílům nejsou úplnou perlou, ale podání je špičkové a díky tomu je to opravdová prdel od osmi na Nově a mne to baví navzdory všemu co z její tvorby znám či o ní dlouhodobě soudím.
Škoda tohoto seriálu po dvou sezónách, James Woods je výbornej záporák a ještě lepší "House-like" klaďas a případy i když patřily mezi okoukanější v seriálových soudních síních, tak vyšetřování jej dost ozvlaštňovalo.
Angelina je klasicky velice solidní (byť méně charismatická než třeba v Mr. & Mrs. Smith), zápletka je atraktivní, jen to není úplně to pravé ořechové a sympatie k tomuto filmu nejsou zrovna okamžité, směrem ke konci i přes jistou přitaženost za vlasy a okoukanost tématu nejde o zázrak, ale o solidní práci nepochybně. Viděna verze director´s cut.
Ani po třech sezónách neztrácí seriál nic ze svého kouzla, postavy jsou všechny správně nedokonalé a dělají špatná rozhodnutí, za které časem nesou odpovědnost. Seriál vyniká v realističnosti a násilí, kterého je opravdu hodně a baví. Styl vyprávění je správně drsný a handy kamera atmosféře jedině pomáhá a zásahy vypadají lépe jak "Cops". Ačkoliv točená je jedna epizoda stejně jako druhá některé zápletky a zejména ty co se odehrávají na poli celé sezóny jsou poměrně strhující a často se vracíme po delší době zpět k nedořešenému případu. Seriál působí velmi uceleně a herci jsou do jednoho výborní.### Sedm sezón absolutního adrenalinu se s výborně uvěřitelnými postavami dostane pod kůži až divák doufá, že to nikdy neskončí. Celá parta "strike teamu" má charismatu na rozdávání a Chiklis je tahounem, který si rozhodně zaslouží ceny, které posbíral. Walton Goggins (Predators) není o nic horší, z něho skutečně emoce vystupují z obrazovky a je snad nejlepším seriálovým hercem poslední dekády, čím je seriál dál, tím více je cítit utrpení, stres a strach postav zdaleka nejen o odznak. ### Poslední sezóna a zejména poslední epizody jsou neskutečně procítěné, osobní a místy až nepříjemně realisticky přímé v detailech. Poslední telefonát mezi Chiklisem a Googinsem je příkladovým vyústěním seriálového dramatu a The Shield je navzdory na první pohled akčnějšímu žánru hereckým festivalem, který se nezapomene.
Možná je to tou hlasitostí že jsem místy ztrácel dech a rezonující křeslo mi naráželo do bránice. Ačkoliv nejde o kdovíjak důmyslný scénář videoherních prvků tady je relativně dost a neztahují ke dnu zfilmovanou trilogii která tomuhle filmu předchází a tyto dvě dějové zápletky se tak nějak vedle sebe nepošťuchují (o snoubení mluvit ale nelze). 3D je neskutečně promakané a díky němu právě uděluji o hvězdu víc, na tomhle opravdu pracovali ti nejlepší (pravý opak pokáknutého Clash of the Titans). Jinak zpomalovačky jsou opravdu extrémní, ale doplněné neskutečně nabeatovanou hudbou mi to celkem sedlo (možná šlo ale i z části o hlukem do hlavy vtlačenou ideu, protože je to od SWAT snad nejhlučněji nastavený film co v kině pamatuji). Slečnám to opravdu moc sluší, Mille nemůže nikdo vytknout ani zbla, čím je starší tím je snesitelnější a vypadá sakra lépe, Ali Larter netřeba ani komentovat, oběma to v dokonale ostrém 3D a přiléhavých vlhkých kostýmech sekne více jak mnohým dvacítkám. Akční scény jsou tak neskutečně papírové, kýčovité až zábavné a se správným wow efektem v závěrech těchto scén (výjimku tvoří snad jen "through the window-Matrix" scéna), který zvláště při přepracování akční řežby z pátého herního dílu při souboji s Weskerem má překvapivě slušný říz. Bohužel v CGI působí ještě dynamičtěji a samožejmě přirozeněji. Jistě že Capcom má o hodně vkusu a nápadů více jak Anderson, ale nijak zle to nedopadlo, navzdory prázdnému sálu a kritikám je REA solidní 3D podívanou, která sice je pomalejší jak babička na přechodu, ale kdyby kolem ní lítali kulky v bullet-timeu a ve 3D kdovi jeslti by nás to taky nebavilo víc?!
Opravdu špatní záporáci a stupidní dialogy (místy ovšem dokonale komické viz "behave yourselves" zatímco se v konferenční místnosti řežou dva roboti) shazují už tak blbou story z jedničky do úplných pekel a atmosféra se taky dosti vytratila. Několik opravdu debilních reklam a TV spotů ovšem připomíná původní tvorbu a celkový dojem že budoucnost vypadá zle a uboze čímž paradoxně navazuje na Verhoevenovu message prvního filmu lépe jak skrze "tragického superhrdinu". btw Narco-robot a ten způsob jak RoboCop střílí patří mezi největší hlouposti co jsem viděl za dlouhou dobu, o to smutnější že v jednom filmu.
Michael Chiklis a Julie Benz jsou opravdu velmi charismatičtí seriálový herci, po Shield a Dexterovi bohužel asi nemůžeme očekávat obdobné výkony v seriálu orientovaném na.... nejspíše mladší publikum, přesto nijak neuráží a nemám dojem, že by se herci nějak moc zakopávali co se týká jejich výkonů. Ale rozhodně se to dá říct o budoucnosti série, protože sám moc velký potenciál nevidím a rozpočet úplně nízký také asi nebude.
Nejlepší autobiografický film a film režírovaný Čechem co jsem kdy viděl. Neskutečný výkon Jima Carreyho, který je obvykle bezchybný, ale tady absolutně zazdil vše ze své ostatní tvorby a stlači velmi hluboko pod svůj asi zatím životní výkon v Man on the Moon, díky dochovaným materiálům se dá snadno porovnat s originálem a opravdu se překrývá dokonale. Ostatní herci absolutně neselhávají a Forman se obklopil nejlepšími tvůrci v oboru, protože málokdy zapomenu že sleduju film a absolutně se soustředím na postavu a příběh. Autobiografie andy Kaufmana pro mne dodnes nebyla podstatná, ale po pár videích na YouTube u Lettermana jsem si film musel pustit a jen jsem žasnul. Tak jsem se nepobavil a nedojmul minimálně tři roky. Smekám před všemi v tomhle filmu (včetně Courtney Love).
Právě bezprostředním pohledem na násilí skrze kameru co ani náhodou neuhne optikou při brutálnějších scénách nechává Verhoeven průchod brutalitě a dravosti lidí obecně a zároveň tuto naši vlastnost ani nijak nesoudí. Rovnou totiž nasadí někoho, kdo oplácí stejnou mincí a naopak v divákovi vzbuzuje pocit zadostiučinění a dělá z nás diváků jen další násilné bestie co se tetelí v křesle. Verhoeven je opravdu velikánem bez ohledu na absentující oskarové nominace nebo přehnané výkřiky diváků. Točí filmy po svém a mě se to opravdu dlouhodobě líbí, protože jeho filmy jsou veskrze zábavné, sexy a brutální až šokující a to jsou základní stavební pilíře jakékoliv kvalitní kulturní produkce. Spolupráce s Poledourisem opět nahání husí kůži s fantastickým hudebním motivem, který je pro samostatný poslech velice dobrou volbou. Atmosféra hudbou hodně získává, protože Robocop je hodně chladný a celkově působí dosti neosobně i oproti jiným superhrdinským charakterům, ale v rámci Verhoevenova konceptu toto není na škodu.
Po FSM přeci jen zklamání, paradoxně méně obvyklé téma tady tolik nevyniká jako výtečně propracovaný rozchod s drtivým odkopnutím Segela v jedné z milionu variací vztahů romantických komedií a jejich zprocesování. Starat se o celebritu a její střízlivost tedy zas tak zajímavé není, protože bohémy a magory nám Apatowa sebranka předhazuje skoro pravidelně a většina humoru vyplývá z kontaktu normalního světa s bláznem, ultra-flinkem nebo tady celebritou. Vztah postav funguje, humor je místy velmi dobrý, ale opakované sledování tohoto filmu mi nepřijde zas tolik atraktivní a pustil bych si spíše poslední "bro-mance" se Sandlerem Grown Ups, kde jsem se bavil lépe o tom jak se dospělí chlapi dovedou vykravit pokud nejsou stanoveny hranice a to v mnohem běžnějších kulisách reálného světa. Silnou stránkou tohoto filmu jsou dva hlavní protagonisté a dobré texty. Skladba "Inside you" patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších.
Napsat pět, deset hlášek do komentáře nemá tady smysl. Tohle je must-see sranda po celou dobu, která odolává dekádám. Navzdory současnému stavu a snaze herců vydělávat na nájem v nekonečných seriálech je tohle skutečně povedená nahláškovaná záležitost, kdy se neměli za co stydět a bavili i při opakovaném sledování a každý z herců je opravdu zde hvězdou na osmdesát minut.
Stalloneho charizma je po Rockym vidět zejména a právě v tomhle filmu, kde si to rozdává s nejlépe hrajícím Wesley Snipesem ve své kariéře. Humor, skutečně promakaně vystavěné prostředí je nádherné kontrastní s 90´s akčním hrdinou a padouchem a sympatická Sandra Bullock s tím vším patří k téměř nestárnoucí klasice, kterou mohu vidět třicetkrát a pořád mne pobaví a to i v dabované podobě, jež snad překonává originál. Demolition man je tak primitivní aby to bylo snesitelné ale zároveň se nejde Brambillovi vysmát, spousta záběrů je cool a vtipných a choreografie není vůbec zlá. Demolition man je takový Stalloneho Terminátor 3, i opakovaně snesitelný akční výplach pro libovolnou náladu :-)
Tykwerova práce s hudbou a střihem je prostě fantastická a divákovi skvěle navodí pocity, které ke sledování potřebuje. Poměrně instantní, ale přesto dobře zapamatovatelná epizoda.
Absolutní pecka, tady nejde vytknout skoro nic! Vedle neúnavné a charismatické Franky je akční pánská konkurence v čele s Mattem Damonem malinko nudná :-) Tykwer je výborným režisérem, ne všechna tvorba od něho je natolik estetická jako Parfém, nebo strhujícně dynamická jako Lola běžící o život a to vždy až na dřeň a tyto dva filmy jsou jak oheň a voda. Na druhou stranu je velice snadno poznat, kde se autor skutečně zamiloval do látky a udělal maximum pro kvalitní výsledek (což opravdu nelze říci o aktuálnější a komerčnější tvorbě viz. International). Lola opravdu vyčerpává hlavní hrdinku zatímco muzika neúnavně lehkými beaty určuje takt po většinu filmu a to opravdu oceňuji a film mohu jen velebit.
Osobní nesympatie k Brandovi jdou stranou, protože téměř po celou stopáž velice sugestivně hraje a Maria Schneider je opravdu skvostná a o nic horší a to vzhledem k jejímu věku zaslouží obdiv. Obrazy z tohoto filmu absolutně nemají chybu, velice nápaditá a poklidně funkční kamera využívá skěle jak interiéry tak pařížské exteriéry (výborně opakovaně použitý most známý z Inception). Poslední tango je hodně sofistikovaná filmová studie lidské psychologie (ne)vztahů a pudů, na základě kterých se vztahy tvoří.
Sice je to slušně nasnímané, ale nijak to nevyužívá možnosti králíků nebo velbloudů. Jako film je to zbytečné, jen to prezentuje možnosti současné grafiky a animace a kopíruje již dávno natočené akční záběry s drobnou obměnou. V každém případě by mne zajímalo jestli někdy natočí Japonci třeba Titanic s čivavou a dobrmanem a jaké by to mělo komerční úspěchy...
Tenhle film je nejspíš inspirovan dříve kdesi povalujícím se scénářem Pana a paní Smithovi, ale zápletka je dotažená k dokonalosti... Charisma obou hlavních protagonistů je monstrózních rozměrů, vedlejší role (Bill Paxton) jsou snad ještě dokonalejší. Tohle se Cameronovi povedlo, nejzábavnější Arnoldův film, kde si myslím, že pan guvernér ukázal i něco navíc.
Celkem sranda se s filmem vrátit do lavic, ono herecké podání mladých (ne)herců celkem věrně simuluje školní atmosféru s demencí žáků a ještě časteji školního sboru. Ono popravdě film se moc nesnaží být poučný a dospěláky za příklad moc nedává, ale na druhou stranu právě to jak dospělí se chovájí k mládí je tady podáno maximálně vtipně (policista hraný Marhoulem "nó a v lochu tě někdo vomrdá.... a budeš mít po prdeli...", Matonohův učitel "samozřejmé já nejsem svině...." a nebo cokoliv se Schmitzerem - jeho "transformátor" ) a ve vorlově stylu. Málo který herec tady s výjimkou mladého Vorla je vyloženě špatný (Mádl se Schmitzerem přímo vynikající), ale pořád se jedná o klasické "novácké" herectví, se kterým se holt ne každý dokáže smířit, ale když se u toho opravdu bezmála válím smíchy nemám důvod k negativnímu hodnocení. Hudba je průměr, holt český hopity hop mne zvlášť nebere a postsynchrony jsou prapodivné (je to v dnešní době opravdu normální?) a narušují už tak nulovou atmosféru první poloviny, ale hlavně, že se z filmu dá celkem hláškovat a graduje takovym normálním způsobem jakým se dá očekávat.
Stealth marketing je hodně fajn nápad (pro film, v reálu by to bylo asi méně účinné) a podání je prostě super. Film staví na současném trendu honění se za majetkem a spotřebníma blbostma i v nejmenších detailech. Marketing a prodej mne baví, živí a zajímá, takže pro mne má film jasnou přidanou hodnotu. Casting je solidní - Demi role sedí, David zahraje cokoliv a na Amber Heard bych se mohl dívat celý den. Dvě za filmové kvality, jedna navíc za nápad.
Film je to celkem debilní a postavy jsou čím dál imbecilnější a to zejména Carrie by měli narvat do popelnice a poslat z toho nejvyššího místa v San Francisku z kopce, to co předvádí není normální. Její postava je rozjívená rašple co se snaží jít proti proudu (věku) a nemá moc společného s rozumným kritizování a analyzováním lidí s dobře cílenou kritikou ze seriálu. Na druhou stranu film jako takový (přes naprosto odpornou gay svatbu z kraje filmu) je lehce vtipný po cca polovinu stopáže a výlet do Abu Dhabi (rozhodně z top 5 míst kam bych se rád podíval) z toho dělá celkem snesitelný film. Mozek je třeba nezbytně odložit před stištění "play" a nutno si opakovat "né žádná ženská neni tak debilní". Navíc ještě frajerky od posledního filmu zestárly a Carrie začíná vypadat jak Chuck Norris (a i ten nemá šerednější nohy :-))... Už to není ani o sexu, ani o vztahu, jen prostě si tvůrci udělali výlet na nejluxusnější místo na světě.
Moje komentáře
Sucker Punch (2011)
Tenhle film je mnohem svůdnější a podstatně víc cool natočený výplach mozků než Bayovo třetí Transformeři. Emily Browning se svými kukadly a zabijáckými reflexy zvedne docela dost srdeční tep nejednomu divákovi a byť je film příliš přeplácaný a ve své podstatě plytký a stupidní, tak mnoho záběrů či celých scén (první bitka proti třem obrovským samurajům, nebo souboj s roboty ve vlaku s bombou) je eye-candy víc jak cokoliv co jsem letos viděl. Je to ale trošku smutné, protože přes nesporné přednosti slečen a vynalézavost úhlů kamery v tomto filmu mne jeho tupost asi stěží přiměje se na tenhle dlouhý videoklip podívat znovu. Tentokrát mne Snyder hodně minul a Watchmeni či 300 zůstávají daleko v popředí a Sucker Punch je tak jen stylovkou, kterou ve filmografii Snydera asi s klidem zapomeneme. Soundtrack nikoliv.
Světová invaze (2011)
Invaze je jako počítačová hra ale s pravidly klasického akčního filmu s ruční kamerou. Ta zde evokuje bezprostřední realistično, ale narozdíl od mnou milovaného Cloverfieldu (kde se "Wow" momenty nešetřilo na mé poměry), tak Invaze je přeci jen více plochá a aby mne dvakrát zamrazilo za takhle dlouhý film plný akce bez dlouhé předehry, tak je to trochu málo. Na druhou stranu jsem fanda survival horrorů točených z ruční kamery a proto za tři.
Zákon gangu (TV seriál) (2008)
Charisma Charlie Hunmana, Katey Sagal a několika dalších postav v seriálu mne trochu přimknulo k ději, ale jako nástupce bezchybného a nervy drásajícího The Shield je to hodně slabá podívaná. Ale snad se to časem zlepší, rozhodně doženu chybějící 2,5 série.
Kajínek (2010)
Zejména díky Táně tenhle film utíká rychle a není otravný jako většina naší produkce. Námět je ale čiré zoufalství a jen slušné dialogy z toho spolu s lehce současným televizním lookem dělají průměrnou podívanou.
TRON: Legacy 3D (2010)
Fantastická forma zcela omamující diváka tak, že si až do druhé poloviny neuvědomuje, že ho moc ani osud hrdinů nezajímá, snad jen aby se v tom latexu vnadná Olivia Wilde promenádovala až do konce. Charisma nedigitálního Bridgese hodně přibližuje film k divákovi, což je asi jediné, ale nijak to nevadí. Architektonická, hudební či kostýmní stránka filmu je "top notch" a Kosinski hodil rukavici do ringu opradvu okázale, že ji dlouho jen tak nikdo nezvedne. Styl je nezaměnitelný a velice vkusně detaily odkazuje na osmibitovou herní a hudební tvorbu. Zvuk a velké plátno IMAXu tomuhle filmu sluší i slouží jak málo kterému dílu předtím. Trailer nesliboval o nic víc ani mín než divák získá, hudba je ale na konci snad to jediné co u konce lehce chytí za srdce. 2,5 za film, vcelku čtyři za ocenění uměleckých kvalit a odvahu tvůrců.
Zase ona! (2010)
Vcelku průměrný scénář vytahuje výše fantastické obsazení. Protože mám velkou slabost pro Kristen a Jamie a Sigourney s Odette nejsou o moc slabší hodnotím poněkud výš. Humor je hodně fajn, herečky natáčení asi i bavilo a působí vše nenuceně a uvolněně. Povedená komedie s méně používanou zápletkou co potěší. Docela příjemná spolupráce Fickamana s Kristen Bell, bohužel méně objevná a svěží než Reefer Madness.
Černá labuť (2010)
Teda balet není zrovna nic co bych musel na živo vidět a zemřít, ale v podání krásné Natalie před opět fantastickou ruční kamerou Aronofskyho je to záležitost, kterou by filmový fanda vidět určitě měl. Při srovnání Black Swan s Wrestlerem pro mne neni překvapením, že mne Black Swan nesejmula po emotivní stránce tolik, jako omlácený Mickey Rourke, ale podle mne si opět Aronofsky natočil ultra-low budget movie snad jen proto, aby hvězda v hlavní roli dostala přinejmenším nominaci na Oskara. Zakázkově dokonalá one-(wo)man show, která opakovaně působí až skoro porno dojmem, kde Darren svojí aktérku opravdu maximálně vyždíme a odhalí její kvality, které dosud byly vcelku v standardní rovině. Casting tohoto filmu je bezchybný. Portmanová předvádí neskutečně vydřený balet, hraje nejvyšší ligu a z dalších postav je i Cassel opakovaně dokonalý, Mila Kunis je správně atraktivní a malinko napětí rozstřeluje do rohů tak jak její postava v životě filmové postavy Niny. Stejně jako u Mickeyho Rourkea i Natalie Portman si zaslouží ovace ve stoje a doufám, že ji porota docení. Gradace děje je malinko drastičtější jak u Wrestlera, až hororová, snad jen toto je na škodu, než když by byla Nina malinko civilnější. Jinak by to bylo na plný počet.
The Social Network (2010)
Nesmyslně laciný a plytký námět na látku, jejíž adaptace navzdory obrovskému potenciálu Sorkina a Finchera absolutně nedostává mým očekáváním. To na jednu stranu je můj problém. Na druhou stranu, půjčím-li si slova Zdenka Pohlreicha : není to nic o čem bych psal domů. Eisenberg byl pro mne problémem i v Zombielandu, tady jsem si na něho vypěstoval opravdu solidní alergii, protože už roky (od nejhoršího období Nicolase Cage) mi nebyl někdo tak strašně nesympatický. Samozřejmě se po pěti minutách filmu člověk ptá v duchu režiséra, proč nevzal Ceru, který je mnohem lepším hercem i disponuje vzhledem a projevem, které předobraz filmového Zuckenberga vyžaduje (až na ty vlasy). Jsou to jen nezpochybnitelné filmové kvality (obrazu, kompozice, kulisy, hudba, střih, důslednost a detailnost scénáře), které nejde Fincherovi upřít. Sorkin opravdu sepsal scénář co má hlavu i patu po stránce IT. bohužel pro mne je ST ztráta času. Opravdu není akční ani sexy nerd před obrazovkou, jež dlatuje do klávesnice, nebo v nejvypjatějším momentě filmu vypustí do oběhu větší množství akcií než bylo dříve majetkem investorů, což je opravdu velice podprůměrný zvrat, jakých ve finančním odvětví letos nabídnulo třeba Money never sleeps hned několik.
Město (2010)
Affleck jako režisér není o nic horší jako herec ve svých nejlepších momentech. Zlodějská tématika je pro mne nejvíc přitažlivá napříč filmovým spektrem. Ačkoliv The Town sice není herecky natolik dokonalé jako třeba Heat, stále zápletka a barvité charaktery (Renner, Affleck) spolu s rozumně realistickou akcí při loupežích působí Město divákovy opravdovou radost z kvalitního filmu.
Okresní přebor (TV seriál) (2010)
Zejména díky pánům Vetchý a Novotný je tenhle seriál čím dál lepší. Scénáře k některým dílům nejsou úplnou perlou, ale podání je špičkové a díky tomu je to opravdová prdel od osmi na Nově a mne to baví navzdory všemu co z její tvorby znám či o ní dlouhodobě soudím.
I'm Still Here (2010)
.. and we don´t care about that.
Žralok (TV seriál) (2006)
Škoda tohoto seriálu po dvou sezónách, James Woods je výbornej záporák a ještě lepší "House-like" klaďas a případy i když patřily mezi okoukanější v seriálových soudních síních, tak vyšetřování jej dost ozvlaštňovalo.
Salt (2010)
Angelina je klasicky velice solidní (byť méně charismatická než třeba v Mr. & Mrs. Smith), zápletka je atraktivní, jen to není úplně to pravé ořechové a sympatie k tomuto filmu nejsou zrovna okamžité, směrem ke konci i přes jistou přitaženost za vlasy a okoukanost tématu nejde o zázrak, ale o solidní práci nepochybně. Viděna verze director´s cut.
Policejní odznak (TV seriál) (2002)
Ani po třech sezónách neztrácí seriál nic ze svého kouzla, postavy jsou všechny správně nedokonalé a dělají špatná rozhodnutí, za které časem nesou odpovědnost. Seriál vyniká v realističnosti a násilí, kterého je opravdu hodně a baví. Styl vyprávění je správně drsný a handy kamera atmosféře jedině pomáhá a zásahy vypadají lépe jak "Cops". Ačkoliv točená je jedna epizoda stejně jako druhá některé zápletky a zejména ty co se odehrávají na poli celé sezóny jsou poměrně strhující a často se vracíme po delší době zpět k nedořešenému případu. Seriál působí velmi uceleně a herci jsou do jednoho výborní.### Sedm sezón absolutního adrenalinu se s výborně uvěřitelnými postavami dostane pod kůži až divák doufá, že to nikdy neskončí. Celá parta "strike teamu" má charismatu na rozdávání a Chiklis je tahounem, který si rozhodně zaslouží ceny, které posbíral. Walton Goggins (Predators) není o nic horší, z něho skutečně emoce vystupují z obrazovky a je snad nejlepším seriálovým hercem poslední dekády, čím je seriál dál, tím více je cítit utrpení, stres a strach postav zdaleka nejen o odznak. ### Poslední sezóna a zejména poslední epizody jsou neskutečně procítěné, osobní a místy až nepříjemně realisticky přímé v detailech. Poslední telefonát mezi Chiklisem a Googinsem je příkladovým vyústěním seriálového dramatu a The Shield je navzdory na první pohled akčnějšímu žánru hereckým festivalem, který se nezapomene.
Resident Evil: Afterlife (2010)
Možná je to tou hlasitostí že jsem místy ztrácel dech a rezonující křeslo mi naráželo do bránice. Ačkoliv nejde o kdovíjak důmyslný scénář videoherních prvků tady je relativně dost a neztahují ke dnu zfilmovanou trilogii která tomuhle filmu předchází a tyto dvě dějové zápletky se tak nějak vedle sebe nepošťuchují (o snoubení mluvit ale nelze). 3D je neskutečně promakané a díky němu právě uděluji o hvězdu víc, na tomhle opravdu pracovali ti nejlepší (pravý opak pokáknutého Clash of the Titans). Jinak zpomalovačky jsou opravdu extrémní, ale doplněné neskutečně nabeatovanou hudbou mi to celkem sedlo (možná šlo ale i z části o hlukem do hlavy vtlačenou ideu, protože je to od SWAT snad nejhlučněji nastavený film co v kině pamatuji). Slečnám to opravdu moc sluší, Mille nemůže nikdo vytknout ani zbla, čím je starší tím je snesitelnější a vypadá sakra lépe, Ali Larter netřeba ani komentovat, oběma to v dokonale ostrém 3D a přiléhavých vlhkých kostýmech sekne více jak mnohým dvacítkám. Akční scény jsou tak neskutečně papírové, kýčovité až zábavné a se správným wow efektem v závěrech těchto scén (výjimku tvoří snad jen "through the window-Matrix" scéna), který zvláště při přepracování akční řežby z pátého herního dílu při souboji s Weskerem má překvapivě slušný říz. Bohužel v CGI působí ještě dynamičtěji a samožejmě přirozeněji. Jistě že Capcom má o hodně vkusu a nápadů více jak Anderson, ale nijak zle to nedopadlo, navzdory prázdnému sálu a kritikám je REA solidní 3D podívanou, která sice je pomalejší jak babička na přechodu, ale kdyby kolem ní lítali kulky v bullet-timeu a ve 3D kdovi jeslti by nás to taky nebavilo víc?!
RoboCop 2 (1990)
Opravdu špatní záporáci a stupidní dialogy (místy ovšem dokonale komické viz "behave yourselves" zatímco se v konferenční místnosti řežou dva roboti) shazují už tak blbou story z jedničky do úplných pekel a atmosféra se taky dosti vytratila. Několik opravdu debilních reklam a TV spotů ovšem připomíná původní tvorbu a celkový dojem že budoucnost vypadá zle a uboze čímž paradoxně navazuje na Verhoevenovu message prvního filmu lépe jak skrze "tragického superhrdinu". btw Narco-robot a ten způsob jak RoboCop střílí patří mezi největší hlouposti co jsem viděl za dlouhou dobu, o to smutnější že v jednom filmu.
No Ordinary Family (TV seriál) (2010)
Michael Chiklis a Julie Benz jsou opravdu velmi charismatičtí seriálový herci, po Shield a Dexterovi bohužel asi nemůžeme očekávat obdobné výkony v seriálu orientovaném na.... nejspíše mladší publikum, přesto nijak neuráží a nemám dojem, že by se herci nějak moc zakopávali co se týká jejich výkonů. Ale rozhodně se to dá říct o budoucnosti série, protože sám moc velký potenciál nevidím a rozpočet úplně nízký také asi nebude.
Muž na Měsíci (1999)
Nejlepší autobiografický film a film režírovaný Čechem co jsem kdy viděl. Neskutečný výkon Jima Carreyho, který je obvykle bezchybný, ale tady absolutně zazdil vše ze své ostatní tvorby a stlači velmi hluboko pod svůj asi zatím životní výkon v Man on the Moon, díky dochovaným materiálům se dá snadno porovnat s originálem a opravdu se překrývá dokonale. Ostatní herci absolutně neselhávají a Forman se obklopil nejlepšími tvůrci v oboru, protože málokdy zapomenu že sleduju film a absolutně se soustředím na postavu a příběh. Autobiografie andy Kaufmana pro mne dodnes nebyla podstatná, ale po pár videích na YouTube u Lettermana jsem si film musel pustit a jen jsem žasnul. Tak jsem se nepobavil a nedojmul minimálně tři roky. Smekám před všemi v tomhle filmu (včetně Courtney Love).
RoboCop (1987)
Právě bezprostředním pohledem na násilí skrze kameru co ani náhodou neuhne optikou při brutálnějších scénách nechává Verhoeven průchod brutalitě a dravosti lidí obecně a zároveň tuto naši vlastnost ani nijak nesoudí. Rovnou totiž nasadí někoho, kdo oplácí stejnou mincí a naopak v divákovi vzbuzuje pocit zadostiučinění a dělá z nás diváků jen další násilné bestie co se tetelí v křesle. Verhoeven je opravdu velikánem bez ohledu na absentující oskarové nominace nebo přehnané výkřiky diváků. Točí filmy po svém a mě se to opravdu dlouhodobě líbí, protože jeho filmy jsou veskrze zábavné, sexy a brutální až šokující a to jsou základní stavební pilíře jakékoliv kvalitní kulturní produkce. Spolupráce s Poledourisem opět nahání husí kůži s fantastickým hudebním motivem, který je pro samostatný poslech velice dobrou volbou. Atmosféra hudbou hodně získává, protože Robocop je hodně chladný a celkově působí dosti neosobně i oproti jiným superhrdinským charakterům, ale v rámci Verhoevenova konceptu toto není na škodu.
Dostaň ho tam (2010)
Po FSM přeci jen zklamání, paradoxně méně obvyklé téma tady tolik nevyniká jako výtečně propracovaný rozchod s drtivým odkopnutím Segela v jedné z milionu variací vztahů romantických komedií a jejich zprocesování. Starat se o celebritu a její střízlivost tedy zas tak zajímavé není, protože bohémy a magory nám Apatowa sebranka předhazuje skoro pravidelně a většina humoru vyplývá z kontaktu normalního světa s bláznem, ultra-flinkem nebo tady celebritou. Vztah postav funguje, humor je místy velmi dobrý, ale opakované sledování tohoto filmu mi nepřijde zas tolik atraktivní a pustil bych si spíše poslední "bro-mance" se Sandlerem Grown Ups, kde jsem se bavil lépe o tom jak se dospělí chlapi dovedou vykravit pokud nejsou stanoveny hranice a to v mnohem běžnějších kulisách reálného světa. Silnou stránkou tohoto filmu jsou dva hlavní protagonisté a dobré texty. Skladba "Inside you" patří mezi jedny z mých nejoblíbenějších.
Dívčí válka (divadlo) (1991)
Napsat pět, deset hlášek do komentáře nemá tady smysl. Tohle je must-see sranda po celou dobu, která odolává dekádám. Navzdory současnému stavu a snaze herců vydělávat na nájem v nekonečných seriálech je tohle skutečně povedená nahláškovaná záležitost, kdy se neměli za co stydět a bavili i při opakovaném sledování a každý z herců je opravdu zde hvězdou na osmdesát minut.
Demolition Man (1993)
Stalloneho charizma je po Rockym vidět zejména a právě v tomhle filmu, kde si to rozdává s nejlépe hrajícím Wesley Snipesem ve své kariéře. Humor, skutečně promakaně vystavěné prostředí je nádherné kontrastní s 90´s akčním hrdinou a padouchem a sympatická Sandra Bullock s tím vším patří k téměř nestárnoucí klasice, kterou mohu vidět třicetkrát a pořád mne pobaví a to i v dabované podobě, jež snad překonává originál. Demolition man je tak primitivní aby to bylo snesitelné ale zároveň se nejde Brambillovi vysmát, spousta záběrů je cool a vtipných a choreografie není vůbec zlá. Demolition man je takový Stalloneho Terminátor 3, i opakovaně snesitelný akční výplach pro libovolnou náladu :-)
True (2004)
Tykwerova práce s hudbou a střihem je prostě fantastická a divákovi skvěle navodí pocity, které ke sledování potřebuje. Poměrně instantní, ale přesto dobře zapamatovatelná epizoda.
Lola běží o život (1998)
Absolutní pecka, tady nejde vytknout skoro nic! Vedle neúnavné a charismatické Franky je akční pánská konkurence v čele s Mattem Damonem malinko nudná :-) Tykwer je výborným režisérem, ne všechna tvorba od něho je natolik estetická jako Parfém, nebo strhujícně dynamická jako Lola běžící o život a to vždy až na dřeň a tyto dva filmy jsou jak oheň a voda. Na druhou stranu je velice snadno poznat, kde se autor skutečně zamiloval do látky a udělal maximum pro kvalitní výsledek (což opravdu nelze říci o aktuálnější a komerčnější tvorbě viz. International). Lola opravdu vyčerpává hlavní hrdinku zatímco muzika neúnavně lehkými beaty určuje takt po většinu filmu a to opravdu oceňuji a film mohu jen velebit.
Poslední tango v Paříži (1972)
Osobní nesympatie k Brandovi jdou stranou, protože téměř po celou stopáž velice sugestivně hraje a Maria Schneider je opravdu skvostná a o nic horší a to vzhledem k jejímu věku zaslouží obdiv. Obrazy z tohoto filmu absolutně nemají chybu, velice nápaditá a poklidně funkční kamera využívá skěle jak interiéry tak pařížské exteriéry (výborně opakovaně použitý most známý z Inception). Poslední tango je hodně sofistikovaná filmová studie lidské psychologie (ne)vztahů a pudů, na základě kterých se vztahy tvoří.
Cat Shit One: The Animated Series (video film) (2010)
Sice je to slušně nasnímané, ale nijak to nevyužívá možnosti králíků nebo velbloudů. Jako film je to zbytečné, jen to prezentuje možnosti současné grafiky a animace a kopíruje již dávno natočené akční záběry s drobnou obměnou. V každém případě by mne zajímalo jestli někdy natočí Japonci třeba Titanic s čivavou a dobrmanem a jaké by to mělo komerční úspěchy...
Pravdivé lži (1994)
Tenhle film je nejspíš inspirovan dříve kdesi povalujícím se scénářem Pana a paní Smithovi, ale zápletka je dotažená k dokonalosti... Charisma obou hlavních protagonistů je monstrózních rozměrů, vedlejší role (Bill Paxton) jsou snad ještě dokonalejší. Tohle se Cameronovi povedlo, nejzábavnější Arnoldův film, kde si myslím, že pan guvernér ukázal i něco navíc.
Gympl (2007)
Celkem sranda se s filmem vrátit do lavic, ono herecké podání mladých (ne)herců celkem věrně simuluje školní atmosféru s demencí žáků a ještě časteji školního sboru. Ono popravdě film se moc nesnaží být poučný a dospěláky za příklad moc nedává, ale na druhou stranu právě to jak dospělí se chovájí k mládí je tady podáno maximálně vtipně (policista hraný Marhoulem "nó a v lochu tě někdo vomrdá.... a budeš mít po prdeli...", Matonohův učitel "samozřejmé já nejsem svině...." a nebo cokoliv se Schmitzerem - jeho "transformátor" ) a ve vorlově stylu. Málo který herec tady s výjimkou mladého Vorla je vyloženě špatný (Mádl se Schmitzerem přímo vynikající), ale pořád se jedná o klasické "novácké" herectví, se kterým se holt ne každý dokáže smířit, ale když se u toho opravdu bezmála válím smíchy nemám důvod k negativnímu hodnocení. Hudba je průměr, holt český hopity hop mne zvlášť nebere a postsynchrony jsou prapodivné (je to v dnešní době opravdu normální?) a narušují už tak nulovou atmosféru první poloviny, ale hlavně, že se z filmu dá celkem hláškovat a graduje takovym normálním způsobem jakým se dá očekávat.
Jonesovi (2009)
Stealth marketing je hodně fajn nápad (pro film, v reálu by to bylo asi méně účinné) a podání je prostě super. Film staví na současném trendu honění se za majetkem a spotřebníma blbostma i v nejmenších detailech. Marketing a prodej mne baví, živí a zajímá, takže pro mne má film jasnou přidanou hodnotu. Casting je solidní - Demi role sedí, David zahraje cokoliv a na Amber Heard bych se mohl dívat celý den. Dvě za filmové kvality, jedna navíc za nápad.
Sex ve městě 2 (2010)
Film je to celkem debilní a postavy jsou čím dál imbecilnější a to zejména Carrie by měli narvat do popelnice a poslat z toho nejvyššího místa v San Francisku z kopce, to co předvádí není normální. Její postava je rozjívená rašple co se snaží jít proti proudu (věku) a nemá moc společného s rozumným kritizování a analyzováním lidí s dobře cílenou kritikou ze seriálu. Na druhou stranu film jako takový (přes naprosto odpornou gay svatbu z kraje filmu) je lehce vtipný po cca polovinu stopáže a výlet do Abu Dhabi (rozhodně z top 5 míst kam bych se rád podíval) z toho dělá celkem snesitelný film. Mozek je třeba nezbytně odložit před stištění "play" a nutno si opakovat "né žádná ženská neni tak debilní". Navíc ještě frajerky od posledního filmu zestárly a Carrie začíná vypadat jak Chuck Norris (a i ten nemá šerednější nohy :-))... Už to není ani o sexu, ani o vztahu, jen prostě si tvůrci udělali výlet na nejluxusnější místo na světě.