aribari

Není jasné, co nám autoři dokumentu chtěli sdělit. Zda jim jde jen o zábavné nahlédnutí do kabinetu kuriozit, či o výsměch krotkému a pseudointelektuálnímu genderismu, křečovitou mystifikaci či odvážné zpochybnění existence AVU. Z dokumentu se zdá, že systém je nastaven tak, že selektuje exhibicionisty a patologické osobnosti. Obstál by člověk se skutečným talentem, který je introvert?  Prošel by dnes tímto sítem člověk jako Medek?  Byly ty talentovky vůbec o talentu nebo o schopnosti šokovat? Kdo z adeptů byl nakonec vybrán ke studiu a proč zrovna jsou pedagogy ti, kteří je vybírali? Jak se umělkyně z ateliéru Nová média, poplatné současným módním vlivům, extrémně maloměšťácky konvenční a konformní vůči bulvárnímu hysterickému duchu doby, stanou vyučujícími na AVU? A jak by si se zadáním úkolů poradili sami zkoušející? Je smyslem přijímacích zkoušek vyselektovat partičku sebestředných autistů? Netuším.

Pokus o Bergmana pokažený přepáleným koncem.

Politicky korektní, poplatné dnešní době. A se silným antisemitským podtónem.  Nejlepší částí seriálu je  téměř dokumentární záznam zvyklostí chasidské komunity, ale ta je „vyvážena“ nepříjemnými a negativními chasidskými postavami včetně hlavní hrdinky, nehezké Esty. Jako protiklad zapšklého chasidského extremismu se staví  tolerantní, všeobjímající, mezinárodní společnost mladých hudebníků berlínské konzervatoře. A tak se nám nápadně nenápadně podsouvá, že  antisemitismus je vlastně pochopitelný: jen se podívejte na ty hrozné chasidské usurpátory, opilce, gamblery, kteří žijí minulostí a nedokážou se nad ni povznést. Možná by to bylo přijatelnější, kdyby to nenatočila Němka a neodehrávalo by se to v Německu, takhle je to chucpe. Jedna hvězdička za obrázky z chasidské komunity.