Reklama

Reklama

Lidé z Dalecarlie

(festivalový název)
  • Česko Lidé z Dalarny (festivalový název) (více)
Trailer

Švédská kinematografie má svou neopakovatelnou atmosféru a některá témata se v ní vracejí v nové podobě. Příběh tří sester, které se po letech odloučení setkávají na oslavě otcových sedmdesátin, v sobě nese ozvuky Bergmanova díla. Nejmladší Mia (Sofia Helin) odešla do Stockholmu před patnácti lety a od té doby se do vesničky v kraji Dalecarlia nevrátila. Teď se však nemůže na nic vymluvit, i když ji setkání s rodinou spíš děsí, než těší. Prostřední sestra Eivor (Kajsa Ernst) i nejstarší Gunnila (Ann Petrén) se příliš nezměnily - čas jen zvýraznil jejich odlišné povahové vlastnosti. Nezměnil se ani provinční duch jejich rodiště, jen ho Mia dnes vnímá mnohem ostřeji než dřív. Ale rodinná pouta jsou pevnější, než si myslela, a každý z jejích nejbližších skrývá hořké tajemství. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (17)

Lindiště 

všechny recenze uživatele

Po několika předchozích zkušenostech bych mohla dát seveřanům jedinou radu - nikdy nepořádat žádnou rodinnou oslavu, zejména co se týká kulatých narozenin nejstarších členů rodiny. Nikdy jindy totiž nevyplouvají na povrch staré a ututlané křivdy, konflikty, obvinění,... tak hojně jako při těchto příležitostech. Kdo v mládí neutekl nebo nespáchal sebevraždu, ten se o to pokusí nyní a toho, kdo celou tu dobu nesl všechno to břímě závazků a povinností k celé rodině, ba dokonce k celé vesnici, to stejně nakonec také semele. Vše opět namíchané a podané v takové směsici nálad a situací, že nevíte, jestli se máte smát nebo brečet, většinou trochu od obojího. Zde ovšem, narozdíl třeba od Festen, se řeší témata, se kterými se asi většina z nás v životě a v kontextu rodinných vazeb setkala, takže i situace, které se zde odehrávají, působí docela reálně. ()

anatheman 

všechny recenze uživatele

Taková tradiční severská oslava, kdy nevíte, zda se chtějí zúčastění bavit nebo zda plánují spáchat hromadnou sebevraždu. Zkrátka pařba, na které proteče snad více slz než chlastu a zvratků. Co také čekat od kinematografie této části světa, kde pojmy tragédie a komedie mají převrácené významy. Film jsem si celkem užil, ačkoliv se v něm občas vyskytují hluchá místa. Při rozhodování mezi 3 nebo 4 hvězdami nakonec zvítězila varianta s vyšší hodnotou, snad díky přítomnosti skvělé Sofie „Ságy“ Helin. ()

Reklama

Kali4 

všechny recenze uživatele

Tradice a usedlý život na venkově kontra člověk z města tzv. „globálního“ typu. Zprvu hořkosladká, s ubíhajícími minutami spíše hořká exkurze panoptikem charakterů, jaké u nás doma tak docela neznáme. Lidé na severu Evropy jsou jiní a v tomto názoru mne utvrzuje jeden skandinávský film za druhým. V tomto dramatu/komedii jsou snad všechny postavy oškliví maloměšťané, většinou nesympatičtí (obzvlášť chlapi jsou šerední tragédi) s problémy obecně rodinného charakteru – někdo umře, někdo se rozvede, někdo má depresi z toho, že celá váha světa (tedy rodiny) leží jen na jeho bedrech, někdo se hádá s příbuznými, a tak to jde dál. Jedinou výjimkou je velmi pohledná hlavní hrdinka, která se dávno přestěhovala do velkoměsta a tak nějak se identifikovala s archetypem tamních obyvatel, těch z vyšších vrstev, kteří pracují v kancelářích a po práci vymetají bary, a kteří jsou všude stejní, u nás i v Americe. Jedinou věcí, která spojuje ji a lidi z Dalecarlie, jsou rodinné problémy, které jsou ovšem pro zdejší lidi osudové. Film tak názorně ukazuje, jaké by to bylo, kdybych se například já sám, floutek z města, sebral a vyjel si na švédský venkov, kde bych měl například dávno ztracené příbuzné. Škoda jen, že finále vyznívá nemastně neslaně. Jasně, koukal jsem jako puk, protože jsem byl skutečně překvapen, ale jde trochu proti předchozímu vyprávění. Obecně řečeno skromně natočený, nenápadný film, který ale rozhodně má co nabídnout, obzvlášť nám, exotům z teplých urbanizovaných krajin ;-)). ()

Hebča 

všechny recenze uživatele

Nechoďte na oslavy. Společenské akce nevyhnutelně přináší "katastrofu". Obzvláště pokud se tváříte (nebo tomu snad i věříte), že jste šťastní a máte vše, co potřebujete a přitom 1) vlastně vůbec nevíte, co chcete 2) chcete úplně jiný život 3) závidíte život své sestře. Neodvratná konfrontace rozdílných životů tří sester postupně odkrývá všechny slabosti, obavy, tajemství a nikdy nevyřčené pocity hlavních postav, aby nakonec neúprosně vyústila k dramatickému konci a narušení představ a základních jistot a priorit snad všech zúčastněných. To vše navíc podtrhnuté velmi přirozenými výkony tří hlavních představitelek (a nejen jich), kterým věříte každé slovo. 17.5.2007 ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Všichni jsme "jen" lidé, každý se plácáme ve svých vlastních problémech a z okolního světa vidíme jen to, co vidět chceme, užíváme jen to, co nám pomáhá a jsme s lidmi, kteří jsou nám prospěšní. Speciální statut pak má nejbližší rodina, ta nám někdy krutě nepomáhá, ale vždycky tu je, když se to posere úplně. Návraty na stará místa po letech, to je vždycky podivný pocit. Mia nechala při odchodu za sebou úplně všecko. Teď se vrací a všichni ji vidí takovou, jaká byla, když před lety sbalila kufry. Všichni jsou už ale jiní, rodiče, sestry i ostatní. Jen to nedořešené a nevyřčené zbývá prostě doříct. Tento typ filmů bývá obvykle dobrý. I tento je. Toť vše. 90% ()

Galerie (13)

Související novinky

Severský filmový podzim

Severský filmový podzim

31.10.2010

Na měsíc listopad připravil Severský filmový klub filmový festival nazvaný Severský filmový podzim. Od neděle do středy tentokrát uvidíte devět filmů z Dánska, Švédska a Norska. Jako vždy je… (více)

Reklama

Reklama