Cushing

Milej camp horor. Kdybych byl na střední, miloval bych.

Nebudu hodnotit prostřednictvím grafických symbolů, jenom si tu s dovolením postěžuju. Možná to bylo vymyšlené ještě před Brexitem, panička mluví moc pěkně anglicky a asi i slušně francouzsky, i když je to Němka, což je sympatické. Co sympatické není, je vystupování jedenáctiletého dítěte u soudu (nehledě na je ho nehledícnost), ať už svědčí pro nebo proti. Nevím, jak ve Francii, ale je to v dnešním světě blbost, které se nedá věřit, a přitom každý příběh musí být uvěřitelný. Zaplaceno, staženo, dobře ty, Kvifffe, ale nabízíš často hovadiny. Jo, vyhrály cenu, ok. A zklamání.

Máš kameru, někdo ti ji zaplatil, máš herce, ditto, něco glosuješ, trochu pábíš, někdo ti to zaplatil, poněvadž se občas trefíš. Ale jako film? Velká nuda, která, pozor, byla inspirací pro mnohem lepší filmy.

Tohle se dá dokoukat? Kdo to dal, tomu tleskám.

Scéna s vlakem? To je i Adéla Nevečeřalová lepší. A Gumídek jede jede na motocyklu, ale helmu si nevezme, patrně by mu slisovala ksicht. A spousta krásných žen, a ani špetka humoru. Zabalte tu vypelichanou  atrakci.

Nejsem fanda, ale Daniels má konečně chlapáckou roli. Sluší mu.

Kolečko bez Bajgara a Prušinovského je kolečko hranaté, čtvereček.

Asi nejvíc bodů za ten zvuk, obraz občas působil uměle. Drama Enza a dvou žen slušné a pochopitelné, spojení s Fiatem přes koupeného novináře vtipné. Brutální nehody naštěstí jen dvě. Brutálním autům bych dal větší prostor, ta se neokoukají. Cena za úspěch bývala krvavá a mnohdy ještě je.

Nedá se to učit a už vůbec naučit. Naučit se dá technika kresby, malby, plastiky a sochy. Všechno ostatní je blbost hrající si na umění. Podobné jako s literaturou. Opravdové psaní se taky nedá naučit. Prostě to ve vás je, anebo není.

Multiklinč.