Bláznivý Petříček
-
Pierrot le fou
-
Crazy Pete
-
Pierrot Goes Wild
Drama / Krimi
Francie / Itálie, 1965, 110 min
Režie:
Jean-Luc GodardObsah
-
Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby. (oficiální text distributora)
Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby. Komentáře uživatelů k filmu (58)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(20.12.2005)
-
Enšpígl
Jednoznačně nejintelektuálnější film s Jean-Paul Belmondem. Osobně si myslím, že film je myšlenkově až moc přeplněn. Ze všech dialogů, monologů a citací se mě vryl a navždy uložil do paměti jeden záběr, byl bez hudby, byl beze slov, přesto dokázal vyjádřit mnoho. Kamera sleduje lidské stopy v písku, které postupně splachuje mořský příboj a zastaví se záběrem na popel. Nejen díky této scéně, ale i díky hereckým výkonům Jean-Paul Belmonda, Anny Kariny a trvdému konci se stopy tohoto filmu ve mě hned tak nespláchnou.(1.10.2007)
-
T2
║Rozpočet $300,000║Tržby USA $52,640║Tržby Celosvetovo $750,000║Kino Návštevnosť: 1,310,580 (Francúzsko)║(6.10.2009)
-
Shadwell
Největší paradox a žertík Godarda? Sympatický playboy Belmondo není schopen zapadnout do společnosti, ba co víc, zužuje ho existencialismus. Nechat prostoupit do sexuální ikony Belomonda intelektuála a zarputilého bibliofila, to je vskutku vydařený fór.(29.5.2008)
-
B!shop
Pravdepodobne nejnudnejsi, ale zcela urcite nejdementnejsi Belmondovo film. Takovouhle desnou sracku jsem fakt uz dlouho nevidel. Je tu sice jakysi pribeh o dvou milencich a gangsterech, co chtej penize, ale to cely je obaleny do ubijejicich dialogu, kdy postavy vetsinou melou o knizkach nebo o nejakejch srackach a navic mluvi jak kdyby prednaseli nejaky ucivo. K tomu tu navic na sebe ani sceny nenavazujou, Godard tam prca paty pres devaty a i pres dobre hrajiciho Belmonda i Karinu, ktera je navic sexy, tak jsou obe postavy spis nesympaticky, takze me absolutne nezajimalo, co udelaj nebo co se s nima stane. Pak tu je hudba, ktera je sice docela solidni, ale vzdy naprosto priserne useknuta a naprosto idiotskej konec. Ani nevim, za co jsou ty dve hvezdicky, snad za herce a za to, ze i kdyz je to sracka jak hovado, natoceny to je docela solidne.(18.10.2008)
-
dobytek
Asi jsem nepoučitelnej, protože jsem se odhodlal k tomu, že se podívám na další film od Godarda. Už jsem viděl dva jeho filmy (U konce s dechem a Week end) a byly to strašný kraviny. Tohle byl teda třetí film a opět kravina, takže přidávám Godarda na svou černou listinu. Bláznivý Petříček je "překvapivě" další film o hovně. Ze začátku jsem asi 15 minut zápasil s nastavenim barev a kontrastu na monitoru, protože chvíli se mi zdálo, že je to moc tmavý, pak přišel střih a najednou to bylo zase moc přesvícený, další střih a bylo všechno červený, pak zase modrý, atd... Možná to bylo schválně, možná měli rozbitou kameru. Těžko říct... Pak tyhle barevný hříčky naštěstí ustaly, ale to bylo možná na škodu. Když jsem šteloval monitor, tak jsem se tolik nenudil. U zbytku filmu jsem se nudil neskutečně. Hlavní postavy akorát neustále čuměj do blba a citujou nějaký úryvky z knih. Občas je tam nějaká "akční" scéna, ale to jsem fakt nechápal, jestli je Godard opravdu takovej debil a nebo si myslel, že je to vtipný (viz scéna u benzínový pumpy). A když to celý přetrpíte do konce, tak si Belmondo nabarví xicht modrou barvou a pak spáchá docela originální sebevraždu. Pochvalu si snad zaslouží akorát papoušek, kterej se ukáže v několika záběrech. Pro mě je Godard akorát magor, co mě okrad o cca 6 hodin života. Nejradši bych ho trefil do hlavy cihlou. ~ d.f.h: A ty jseš kdo?(24.7.2009)
-
Hellboy
Nekoukatelná "intelektuální" ptákovina. Bylo tu několik povedených momentů. Třeba scéna hned na začátku, kdy si lidé na večírku místo povídání citují reklamy. Příjemně mě potěšily určité zcizující momenty, promluvy přímo k divákovi. Nepůsobilo to tak křečovitě, jak jsem se obával. Trochu násilněji už ale působily různé narážky na jiné filmy, a na umělecká díla obecně. Jako celek jsem ten film nepobral, možná jsem nedával dost pozor, ale absolutně jsem se s ním minul. (Možná to bude napodruhé lepší, ale fakt nevím, kdy k tomu seberu odvahu). Bohužel už se tu dost projevoval budoucí Godardův příklon k Maoismu. Režisér si chtěl zaexperimentovat, pohrát si s možnosti filmu, atd atd, fajn. Jenže je to nekoukatelná nuda. Jak to asi taky mohlo dopadnout, když natáčel bez scénáře... Přitom U konce s dechem mám moc rád. Tam ještě normálně rozvíjí zápletku. Ale u Petříčka už asi dospěl k "poznání", že příběh je buržoazní. Škoda. Film se mi nepodařilo sehnat v originále, takže jsem ho zhlédl dabovaný - Belmonda mluvil Krampol. Fakt zlo. Navíc dabing ani nijak neřeší, když třeba začnou hrdinové zpívat. Naštěstí trošku francouzsky umim:)(20.4.2010)
-
petaspur
"Nechápu, co dělá policie. Už dávno bychom měli být za mřížemi." Nejsem si zcela jist, že jsem pochopil to, co mi chtěl pan režisér sdělit. Jsem si však naprosto jist tím, že jsem se ztrácel v záplavě netradičních prostředků, které k tomu použil. Sympatičtí hrdinové v nepravidelně přeskakujícím ději prchají, básní či nedbale oslovují diváka. Pocitově či vizuálně je to docela síla, ale kdybych omylem vložil tento snímek do přehrávače, za účelem získání pocitu uvolnění po namáhavém dni, tak bych si na konci filmu dobrovolně omotal hlavu dynamitem paralelně s hrdinou. Bez přípravy či hluboce zakořeněného intelektuálna v duši diváka je tento snímek poměrně nekoukatelný.(23.10.2010)
-
hippyman
ajaj, zase šlápnutí do francouzského nevoňavého vedle... nepochopeno, prozíváno... a poučen z předchozích nezdarů už k této kinematografii zavítám jen na četná doporučení přátel se stejným vkusem. 40%. [Festival nad řekou, 2010](8.8.2010)
-
NinadeL
Jednou jako povinnost stačilo. A to navždy.(21.2.2009)
-
Radko
Večierok u svokra pripomína reklamné videoklipy korporácií (farebné filtre navodzujú atmosféru monotónnosti). Ferdinand (nazývaný aj Petríček) má už dosť „pokoja“ v tomto svete, daným zabezpečeným manželstvom a podobnými párty. Uniká z večierku a následne aj z doterajšieho života. Spoločníčkou je mladá žena (femme fatale). Výstrihy momentiek horúčkovitého hľadania šťastia a lásky nepodmienenej vecami. Obaja sa snažia silami náhody a nečakanosti konania uchopiť neuchopiteľné, aj napriek pochybnostiam a vonkajším okolnostiam (teroristi v úzadí). Neopakovateľná kinetická koláž Okamihu vpečateného do pamäti - bez súvislosti s kontextom príbehu - obsahujúceho útržky rozhovorov, myšlienok, denníkových záznamov, prírodné motívy, muzikálové vsuvky, v súhrne tvoriaca multižánrový film. Godardova slobodná úvaha o hľadaní, zjavne ovplyvnená existencializmom, prekvapí v každom okamihu, v toku ubiehania času si napr. nájde dosť času aj na hĺbavé rozmýšľania alebo naopak groteskné odľahčenia. Snaha uchopiť život a nie prežívať, končí opäť na nitke nemožnosti uniknúť z chápadiel okolitého sveta. Okrem skvelých pocitov ostávajú aj otázky, napr. Stačí krátkodobá slobodná láska a prchavosť okamihu i s vedomím, že vytriezvenie bude kruté; je toto výhra ? Je dobré pochovať navždy minulosť pri náhlej zmene? P.S. V úvode filmu, v scéne na večierku, hovorí o svojom ponímaní filmu zopár slovami americký tvorca drsných filmov Samuel Fuller.(8.2.2006)
-
liborek_
Godardovy filmy se mi dost těžko hodnotí... Na jedné straně cítím (a ctím) tu režisérovu touhu po naprosté tvůrčí svobodě, líbí se mi všechny ty jeho nápady, odkazy a narážky, ale někdy se mi zdá, že to přehání. Asi jsem konzervativnější divák, ale často cítím v jeho filmech jistou neuspořádanost a absenci propracovanějšího děje (i když o tom to možná všechno je...). Konkrétně Bláznivý Petříček je především filmovou koláží a děj je tady vlastně nicotný a naprosto podružný... Pokud Nová vlna, pak rozhodně upřednostním Truffauta, který patří mezi moje nejoblíbenější autory vůbec. Nic proti JLG, ale ten jen experimentuje, zatímco Truffaut vypráví... To je mi bližší a funguje to líp. Ale tím nechci říct, že Godard jde mimo mě nebo tak něco.. Líbí se mi spousta jeho filmů (docela mě dostal třeba Week End, Bande á Part, Alphaville a další), ale můj vztah k němu je naprosto zřejmý z toho, že mým nejoblíbenějším filmem z jeho tvorby je U konce s dechem, který ovšem napsal Truffaut... Dávám 4* za kolekci zajímavých filmařských nápadů, atmosféru, existenciální podtext, specifický humor a skvělého Belmonda.(23.5.2006)
-
LiVentura
Smutný konec jedná velké lásky, kolem ketré je až příliš nedorozumění, aby to neskončilo tragicky.(19.7.2007)
-
Pacco
Bláznivý Petříček je satirický a ironický, ale jeho hlavním rysem je čistá skandálnost. Skandální je příběh, v němž se Ferdinand a Marianne přesouvají z jedné bláznivé situace do druhé, skandální je způsob s jakým je nepokrytě odhalována divákova přítomnost při promítání filmu a až skandální je Godardova genialita při tvorbě a vrstvení vizuálních a slovních hříček a odkazů. Film dává jasně najevo, že není jen příběhem o Ferdinandovi a Marianne. Od začátku filmu se objevuje mnoho takových distančních efektů jako v předcházejícím případě, divák je zviditelňován jako ten, kdo vidí příběh, ale nemůže do něj zasáhnout. Nejexplicitnějším příkladem je scéna, v níž se Ferdinand během jízdy autem otočí a přes rameno vysvětluje divákovi svoji pozici, když se ho přímo Marianne zeptá, ke komu mluví, odpoví, že k divákovi. Ferdinand komunikuje s divákem přímo, ale Marianne oslovuje diváka pouze svými pohledy do kamery, svým vizuálním bytím. V kontextu filmové historie se dá najít rozdíl mezi prezentací mužské a ženské existence ve filmu. Ženské tělo jakožto žena sama je zde určeno pro pohled jak divákovi, tak mužskému představiteli. Ostatně se dají najít i jiné příklady, ve kterých se dá vyčíst rozdílnost hlavních postav, která je jednou z hlavních příčin tragického vyústění filmu. Nejzřetelnější je tento fakt ve scéně, kdy Marianne říká: „Mluvíš ke mně slovy a já se na tebe dívám s emocemi.“ Godardova trikolora a tvorba významů - Barvy modrá a červená jako by odkazovaly k barvám, které reprezentují činy postav a postavy samotné. Modrá pro modře zbarvenou tvář Ferdinanda a modré moře (film se natáčel u Azurového pobřeží) a červená pro Marianne, která nosí červené šaty a spáchala vraždu (krev). Zároveň když Ferdinand vejde do pokoje, kde leží mrtvý muž, nedominují zde jen červená a modrá, ale také bílá barva – zdi pokoje jsou bílé, červená krev zašpinila bílý koberec a vedle leží modrý popelník. Jestliže je pak červená krev, je modrá barva pro modřiny. Vše jakoby souviselo se vším – Ferdinandovi útočníci zakrývají jeho tvář červenými šaty (krev) a on si přece na konci filmu namaluje tvář na modro (modřiny). Je-li zároveň červená barvou Marianne a krve, je pak Ferdinandova modrá krevní sraženinou, něčím, co vzniklo úrazem či násilím.(30.1.2009)
-
Exkvizitor
Klíčovým slovem je v Bláznivém Petříčkovi hledání. Hledání lásky, dobrodružství, místa pro život i v životě - a jejich nenalézání. K tomu pak typické godardovštiny jako odkaz na komiksy, gangsterky, Casablancu, Renoira nebo grotesky. A to vše ve formě pestré koláže (střihač si užil) s výborným Belmondem a krásnou Annou Karinou. - "Mám pro tebe námět na román. Chlápek se prochází Paříží a uvidí Smrt. Tak se dá na útěk, protože si řekne, že jeho čas ještě nepřišel. Celou noc jede s nohou na plynu a příští ráno, když přijíždí k mořskému pobřeží, nabourá a umře. Právě ve chvíli, kdy už si myslel, že Smrt ztratila jeho stopu."(3.4.2005)
-
mm13
Nie som sklamaný, už vôbec nie rozčarovaný, ale zaskočený teda riadne. Nebyť toľkej poézie, tak sa s tým nepárem. Čosi neuchopiteľné však na mňa z tohto snímku dýchlo, znepokojilo ma, nahlodalo. To nejde neoceniť, zvlášť v pohodlí súčasných diel. Určite sa k tomuto výletu ešte vrátim, škoda len, že sa nedokážem vrátiť aj v čase. "Vtedy" to muselo byť neporovnateľne... intenzívnejšie? Asi tak. V jadre sú tie pocity rovnaké aj dnes. Akurát spôsob ich vyjadrovania sa zmenil. V tomto Godard nedokázal byť univerzálny (mám taký pocit).(31.10.2007)
-
DDT
Byl jsem na tom kdysi dávno ve filmovém klubu, kde bylo narváno, protože všichni přišli na tehdy "frčícího" Belmonda. Od té doby jsem už v kině nikdy neviděl tolik zmatených a vyděšených diváků..... :))(14.1.2003)
-
Rosana
!!!Pozor, spoilinkg!!! - nejlepší smrt, jakou si může člověk přát, je omotat si dynamity kolem hlavy, fakt!(20.10.2008)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(26.1.2009)
-
kobejn
nádherný anarchistický úlet...(12.3.2009)
