abecedator50

Předně chci říct, že nejsem fanda českých seriálů. Ale s přítelkyní jsme se začali dívat a začali příběh Filipa prožívat. Oba máme nějakou zkušenost s tímto tématem, i když každý jinou a zajímalo nás, jak to uchopí. Nejdřív je hlavní hrdina nesympatický, arogantní floutek, co dělá vše jen pro svůj prospěch, ale jeho vývoj je téměř ohromující. Všichni odvedli dobrou, ne-li skvělou práci, včetně ústředního dua a především pak pana Bartošky. Pro něj to muselo být také složité, vzhledem k tomu, co prožíval. Ale od výběru hudby, od castingu a hereckých výkonů, po střih, scénář, důraz na detaily, tohle je téměř dokonalý seriál. Nedělá si jen legraci z tak vážného tématu jako je rakovina, ale s citlivou dávkou humoru ukazuje, čím si musí projít spoustu lidí, kteří mají jen jeden cíl, a to je: "Nepřestat bojovat." Možná některé příběhové linky mohly působit krapet zbytečně, ale k dokreslení atmosféry blízkých, tam byly potřeba. Užil jsem si to. A oceňuji také rozhovory s lidmi, kteří si tím prošli. Skutečnými lidmi. Kteří by svoji zkušenost třeba jinak dál nešířili. Dávám 90 %. A některé herce budu sledovat i dál, protože o nich asi ještě uslyšíme.

Nechápejte mě špatně, dinosaury miluji. Jurský park je pro mě dodnes kultovní zážitek a tam, kde první Jurský svět zabrnkal na nostalgickou notu, tam u mě třetí film naprosto selhal. A to měl tolik příležitostí a tolik mu mohli pomoci ještě staří známí ještě z dob Parku. Ale ani jejich potenciál, ani jakákoliv inovace nebyla využita. Jako by ji při psaní scénáře vzali a vyhodili. Nebo tak mi to přišlo. Asi se se všemi shodnu, že Malta byl nejlepší zážitek z filmu, kde jsem se i já bavil. Jenže, spousta nelogičností, nefunkčních propojení či logických berliček mi jen ukázala, že nelze sázet jen na nostalgii a že filmu tak trochu chybí vlastní identita. Jestli tohle mělo zakončit celou trilogii, tak to snad radši neměla být ani trilogie. I když jsem nic nečekal, byl jsem zklamán. A to velmi výrazně, když už po nepovedeném "Zániku říše" jsem už opravdu nic nečekal.

Mám nutkání napsat recenzi, i když mě vůbec nenapadá, co do ní vepsat. Takže to asi shrnu. Film se na začátku vůbec nesnaží být tím, v co se vyvine. Vlastně, nejdřív vám vlastně nic neřekne, vše se zdá ideální, dokonalé, bez poskvrny. Ale postupem času se posouvá a posouvá, až na vás vykoukne to velké tajemství. Neustále se vám snaží říct, že je něco špatně. Nebo, že toho je špatně hodně. A že věci nedávají smysl. Ale když vám konečně naservíruje, o co tam jde, je to vlastně zklamání. Ta část, kdy nevíte, kdy zjišťujete a objevujete, že Victory není tak dokonalé, že se věci nedějí tak, jak by měly a že Frank nejen před vámi, ale před celým městem, něco tají, funguje dobře. Ale s čím osobně mám problém je část, kdy zjišťujeme, jak to funguje. Že je tu jiný svět. Že to, na co koukáme, je možná jen to, co chtějí, abychom viděli. Vlastně ta šokující pravda, to rozuzlení, to filmu škodí. Je to velmi dobře zahrané, ale se snahou o velké vyvrcholení děje se mi to, co se dělo, mlží. A vlastně, nejvíc šokující na tom je, že ti lidé v tom světě chtějí žít. Aspoň někteří. Ve světě, zamrzlém v čase. Kde se nikdo nesmí ptát na otázky, kde jste jako vězeň, ale kde je pro spoustu lidí jednodušší žít. Jste chyceni ve světě, kde vás někdo chce držet a sami tam nechcete být. Ale vy to nevíte. Protože pokaždé, když něco zjistíte, se vás pokusí zastavit. Protože jim vnesete chaos do jejich řádu. Řádu, který je tak řádný, až jej nedokážete snášet, pokud si tu cestu jednoduchého "života" nezvolíte. A tam je ta nejděsivější paralela se skutečným životem. 6/10