JanaH.

Za mě byl film dobrý, jedenáctiletému dítěti se také velmi líbil a v souvislosti s ročním hoštěním studenta z Japonska jsme na něj koukali i jinýma očima. V dnešní covidové době bylo sledování filmu (a podobnost s nákazou čistě náhodná) o to mrazivější :-(.

Večerníček sice úplně nemá na "staré" pohádky jako Bob a Bobek, Štaflík a Špagetka apod. Ale dívala jsem se na to s mým dítětem, které postupně vidělo mnoho Večerníčků a tenhle se mu líbil. Je jiný, ale milý a neagresivní a tak to má v pohádkách být.

Je to prostě blbina. Občas se člověk zasměje, chvílemi je to až smutně trapné. Jediné, proč jsem na to koukala je, že jsem kdysi chvíli v té Klášterecké porcelánce, přesně v téhle části, pracovala :-). A to miminko je údajně moje bývalá spolužačka. Aspoň ona mi to kdysi říkala.

Film, nebo spíš pohádka, byl docela dobře zpracovaný. Chvílemi smutný, chvilkama i úsměvný. Mému dítěti, jedenáctiletému, se líbil a asi by těch hvězdiček dal víc než já. Mě tam přišli digitální psi dost zvláštní, ale skuteční by neměli desetinu toho, co tihle. Jinak je ve filmu moc hezká krajina.

Film ve mně nechal hodně rozporuplné pocity. Přemýšlela jsem o tom, jestli bych byla ve věku Elišky schopná, se něčemu takovému propůjčit. Já asi ne a spíš bych měla potřebu se někomu svěřit a tyhle prožitky probrat například s matkou, nebo kamarádkou a hledat řešení, co pro ty děti udělat. Jinak film je hodně sugestivní. Po vysvětlujících titulcích na úplném konci filmu, jsem teprve pochopila, čeho se celé téma týkalo a našla jsem si o té sektě více informací. Něco asi pravda je, něco bude výplod autorů, ale film, jako téma k zamyšlení je dost dobrý.

Sem tam dobrý, trefný vtip, až syrová pravda. Ale začalo to líp, než to potom končí. Chvíli mě ty různé vtipy a narážky bavily, ale tak od půlky filmu jsem už čekala, kdy bude konec. Některé narážky byly zbytečně rádoby vtipné. Sem tam jsem čekala povinný smích .

Ještě dlouho si budu pamatovat příšernou scénu s mučením malého chlapce. Sice byla vykreslena jen v náznacích, ale moje představivost zapracovala natolik, že jsem v té chvíli málem odešla z kina. Nesnáším filmy, kde se mučí děti a zvířata. Nakonec jsem vydržela do konce a nelituji. Dostal mě výkon malé Abry, která měla magické schopnosti a v hereckém výkonu si vůbec nezadala s dospělými herci. Celkově se mi film líbil, jen ta délka byla poněkud únavná.

Šípková Růženka ve fantaskním podání studia Disney. Je znát bohatý rozpočet, protože některé scény jsou úchvatné. Sice mě překvapilo několik pasáží, které jsou podle divně nedotažené. Narážím hlavně na předání Růženky králem-otcem třem vílám, ve snaze jí uchránit kletby. Jenže víly vůbec netuší, co dítě potřebuje a nebýt Zloby, Růženka by asi zahynula hlady dřív, než by se stihla dotknout osudné jehly kolovratu. Bez ohledu na tyto drobnosti velmi oceňuji výkon Angeliny Jolie, její výrazy a projevy lidskosti vůci malé „Stvůřičce“ Růžence. Tyto scény byly až dojemné.

První série Zpřítomnělých, předpokládám a doufám, že autoři navážou další sérií a už se na ní moc těším, protože tohle bylo perfektní. Námětem trochu evokovala současnou migrační vlnu a reagovala na politické dění. Zároveň humorně a tajemně vykreslovala pocity jednotlivých postav, ať už to byla policistka z dob vikingů, syrová postava pračlověka, nebo různé postavy z 19. století. Vlastně jde v seriálu asi jen o tato tři období. Norové projevili velký cit pro dokonalou kombinaci krimi, sci-fi a komedie. Sice moc neřeší proč a jak se vůbec osoby z minulosti zjevují a vlastně je tam náznak toho, že to jde i obráceně a jednou zmizí i naše současnice, ale řeší hlavně, co s nimi. Za mě super.

Saxána a Lexikon kouzel - Pro mě bylo pokračování Dívky na koštěti velkým zklamáním. Ať už samotnou postavou Saxany, která ve svých dvaašedesáti letech, jakkoliv je Černocká pohledná a dobře vypadající, hrála maminku desetileté školačky. No budiž, je to „čarodějnice“. Ovšem celé zpracování filmu, zpatlání různých postav z jiných pohádek bylo pro mě neskousnutelné a působilo směšně až trapně. Film jsem dokoukala se svým dítětem (jedenáctiletým) a oba jsme se na konci shodli, že tohle nevidět, nezkazili jsme si pozitivní dojem z Dívky na koštěti.