nebyl jsem nadšen, vlastně jsem byl docela zklamán a jenom precizní zpracování mi brání dát počátku původně zamýšlenou trojku. zatímco koncept samotných rovin snění mi problém nedělal, vlastní kriminální zápletka už ano. a právě na té nejnižší (v žargonu počátku vlastně nejvyšší) úrovni mi film přišel zoufale prázdný a upachtěný.
klíčovou myšlenkou filmu se zdá být názor jednoho z respondentů, že jsem si zvykli příliš nekriticky naslouchat inženýrům a vědcům. to je pro mě coby příznivce richarda dawkinse zcela nepřijatelná a nebezpečná teze. komu jinému bychom měli naslouchat? snad ne pomatencům z nwoo, jejichž myšlenkové pochody některé výpovědi obsažené v tomto filmu podezřele připomínaly? samotné rozhovory s ukrajinskými čechy a černobylskými starousedlíky byly fajn, stejně jako motiv exkurze do zakázané zóny kolem bývalé elektrárny (tady mi ale chyběl hlubší ponor do motivů účastníků zájezdu). celkově film nemůžu hodnotit bez přihlédnutí k ideovému zabarvení, které je pro mě přinejmenším sporné.
Hezky natočeno, scenáristicky ale dost nedotažené - po téhle stránce se mi Kočky jevily jako typický představitel českých školních filmů. Kvůli nečekané pointě ale musím zvednout původně zamýšlené jednohvězdičové hodnocení.
Výborná černohumorná detektivka, která snad ani nemohla vzniknout jinde, než v Norsku. Po celou dobu jsem se nemohl odtrhnout od plátna (OK, s výjimkou scény s holením vlasů) a nevadil mi ani fakt, že jsem úplně neporozuměl motivaci některých postav. Podobně příjemných zážitků bych si v kině přál co nejvíc!
obvykle mi u filmů pro pamětníky vadí křečovitý humor a překotné dějové zkratky. tady je těch nešvarů pomálu a už proto jde o mou nejoblíbenější protektorátní komedii. škoda toho náhlého a zbytečně sentimentálního konce!
josefu pazderkovi se podařilo vytvořit dokumentaristický majstrštyk, ze kterého přímo odkapávají emoce. k nejsilnějším okamžikům patří rozhovor s generálem kosenkem, který se i po 43 letech od sovětské invaze do československa tvrdošíjně drží verze o bratrské internacionální pomoci, překrucuje historická fakta a popírá smrt 108 československých civilistů. divím se, že se na něj pazderka při natáčení nevrhnul!
první dvě série řadím k tomu nejlepšímu, co jsem kdy na televizní obrazovce (nebo spíš monitoru počítače) viděl. pak se ale kouzlo zlomilo, přestalo mi záležet na tom, kam se příběh bude dál vyvíjet a nakonec jsem se přestal dívat úplně. z lostu se totiž postupem času stal úplně jiný seriál, než na jaký jsem se začal dívat. mrzí mě, že se nikdy nedozvím, jak by býval dopadl ten původní.
dokument z kategorie "plácnutí do vody". samotný fakt, že se natáčelo simultáně ve třech městech republiky nestačí, chybí mi tu jasná vize a v rámci možností i nějaké posouvání děje tvůrci (ať už vstupováním do zobrazovaných situací či filmařskými prostředky). možná, že kdyby těch měst bývalo bylo více, vzniklo by víc zajímavého materiálu, takhle ve mně už při závěrečných titulcích nezůstalo kromě pocitu z promarněné hodiny života skoro nic.
nebýt to bond, pak o tomhle filmu neštěkne ani pes a bude se zalouženě promítat snad jen na večírcích milovníků špatných filmů. vím, že mluvit v souvislosti s bondovkami o uvěřitelnosti nemá valný smysl, přesto ale tady koncentrace neuvěřitelného na metr filmového pásu dosáhla snad nejvyšších hodnot z celé dosavadní série.
eskapistickou roli plní rango na výbornou. scénář se mnou ale nějak nerezonoval, nejvíc si stejně budu pamatovat některé z té záplavy intertextových odkazů (clint eastwood, strach a hnus v las vegas, pulp fiction...).
nikdy bych neřekl, že se budu o bondovky tak nudit. dr. no mě přesvědčil, že i starší filmy s bondem můžou mít své kouzlo, srdečné pozdravy mé nadšení zase zchladily. uvidíme, jak se do třetice zadaří goldfingerovi.
na rozdíl od většiny přítomných myslím své hodnocení smrtelně vážně. na rozdíl od megašpatného plánu 9 se mi glen nebo glenda upřímně líbil/a, lugosiho zaklínání jsem pochopil, takže u mně dobrý.
byl jsem unešen, a to se mi u filmů stává tak jednou za pět let. nevylučuju, že po dalším zhlédnutí půjdu s hodnocením dolů, už samotný fakt, že jsem ochotný černou labuť vidět ještě jednou, pro mě ale jednoznačně svědčí o její výjimečnosti. jo a píše se zásadně aronofskÉHO, nikoli aronofskYHO!
průměrný válečný film hrající na city víc, než zachraňte vojína ryana (a to už je co říct). směs filmařského exhibicionismu a posvátného tématu holokaustu ale na většinového diváka evidentně funguje.
čtyři hvězdy za vnitřní motor, který mě donutil dokoukat film až do konce. jinak ale souhlasím s většinou výtek, které na adresu mnichova zazněly a dovolím si přidat vlastní. opravdu mám věřit tomu, že to v tajných službách chodí takhle? že se po světě pohybuje skupinka náhodně vybraných zabijáků a bez tréninku a bodyguardů jen tak odpravují jednoho vytipovaného protivníka za druhým?
dvoudílný televizní dokument, který se stal předlohou stejnojmenné knihy historika a scenáristy jiřího pernese. největším problémem dokumentu je jeho zkratkovitost, která musí laikům pořádně ztěžovat orientaci - například když je řeč o chruščovově intervenci ve prospěch v nemilost ksč propadnuvšího ludvíka svobody, aniž by ovšem předcházelo nějaké vysvětlení povahy této intervence. dále jsem postrádal nějakou jednotící myšlenku, kterou je v následné knize osobní odpovědnost sledovaných prezidentů. chyba leží především na dramaturgovi otovi prušovi, který dílu nedokázal dát sevřený tvar a vzniklo typicky českotelevizní rozbředlé cosi, co si zaslouží maximálně dvě hvězdičky.
spis nez o serial jde v tomhle pripade o volnou serii hodinovych filmu o nejruznejsich aspektech pornoprumyslu, zejmena britskeho. kvalitativne se dil od dilu dost lisi. nejzajimavejsi mi (alespon v 1. serii) prisel dokument o zesnule lolo ferrari. [rugeruv popis v zahlavi se ovsem tyka jen jedineho dilu, a to "does snuff exist?"]
zatimco pri cteni dawkinsovy "unweaving the rainbow" na me jeji autor pusobil jako samoliby vseznalek, v tomhle dokumentu mi prisel jako nesmirne sympaticky, zvidavy chlapik, pro ktereho se boj s vetrnymi mlyny esoterie, spiritismu a dalsich "nepratel rozumu" stal zivotnim poslanim. tleskam a uz se tesim na dalsi jeho dokumenty.
dějově slabší, než můj oblíbený brosnanovský bond jeden svět nestačí, ale detaily typu souboje albatrosů, cunning linguist a přepínač peace/war na valecne lodi potesily.
od zhlednuti farga stale marne cekam na podobny kinematograficky orgasmus, coeni mi ale misto nej stale predkladaji jen takove lehke podrazdeni libida. asi si najdu jinou milenku.
bylo chybou, ze jsem jako prvni coenovstinu videl fargo. od te doby budto marne cekam, ze me nejaky jejich film rozseka podobnym zpusobem (bratricek), nebo jsem nastvany, protoze na me snimek pusobi jako lacina kopie tehoz (muz, ktery nebyl). tentokrat jde jednoznacne o prvni pripad.
Není to tak dobré, jako páně Kaplanovy jazykové úlety, přesto je ale tenhle seriál z prostředí kurzu angličtiny pro cizince i po třiceti letech (!) stále koukatelný. Něktreré postavy a situace jsou, pravda, hodně hyperbolované, i tak se ale jedná o slušnou ukázku poctivé britské scenáristické školy.
podle očekávání spíš průměrný televizní film, který zvlášt ke konci sklouzává do stereotypu (opakující se útoky lvů). přesto se na něj dá dívat celkem bez úhony, takže pokud hledáte nenáročnou zábavu na večer, můžete po kořisti s klidem sáhnout.
opet se mi potvrdilo, ze moje vnimani filmovosti spocivaji v necem uplne jinem, nez pro naprostou vetsinu divaku. srovnani s van santovym elephantem je imho namiste, vcetne toho nemastneho neslaneho dojmu, ktery ve me oba filmy vyvovaly (v tomhle jsou aspon obstojne herecke vykony a taky vyprava, kvuli ktere to prece jen stalo za to). kde se ale ve vsech bere to temer bezmezne nadseni?
poprvé jsem powaqqatsi nedokoukal ve filmovém klubu na čt2, což jsem vždycky přičítal své tehdejší unavenosti. nedávno jsem si ten film ale pustil na dvd a s velkou nelibostí zjistil, že se tu předjímá reggiův pozdější pád na filmařské dno s naqoyqatsi. letecké záběry na horské vesničky kdesi v jižní americe se s ubíjející pravidelností střídají s obrázky rolníků "v potu tváře vydělávajících na své živobytí", to vše podbarveno vlezlým a (sorry, philipe) neinvenčním soundtrackem, který tomu ke koyaanis nesahá ani po notové předznamenání.. ach jo!
Po všech těch negativních ohlasech, které tenhle film předcházejí, jsem byl příjemně překvapený. Myslím si, že The Brown Bunny je moderní verzí Plavce s Burtem Lancasterem.
Moje komentáře
Počátek (2010)
nebyl jsem nadšen, vlastně jsem byl docela zklamán a jenom precizní zpracování mi brání dát počátku původně zamýšlenou trojku. zatímco koncept samotných rovin snění mi problém nedělal, vlastní kriminální zápletka už ano. a právě na té nejnižší (v žargonu počátku vlastně nejvyšší) úrovni mi film přišel zoufale prázdný a upachtěný.
Všechny příští Černobyly (TV film) (2011)
klíčovou myšlenkou filmu se zdá být názor jednoho z respondentů, že jsem si zvykli příliš nekriticky naslouchat inženýrům a vědcům. to je pro mě coby příznivce richarda dawkinse zcela nepřijatelná a nebezpečná teze. komu jinému bychom měli naslouchat? snad ne pomatencům z nwoo, jejichž myšlenkové pochody některé výpovědi obsažené v tomto filmu podezřele připomínaly? samotné rozhovory s ukrajinskými čechy a černobylskými starousedlíky byly fajn, stejně jako motiv exkurze do zakázané zóny kolem bývalé elektrárny (tady mi ale chyběl hlubší ponor do motivů účastníků zájezdu). celkově film nemůžu hodnotit bez přihlédnutí k ideovému zabarvení, které je pro mě přinejmenším sporné.
Kočky (2010)
Hezky natočeno, scenáristicky ale dost nedotažené - po téhle stránce se mi Kočky jevily jako typický představitel českých školních filmů. Kvůli nečekané pointě ale musím zvednout původně zamýšlené jednohvězdičové hodnocení.
Lovci hlav (2011)
Výborná černohumorná detektivka, která snad ani nemohla vzniknout jinde, než v Norsku. Po celou dobu jsem se nemohl odtrhnout od plátna (OK, s výjimkou scény s holením vlasů) a nevadil mi ani fakt, že jsem úplně neporozuměl motivaci některých postav. Podobně příjemných zážitků bych si v kině přál co nejvíc!
Příklady táhnou (1939)
obvykle mi u filmů pro pamětníky vadí křečovitý humor a překotné dějové zkratky. tady je těch nešvarů pomálu a už proto jde o mou nejoblíbenější protektorátní komedii. škoda toho náhlého a zbytečně sentimentálního konce!
Invaze 1968. Ruský pohled (TV film) (2011)
josefu pazderkovi se podařilo vytvořit dokumentaristický majstrštyk, ze kterého přímo odkapávají emoce. k nejsilnějším okamžikům patří rozhovor s generálem kosenkem, který se i po 43 letech od sovětské invaze do československa tvrdošíjně drží verze o bratrské internacionální pomoci, překrucuje historická fakta a popírá smrt 108 československých civilistů. divím se, že se na něj pazderka při natáčení nevrhnul!
Ztraceni (TV seriál) (2004)
první dvě série řadím k tomu nejlepšímu, co jsem kdy na televizní obrazovce (nebo spíš monitoru počítače) viděl. pak se ale kouzlo zlomilo, přestalo mi záležet na tom, kam se příběh bude dál vyvíjet a nakonec jsem se přestal dívat úplně. z lostu se totiž postupem času stal úplně jiný seriál, než na jaký jsem se začal dívat. mrzí mě, že se nikdy nedozvím, jak by býval dopadl ten původní.
Den E (TV film) (2004)
dokument z kategorie "plácnutí do vody". samotný fakt, že se natáčelo simultáně ve třech městech republiky nestačí, chybí mi tu jasná vize a v rámci možností i nějaké posouvání děje tvůrci (ať už vstupováním do zobrazovaných situací či filmařskými prostředky). možná, že kdyby těch měst bývalo bylo více, vzniklo by víc zajímavého materiálu, takhle ve mně už při závěrečných titulcích nezůstalo kromě pocitu z promarněné hodiny života skoro nic.
Diamanty jsou věčné (1971)
nebýt to bond, pak o tomhle filmu neštěkne ani pes a bude se zalouženě promítat snad jen na večírcích milovníků špatných filmů. vím, že mluvit v souvislosti s bondovkami o uvěřitelnosti nemá valný smysl, přesto ale tady koncentrace neuvěřitelného na metr filmového pásu dosáhla snad nejvyšších hodnot z celé dosavadní série.
Rango (2011)
eskapistickou roli plní rango na výbornou. scénář se mnou ale nějak nerezonoval, nejvíc si stejně budu pamatovat některé z té záplavy intertextových odkazů (clint eastwood, strach a hnus v las vegas, pulp fiction...).
Srdečné pozdravy z Ruska (1963)
nikdy bych neřekl, že se budu o bondovky tak nudit. dr. no mě přesvědčil, že i starší filmy s bondem můžou mít své kouzlo, srdečné pozdravy mé nadšení zase zchladily. uvidíme, jak se do třetice zadaří goldfingerovi.
Glen, nebo Glenda (1953)
na rozdíl od většiny přítomných myslím své hodnocení smrtelně vážně. na rozdíl od megašpatného plánu 9 se mi glen nebo glenda upřímně líbil/a, lugosiho zaklínání jsem pochopil, takže u mně dobrý.
Černá labuť (2010)
byl jsem unešen, a to se mi u filmů stává tak jednou za pět let. nevylučuju, že po dalším zhlédnutí půjdu s hodnocením dolů, už samotný fakt, že jsem ochotný černou labuť vidět ještě jednou, pro mě ale jednoznačně svědčí o její výjimečnosti. jo a píše se zásadně aronofskÉHO, nikoli aronofskYHO!
Nezvratný osud (2000)
ubohý thriller na úrovni knih z edice stopy hrůzy.
Schindlerův seznam (1993)
průměrný válečný film hrající na city víc, než zachraňte vojína ryana (a to už je co říct). směs filmařského exhibicionismu a posvátného tématu holokaustu ale na většinového diváka evidentně funguje.
Mnichov (2005)
čtyři hvězdy za vnitřní motor, který mě donutil dokoukat film až do konce. jinak ale souhlasím s většinou výtek, které na adresu mnichova zazněly a dovolím si přidat vlastní. opravdu mám věřit tomu, že to v tajných službách chodí takhle? že se po světě pohybuje skupinka náhodně vybraných zabijáků a bez tréninku a bodyguardů jen tak odpravují jednoho vytipovaného protivníka za druhým?
Takoví nám vládli (1999)
dvoudílný televizní dokument, který se stal předlohou stejnojmenné knihy historika a scenáristy jiřího pernese. největším problémem dokumentu je jeho zkratkovitost, která musí laikům pořádně ztěžovat orientaci - například když je řeč o chruščovově intervenci ve prospěch v nemilost ksč propadnuvšího ludvíka svobody, aniž by ovšem předcházelo nějaké vysvětlení povahy této intervence. dále jsem postrádal nějakou jednotící myšlenku, kterou je v následné knize osobní odpovědnost sledovaných prezidentů. chyba leží především na dramaturgovi otovi prušovi, který dílu nedokázal dát sevřený tvar a vzniklo typicky českotelevizní rozbředlé cosi, co si zaslouží maximálně dvě hvězdičky.
Dukla - Pravda utopená v blátě (2008)
souhlasím s většinovým odsudkem tohoto dokumentu, jen bych rád upozornil na fakt, že se nejedná o televizní snímek, jak píše Radko.
Dark Side of Porn, The (TV seriál) (2005)
spis nez o serial jde v tomhle pripade o volnou serii hodinovych filmu o nejruznejsich aspektech pornoprumyslu, zejmena britskeho. kvalitativne se dil od dilu dost lisi. nejzajimavejsi mi (alespon v 1. serii) prisel dokument o zesnule lolo ferrari. [rugeruv popis v zahlavi se ovsem tyka jen jedineho dilu, a to "does snuff exist?"]
Nepřátelé rozumu (TV film) (2007)
zatimco pri cteni dawkinsovy "unweaving the rainbow" na me jeji autor pusobil jako samoliby vseznalek, v tomhle dokumentu mi prisel jako nesmirne sympaticky, zvidavy chlapik, pro ktereho se boj s vetrnymi mlyny esoterie, spiritismu a dalsich "nepratel rozumu" stal zivotnim poslanim. tleskam a uz se tesim na dalsi jeho dokumenty.
Zítřek nikdy neumírá (1997)
dějově slabší, než můj oblíbený brosnanovský bond jeden svět nestačí, ale detaily typu souboje albatrosů, cunning linguist a přepínač peace/war na valecne lodi potesily.
Po přečtení spalte (2008)
od zhlednuti farga stale marne cekam na podobny kinematograficky orgasmus, coeni mi ale misto nej stale predkladaji jen takove lehke podrazdeni libida. asi si najdu jinou milenku.
Tahle země není pro starý (2007)
bylo chybou, ze jsem jako prvni coenovstinu videl fargo. od te doby budto marne cekam, ze me nejaky jejich film rozseka podobnym zpusobem (bratricek), nebo jsem nastvany, protoze na me snimek pusobi jako lacina kopie tehoz (muz, ktery nebyl). tentokrat jde jednoznacne o prvni pripad.
Feline Follies (1919)
celou dobu sledování mi tenhle kraťas přišel spíš průměrný, závěr mě ale dostal
Mind Your Language (TV seriál) (1977)
Není to tak dobré, jako páně Kaplanovy jazykové úlety, přesto je ale tenhle seriál z prostředí kurzu angličtiny pro cizince i po třiceti letech (!) stále koukatelný. Něktreré postavy a situace jsou, pravda, hodně hyperbolované, i tak se ale jedná o slušnou ukázku poctivé britské scenáristické školy.
Kořist (2007)
podle očekávání spíš průměrný televizní film, který zvlášt ke konci sklouzává do stereotypu (opakující se útoky lvů). přesto se na něj dá dívat celkem bez úhony, takže pokud hledáte nenáročnou zábavu na večer, můžete po kořisti s klidem sáhnout.
Let číslo 93 (2006)
opet se mi potvrdilo, ze moje vnimani filmovosti spocivaji v necem uplne jinem, nez pro naprostou vetsinu divaku. srovnani s van santovym elephantem je imho namiste, vcetne toho nemastneho neslaneho dojmu, ktery ve me oba filmy vyvovaly (v tomhle jsou aspon obstojne herecke vykony a taky vyprava, kvuli ktere to prece jen stalo za to). kde se ale ve vsech bere to temer bezmezne nadseni?
Powaqqatsi (1988)
poprvé jsem powaqqatsi nedokoukal ve filmovém klubu na čt2, což jsem vždycky přičítal své tehdejší unavenosti. nedávno jsem si ten film ale pustil na dvd a s velkou nelibostí zjistil, že se tu předjímá reggiův pozdější pád na filmařské dno s naqoyqatsi. letecké záběry na horské vesničky kdesi v jižní americe se s ubíjející pravidelností střídají s obrázky rolníků "v potu tváře vydělávajících na své živobytí", to vše podbarveno vlezlým a (sorry, philipe) neinvenčním soundtrackem, který tomu ke koyaanis nesahá ani po notové předznamenání.. ach jo!
Brown Bunny, The (2003)
Po všech těch negativních ohlasech, které tenhle film předcházejí, jsem byl příjemně překvapený. Myslím si, že The Brown Bunny je moderní verzí Plavce s Burtem Lancasterem.
Fallové (1980)
Příliš dlouhé na to, aby to bylo zajímavé.