Frameline

Tam, kde selže scénář, je lepší natočit videoklip nebo 6 30 minutových epizod, nikoliv 10 dílů 50 minutové vizuálně zajímavé, leč hloupoučké až scenáristicky diletantské vaty. Trailery a posty na InstaGramu z tohoto seriálu nepochybně fungují, protože je se na co dívat. Dílo by mohlo úspěšně fungovat i bez zvuku, jako designová kulisa v hotelovém lobby nebo spíš v klubu, kde se podává podobný matroš jako soma. Nevím, na čem scénaristé jeli, ale každopádně odvedli velmi bídnou práci. Poslední dva díly jsme doma sledovali už jako parodii, nedivím se, že Netflix dal pokračování stopku.

Autor Americké krásy a seriálu Odpočívej v pokoji vypráví proces smíření a coming outu na americkém venkově 70. let. Vyprávění plyne velmi zvolna, scénář sem tam zaškobrtne, nicméně příběh by se mohl stát a je dobré si jej připomenout v každé době. Je jednoduché zapadnout a žít tuctový život v zapadákově. Mnohem těžší je být sám sebou a navzdory své odlišnosti si proklestit cestu k životu podle svých představ.

Laskavý a vtipný příběh se svižným vyprávěním, příjemnou hudbou a odlehčenou atmosférou. Gay romance muslima nebývá v LGBT kinematografii běžná, o to je film, byť v žánru romantické komedie, zajímavější. Pár dialogů působí čítankově, většina je ale možná odžitá režisérem a jeho přáteli, producenty filmu a seriálu HBO Looking, s nimiž scénář konzultoval. Divácky vděčné jsou etnické rozdíly, které zapříčiňují řadu mile nekorektních a zábavných situací. Doporučuji film nesledovat s prázdným žaludkem, protože po záběrech na prostřený stůl plný arabských lahůdek vás začne honit mlsná :-)

The Prom je skvělá zábava, oslava muzikálu, pohádka o tom, jak zatočit s předsudky. Mimořádně vtipně ukazuje obě strany světel ramp - sebestředné hvězdy, které se nechtějí fotit, leda by to bylo na InstaGram a diváky, utíkající ze všednosti života do říše snů divadelních sálů. Žánrovou čistotu korunují vynikající hudební a taneční čísla s naprosto současným jazykem a přesto s velkou úctou ke klasickým titulům newyorské Broadway. Meryl Streep je znovu dokonalá coby nesnesitelná muzikálová diva, James Corden překvapuje niternou emocionalitou své postavy a Nicole Kidman je opět sexy diva s grácií a jemným humorem. S nadsázkou vyprávěný příběh o zapadákově, kam broadwayské hvězdy přijedou zúčtovat s bigotními hlupáky, v této depresívní době poskytuje svěží a nadějeplný pocit, že stačí říct dost, už mi nikdo nebude určovat, jaký život mám vést. Tleskám, Netflix!

Zahoďte předsudky vůči soutěži Eurovize. Tenhle film je zábavou nejen na období karantény. Příběh o snu zúčastnit se světové pěvecké soutěže je vyprávěn s velkým vtipem a nadsázkou, přitom kultovní Eurovizi nijak neshazuje. Oba hlavní představitelé hrají a zpívají výtečně v rámci daného žánru, zákulisí velkolepého eventu je zábavně zachyceno do jemných detailů. Vedle milostného příběhu snímek nabízí několik témat - od vytrvalosti jít za svým snem přes marnivost populární hudby až po prázdný, i když srdečný život v zapadákově. Určitě doporučuji. Výborný soundtrack!

Další z pozoruhodných počinů Netflixu, který stojí za vidění. Nejnovější adaptace průlomové divadelní hry stojí na brilantních dialozích a hereckých výkonech současných gay osobností broadwayských scén. Místy krutá sonda do nitra gayů přelomu 60. a 70. let může působit jako old school, ale pravdou je, že bychom těžko v současné nebo nedávné době hledali tak výborný dramatický text se 100% gay obsahem. Jim Parsons sice opakuje své herecké grify ze série Hollywood, nicméně v kombinaci s dalšími aktéry cynického večera patří k nezapomenutelným. Je to drama o osamění, o sebeúctě, o lásce a přátelství v době, která gaye stigmatizovala a coming out byl společensky nepřijatelný.

Zidealizovaná sonda do zákulisí zlaté éry Hollywoodu, kdy být gay nebo Afroameričan snižovalo šance na zářivý úspěch. Každá postava má svůj příběh, dychtiví mladíčci a krásné slečny jsou ochotni pro kariéru udělat doslova cokoliv a doba jejich rozhodnutí přeje: sen stát se hvězdou je na dosah. Velkoryse natočený seriál sice sklouzává k několika zjednodušením a nenabízí společenskou závažnost jako například Roky a roky, ale rozhodně patří ke špičce současné televizní tvorby. Mnohá klišé, zejména v České republice stále přetrvávají - gay je v našich seriálech většinou zobrazován jako vykroucená tetka, což potvrzuje, že boj o uznání, který se vede v seriálu Hollywood, alespoň u nás ještě není vyhraný. Herecké výkony jsou skvělé, mně osobně nejvíc zaujala Holland Taylor v roli umělecké šéfky studia, která dává nahlédnout do řemesla herecké přípravy budoucích hvězd. Takový přístup, dříve zcela běžný, dnes filmový a televizní svět postrádá. Vynikající jsou také broadwayská legenda Patti LuPone, Jim Parsons v úloze odporného manažera hvězd, jehož rysy najdete v několika reálných postavách současného showbusinessu, anebo Darren Criss a David Corenswet coby natěšení talenti prahnoucí po slávě a úspěchu. Hollywood je výjimečný počin Netflixu a další z mimořádných děl Ryana Murphyho (Glee, Pose). Určitě doporučuji.

Tento pořad se měl původně vysílat na Silvestra, tam by nejspíš patřil. ČT s nasazením přišla až na počest odchodu paní Pilarové a ukázalo se, že nejednoznačné žánrové uchopení je omyl. Nešlo ani o satiru, ani o revue, ani o hudební film. Největší problém je ve scénáři, pak v režii a také v obsazení. Když zpívala Bára Basiková skladbu Poklad ze Zločinu v šantánu, pozvedla pořad o několik pater nahoru, stejně tak Vojtěch Dyk v duetu s paní Pilarovou v kultovním Montiho čardáši, včetně malého štípnutí do Heleny Vondráčkové při ladění rádia a hledání "dobré hudby". Špatný nebyl ani Petr Vondráček, který ctil žánr, ale, bohužel několikrát působil mimo - ne vlastní vinou. Ostatní jaksi neměli co hrát, scénář byl nevtipný děravý, postava Evy Holubové zbytečná a bez oblouku (přišel její partner nebo ne?) - možná se řada nelogičností stala ve střižně, každopádně výsledek byl nelichotivý jak pro tvůrce, tak zejména pro příležitost, k jaké byl do vysílání nasazen. Kdyby ČT připomněla odkaz jedné z největších ikon Semaforu a české populární hudby sestřihem toho nejlepšího, udělala by lépe. Byl to zřejmě pokus o novou verzí muzikálové série Písní pro Rudolfa III., ale k tomu jaksi autorům scházela invence i šťastná ruka v obsazení.

Zajímavé, dojemné, vtipné a poutavě natočené příběhy newyorských transsexuálů a gayů poloviny 80. let. Výborný soundtrack a taneční čísla vycházející ze skutečných bálů, z nichž později čerpala inspiraci Madonna pro klip Vogue. POSE nemá hloubku Andělů v Americe ani naléhavost Rent, se kterými se potkává v námětu. Přesto určitě stojí za vidění, postavy Blanky, Angel, Pray Tell nebo Elektry vám utkví v paměti, jak jsou originální. Herecké výkony nejsou úplně vyrovnané (pro mě byl nejlepší Evan Peters), pohled do subkultury je ale autentický a na mnohých místech až edukativně bojuje s předsudky i uvnitř LGBT komunity. Viděl jsem na Netflixu zatím 1. řadu a dal bych 80%. V každém případě nadprůměrná a nezaměnitelná produkce.

Citlivě natočený příběh o hledání spřízněné duše a vlastní sexuality. Spíš televizně zpracovaný film má zpočátku pomalejší tempo, které dostane spád s nečekanou peripetií. Je to uvěřitelný, i když trochu výchovný snímek, který stojí za vidění.