Recenze (637)
Havajské tance (2006)
V podstatě podobný film jako Swing Girls, akorátže tady nejde o jazz, ale o havajský tanec. Příjemný film a Yu Aoi to jako vždy náramně sluší..
Ririi Šušu no subete (2001)
Nesmyslně dlouhý film se špatnou režií, ještě horší kamerou a průměrnou muzikou. Takhle si pokazit nedělní večer...
Óoku (2006)
Jsem nadšen. Na tomto filmu si musí pochutnat každý milovník japonské kultury a historie. Velmi citlivě podaný příběh plný dvorních intrik s nádhernou výpravou a výtvarnou stránkou vůbec. Nakama Yukie mě zde definitivně přesvědčila, že kromě hezké tvářičky je i výborná herečka.
Keulraesik (2003)
Ufff... tak tohle jsem neměl sílu dokoukat do konce... hrozná nuda, romantické situace působí strašně křečovitě a jsou střídány trapnými rádobyvtipnými momenty. Z některých, jako například mazání kravinců po tvářích, se mi navíc zvedal žaludek. Son Ye-jin je sice roztomilá, ale to je fakt jediný klad toho to filmu. Jednoznačně jeden z nejhorších korejských romantických filmů, které jsem měl tu čest vidět.
Letopisy Narnie: Princ Kaspian (2008)
Po první poměrně zdařilé Narnii, hlavně co se týká ztvárnění knižní předlohy, přichází dost značný ústup ze slávy v podobě celkem bezkrevné a sterilní kopie Pána prstenů. Alespoň tedy druhého a třetího dílu. Rozdílů je tu minimálně a dočkáme se i entů... ufff... a bojím se že trojce budu muset dát zase o hzvězdičku míň... jen mě mrzí když si tu někdo otírá hubu o C.S.Lewise, protože za tohle opravdu nemůže...
Yeokjeone sanda (2003)
Příjemná komedie, která neurazí a rozhodně nenudí. Jistě, spousta věcí by se dala vyšperkovat, včetně zmateného začátku, ale tady nejsme v Americe, ale v Koreji a tenhle film má všechno, co je na korejské kinematografii okouzlující, včetně tedy samozřejmě jako vždy okouzlující Ha Ji-won.. ^_^
Amidadó da jori (2002)
Pomalu se vinoucí příběh o postarším páru, který z Tokia uprchne na japonský venkov. Milé pohlazení plné krásných záběrů přirody, nostalgie a taky trošku toho filosofování o životě a smrti.
Scrap Heaven (2005)
Odagiri Joe mi v téhle japonské podivnosti nejvíc připomíná Listera, a to nejenom proto, že se živí uklízením hajzlů. Když jako obvykle malinko přidám za Chiaki Kuriyamu (která je jako vždy okouzlující, a to nejen díky svému velkému nosu a uhrančivému pohledu, ale tentokrát i díky skleněnému oku), vychází mi 4. A mohlo to být malinko kratší.
Džuon (2000)
Výborná atmosféra a Chiaki Kuriyama k tomu rovná se nadprůměrný horror.
A Chinese Ghost Story II (1990)
O něco šílenější než jednička a o nic méně zábavné. Už se těším na trojku.. ^_^