starydivak

Tak jasně. Film se skládá jen z několika dialogů, ze zvuků a ticha. Takže když se objeví dva osamocené hudební motivy, tak tě to naprosto rozseká. Genderovou vyváženost nečekej. Portrét dívky v plamenech je jen o ženách; hrají, milují, režírují, dělají film, umění, sex. Muži tu nejsou a když, nepotřebujete je vidět. Muži prostě do tohoto snímku nepatří. Není potřeba zastírat, že se jedná o feministický film plný jinotajů a narážek (několik jsem jich našel, zdaleka ne všechny) Ale krásně se dívá na herecké obsazení: Adele Haenel, Noémie Merlant, Luàna Bajrami dělají naprosto neuvěřitelné výkony, zároveň velmi uvěřitelné jsou pohnutky postav. Céline Sciamma vyzrála přes svůj genderový "handicap" (nebo možná právě díky němu) ve skvělou režisérku tohoto komorního dramatu. Herečky vede jistě, každý záběr má smysl. Světlo a stín si padají do náručí, ticho střídají šelesty štětce, šumění moře, vítr, oheň, letmá francouština. Všechny záběry jsou obrazy, celý film je obraz. Chci více takových Portrétů a filmových zážitků. Jo a jasně: 28 ;-)

Po deseti letech jsem došel k názoru, že tenhle film je taková krása, že si ode mě těch 5 hvězdiček opravdu zaslouží. Atmosféra, hudba, barevné podání a hlavně to TÉMA !. Celý film je zahalený do snového hávu, ze kterého se nedostávám ani po závěrečných titulcích. Po příštím (čtvrtém) shlédnutí budu hledat 6. hvězdu a Cuaróna si vystavím na poličku, abych po nějaké mdlé blbosti v televizi nezapomněl, že dobré filmy existují.