kubin.

Neumím si vysvětlit, jak dokáže Miyazaki vytvořit takovéhle zvířátko. Totora si museli zamilovat všichni, kteří tuhle pohádku viděli. A to tam je jenom chvíli a vlastně nic moc nedělá. Ale všechny scény s ním jsem si děsně užil. Vlastně ani nevím proč, ale Miyazaki prostě umí zahrát na dětskou duši i odrostlejšímu publiku, a proto jsou jeho anime tak výborné.

Je pravda, že kdyby to Zemeckis natočil s reálnými herci, mohl dostat výtečný film, který by uchvátil mnohem víle lidí. Mě ale na druhou stranu bavila i tato verze a hlavně kvůli tomu, že jsem jí uvěřil. Film jsem viděl ve škole na nekvalitní televizi, takže když se mi to líbilo i takto podané, jsem si jistý že v 3D kinu bych byl naprosto uchvácen (v normálním kinu určitě také). Alan Silvestri zase jako většinou výborný a opravdu mě mrzí, že jsem to neviděl v kině. Ve filmu jsem uvěřil hercům (postavičkám) všechny dialogy a jednoduše mi přišel film natolik hrdinský a bájný, že nemohu hodnotit jinak. Mám rád podobné hrdinské historické eposy a celkově mám rád tu dobu. ( i proto se mi líbily všemi zatracovaní Vikingové).

Začnu netradičně, a to koncem, protože to je na filmu to nejlepší a určitě nejdiskutovanější. Jedním slovem výborný konec. To jsem opravdu nečekal a naprosto mi to vyrazilo dech. Znovu se u mě dostavil známý blok, a zůstal jsem čumět na obrazovku asi dalších 10 minut bez pohnutí. Dalším prvkem, který se mi vryl do paměti byla paní Carmodyová. Naposledy jsem takto nenáviděl hlavní ženskou postavu u Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem a to je co říct. Byla opravdu strašná, fanatická a dokonce jsem se přistihl jak doma řvu na obrazovku, at už sakra zavře hubu. No nepomohlo to, ale naštěstí jsem se přeci jen dočkal. Trošku mi vadilo, že na konci se ta mlha tak rychle rozplyne a nic, protože kdyby se to stalo asi o minutu dřív, mohl to být happy end. To by však bylo zas o něčem jiném a tento závěr, který ve filmu byl si zapamatuju asi až do smrti.

Film, na který jsem chtěl do kina už půl roku před uvedením, ale který jsem nakonec viděl až tak půl roku po něm. Musím uznat, že konec nebyl nic moc a i v průběhu filmu se našlo pár nelogičností (jednu z nich se snažili vysvětlit pomocí boha) ale na to já nehraju. Ale celkově to nebylo vůbec špatné, dkonce si myslím, že to bylo velice dobré. Začátek byl skvělý, prvních 40 minut jsem se královsky bavil, bohužel od "zbytečné" smrti psa se celý film zhoršoval. Jediná složka filmu, která se stále zlepšovala byla hudba od mého oblíbence (Jamese), díky které mi závěr přišel i docela emotivní. Když to shrnu, jedná se o film, na který se někdy rád kouknu znovu.

Nebýt dvou momentů filmu, které jsem nedokázal překousnout, mohlo to být klidně i za pět hvězd, protože zbytek filmu se mi líbil a byly tam některé opravdu povedené momenty. Ovšem celkový dojem mi zkazil hlavně konec, přesněji znovu oživnutí Toma a také bitka s Italem, kterou prohrál kvůli Nicole. Prostě scénář typu všechno vychází, než to holka posere už mě vážně nudí a je pěkně ohraný. Jinak hudba od Johna Williamse jak je jeho dobrým zvykem vlice chytlavá a dá se říct, že poměrně dobrý film. Škoda, mohlo to být i mnohem lepší.

Vynikající hudba od Zimmera a Adamse, to je hlavní plus tohoto filmu. Příběh byl poměrně povedený, možná bych trošku ubral s těmi romantickými gesty mezi koňmi, ale jinak je Spirit určitě jeden z těch kvalitnějších animovaných filmů. A přátelství mezi koněm a indiánem bylo výborně vygradováno a celkově tato rovina příběhu se mi líbila nejvíce.

Tak tohle jsem nečekal. Hodně uživatelů tady píše, že je to film jejich dětství,a proto se jim líbí. Já ho viděl až teď (v 18), ale stejně jsem byl nadmíru spokojen. Je fakt, že původně mi vadila dějová linka se Susan, ale nakonec jsem ji sežral i s navijákem. Konec byl velice dojemný ( i díky hudbě, kterou složil Howard Shore) a mě se moc moc líbil. Tom Hanks je mým oblíbencem a tady to jenom stvrdil. Elizabeth Perkins se mi ale líbila nejvíc. Nevím proč, ale svým chováním a mimikou mě prostě dostala. Celkově to byl milý film, který se zařadil velice rychle mezi mé oblíbené.

Dloho jsem měl film ohodnocen za 4 hvězdy, ale pokaždé když poslouchám výborný soundtrack, plný známých a osvědčených hitů, zahvátí mě pocit si film znova pustit. A právě z toho usuzuji, že mám ten fim rád (přesto, že jsem ho vždycky spíš přecházel a nechápal, co na něm máma vidí), a proto zvedám hodnocení na pět *.

O tomto dokumentu jsem měl povědomí už delší dobu, ale až včera jsem ho viděl. A to v našlapaném libereckém kině (což není zrovna běžné a mě to hodně potěšilo) v rámci festivalu Jeden svět. Byla to prodloužená režisérská verze a mě se moc líbila. Především proto, že dokument ukázal Havla jako na pohled normálního člověka, který je ve skutečnosti výjimečný a schopný dělat neobyčejné věci. Mnohokrát jsem se musel smát a některé výroky se mi vyloženě vryly do paměti. Naprosto kontrastující událostí byla smrt Olgy Havlové. Asi minutu po tom co jsme se naposledy smáli jsme najednou zvážněli. Těch pár minut, ve kterých nikdo nic neřekne, zavládlo ticho i v přeplněném sále. Nebylo divu, obrázky na které jsme koukali byly totiž dojemnější a smutnější než jakýkoliv Hollywoodský biják. No prostě když to shrnu, byl to vynikající kulturní zážitek, který mi přiblížil už tak blízkého Občana Havla. (omlouvám se, že můj komentář je podobný jako u R!mM3ra, ale on tam byl taky a komentář stihl napsat dříve, než já)

Velmi dobrý dokument, který mě zaujal především hudbou. Použité motivy hlavně z Gladiátora a Pána prstenů dodali dokumentu na dramatičnosti a byl to určitě velmi dobrý nápad.